Chag ha-Šavuot – Svátek týdnů

Chag ha-Šavuot – Svátek týdnů 5.00/5 (100.00%) 8 ohodnocení

Wheat field against a blue skyV sobotu večer, ihned poté, kdy skončí šabat (21.57 hod), zahajujeme dvoudenní svátek Šavuot. Svátek má několik názvů a s některými se setkáváme v Tóře:

Chag ha-Šavuot – חג השבועות – Svátek týdnů (Ex 34,22 a Dt 16,10)
Chag ha-Bikurim – – חג הביכוריםSvátek prvotin (Ex 23,19 a Nu 28,26)
Chag ha-Kacir – חג הקציר – Svátek první žně pšenice (Ex 23,16).
Chag ha-Aceret – חג העצרת – Svátek shromáždění (tento název mu dali naši učenci)

Chag matan Tora – חג מתן תורה – Svátek darování Tóry (tento název mu dali naši učenci)

V dobách existence jeruzalémského Chrámu byl svátek Šavuot svátkem, kdy zemědělci přinášeli své prvotiny (první plody své sklizně) do Chrámu jako vyjádření díků Hospodinu za úrodu. Tento svátek se slavil v tomto duchu v dobách existence Chrámu a v dobách, kdy většina našich předků byla zemědělci. Po zničení Chrámu a odchodu velké části Židů do diapory, do galutu, nebylo již možné přinášet obětiny ani prvotiny a většina Židů již nebyla zemědělci. V tomto období vystupuje do popředí význam svátku jako dne darování Tóry národu synů Izraele na hoře Sinaj – Chag matan Tora. Tento význam svátku již není spojen ani s zemí Izraele, ani s nutnou existencí jeruzalémského Chrámu. Žid musí dodržovat zákony Tóry všude, kde se nachází. Proto také midraš uvádí, že Tóru nám Hospodina daroval na poušti, mimo zaslíbenou zemi, abychom si uvědomili, že ji musíme dodržovat všude na světě, nejen v Erec Jisrael.
Je tradice, že před svátkem zdobíme synagógy a naše příbytky zelenými větvičkami a květinami. Tento obyčej vychází také ze zapsané ústní tradice, z midraše, kde se uvádí, že ve chvíli, kdy Hospodin daroval národu Tóru, tak celá hora Sinaj se pokryla květinami.
Tradičně také pořádáme na počátku svátku (v sobotu večer 23. května) slavnostní večeři sestávající z mléčných pokrmů. Pro to máme několik vysvětlení:
1. Když synové Izraele dostali od Hospodina Tóru, zjistili co je košer a co ne a že se nesmí směšovat maso s mlékem. Tudíž všechny keramické nádoby, které používali na vaření museli rozbít a vyrobit nové – jedny na vaření mléčných pokrmů a druhé na přípravu masitých pokrmů. Než všechny potřebné nádoby vyrobili, mohli jíst jen potravu, kterou není třeba tepelně upravit, tedy vařit.
2. Slova Tóry jsou v našich ústech sladká jako mléko s medem – דבש וחלב תחת לשונך (Píseň písní 4,11).
3. V knize Numeri 28,26 se uvádí: מנחה חדשה לה‘ בשבועתיכם (novou moučnou oběť o vašem svátku týdnů). První písmena čtyř hebrejských slov tvoří slovo מחלב, t.j. „z mléka“.

Na počátku svátku, v noci 24. května, konáme také tikun lejl Šavuot – תיקון ליל שבועות čili opravu noci Svátku týdnů. Co opravujeme? Naši předci měli povinnost dva dny se připravovat na třetí den, kdy jim Hospodin předá vzácný dar – Tóru. Tento dar měli očekávat s netrpělivostí. Co se však stalo? Samými přípravami na přijetí Tóry se synové Izraele během dvou dnů tak vysílili, že večer samou únavou usnuli. Třetího dne je musel Hospodin probudit velmi silnou „pyrotechnikou“ (viz Exodus 19,15-20). Proto my, nyní opravujeme chybu našich předků a celou noc jsme bdělí a učíme se Tóru. Je dobrým zvykem, že v tuto noc se konají přednášky různých rabínů nebo učených mužů na téma přijetí Tóry, Desatera přikázání nebo o osobnosti krále Davida, který se narodil a též zemřel na Šavuot.
Druhého dne svátku Šavuot též čteme biblický svitek (knihu) Rut. Rut byla dcerou moabského krále Eglona (midraš), která přijala víru v Boha Izraele a nakonec, díky svému sňatku s Boazem, se stala prababičkou krále Davida. Rut je příkladem spravedlivé prozelytky – גיורת צדק
Podobně jako moabská Rut přijala víru v Hospodina, tak národ synů Izralele přijal Tóru pod horou Sinaj a Hospodin s ním obnovil smlouvu, kterou kdysi uzavřel s Abrahamem, Izákem a Jákobem.