Izraelská ropná společnost má zaplatit íránské odškodné 1,1 miliardy dolarů

Izraelská ropná společnost má zaplatit íránské odškodné 1,1 miliardy dolarů 5.00/5 (100.00%) 5 ohodnocení

ropaIzraelská společnost musí zaplatit Národní íránské ropné společnosti (National Iranian Oil Company, NIOC, شرکت ملّی نفت ایران) odškodnění ve výši 1,1 miliardy dolarů a náklady řízení 7 milionů dolarů. Po mnohaleté soudní bitvě o tom rozhodl švýcarský arbitr. Zprávu přinesla předevčírem íránská státní tisková agentura IRNA.

 

Izraelsko-íránská ropná spolupráce

Izraelsko-íránská spolupráce v ropné oblasti probíhala za vlády íránského šáha Mohameda Rézy Pahlavího skoro čtvrt století.

Společný izraelsko-íránský projekt, jehož cílem bylo prodávat íránskou ropu Evropě přes Izrael, začal v roce 1968. Ropa byla přepravována z Íránu do izraelského přístavu Eilat a odtud nově vybudovaným ropovodem do přístavu Aškelon na okraji Středozemního moře. K zajištění dohody byly založeny v Kanadě, Lichtenštejnsku a Panamě společnosti s podílem obou zemí, mezi nimi také Eilat Ashkelon Pipeline Company (EAPC) a Trans-Asiatic Oil Ltd., S.A. (TAO), která je sesterskou společností EAPC a její existence je kvůli úzké spolupráci a naprosté podnikatelské závislosti na EAPC čistě formální.

Současně tři izraelské společnosti – Sonol, Paz a Delek – kupovaly ropu přímo z Íránu.

Ropovod Eilat – Aškelon provozovala EAPC, Írán měl podíl také ve dvou přístavních ropných terminálech a skladech a na flotile tankerů.

Spolupráci ale zásadně zasáhla Islámská revoluce v Íránu v roce 1979, která svrhla šáha a po několika měsících boje o moc nastolila radikální agresívní šíitský islámský režim, od počátku se vyznačující okázalou nenávistí k Izraeli. Izraelská vláda poté íránský podíl vyvlastnila.

íránská produkce a spotřeba ropy
íránská produkce a spotřeba ropy
íránská produkce ropy a zemního plynu
íránská produkce ropy a zemního plynu

Arbitrážní a soudní spory

Do současnosti běžela na základě íránských návrhů hned tři arbitrážní řízení proti EAPC a TAO.

V hlavním arbitrážním sporu Íránci žádají odškodné za podíl ve společném podniku, který Izrael po Islámské revoluci zkonfiskoval.

V dalším řízení Írán žádá náhradu zisku, o který přišel zabavením svého podílu ve společném podniku a který by jinak za roky provozování ropovodu obdržel.

Ve třetím řízení se íránská strana domáhá plateb za ropu, která byla do Izraele dodána ještě před islámským převratem. Podle íránských zpráv se aktuální rozhodnutí týká právě třetího ze sporů, tedy platby 450 milionů dolarů za 14,75 milionů metrů krychlových ropy, která byla TAO dodána a za kterou už neposlala peníze na účet islámské vlády.

Podle izraelsko-íránské dohody dodávala Národní íránská ropná společnost ropu EAPC s tříměsíční lhůtou splatnosti. V únoru 1979 rozhodl tehdejší Vůdce Islámské revoluce ajatolláh Rúholláh Chomejní o okamžitém zastavení dodávek ropy „Malému Satanovi“ – tj. Izraeli (za „Velké Satana“ byly označeny USA) a izraelská strana v odvetě již poslední dodávku nezaplatila.

Zhruba deset let se nic nedělo, až počátkem 90. let 20. století podal Írán sérii žalob v zemích, kde jsou registrovány společné podniky a také u obchodních arbitrážních soudů ve Švýcarsku a Francii.

V utajovaných arbitrážních řízeních Izrael a EAPC zastupovali právníci Elhanan Landau a Haim Zadok, které posléze nahradili Zvi Nixon a Dori Klagsbald. Izraelská strana se ve sporu bránila jednak procesními námitkami, zejména namítáním nedostatku pravomoci soudů, ve věci samé pak argumentací, že to byl naopak Írán, kdo jednostranně porušil závazek dodávat ropu.

Izrael také sám zahájil arbitrážní spory vůči Íránu, o jejichž osudu však není příliš známo.

Už v roce 1989 švýcarský soud nařídil TAO zaplatit 500 milionů dolarů společnosti Fimarco Anstalt, což byla dceřiná společnost NIOC založená ještě za šáhovy vlády v Lichtenštejnsku. Platba byla ale odložena do doby rozhodnutí dalších sporných záležitostí. Aktuální arbitrážní rozhodnutí je navazujícím sporem.

Před několika lety také společnosti Sonol, Paz a Delek prohrály jednu z arbitráží a bylo jim uložena zaplatit 100 milionů dolarů a náklady.

Izrael platit odmítá

Izrael zatím na zprávu o arbitrážním rozhodnutí oficiálně nereagoval. Na dotaz médií ale izraelské ministerstvo financí vyloučilo, že by případný rozhodčí nález izraelská společnost respektovala a Íráncům zaplatila.

„Bez toho, že bychom se vyjadřovali k samotnému sporu, zdůrazňujeme, že podle Zákona o obchodu s nepřítelem je zakázáno převádět peníze do jakékoliv nepřátelské země, včetně Íránu a Íránské národní ropné společnosti,“ uvedlo.

TAO je sice většinově izraelská společnost, vyvíjející obchodní činnost v Izraeli, ale sídlí v Panamě. Lze proto očekávat, že íránská strana se bude arbitráží přiznaný nárok vymáhat primárně v této latinskoamerické zemi.

Arbitrážní a soudní spory mezi oběma zeměmi z dohody o ropné spolupráci, kterou zmařila íránská Islámská revoluce, nicméně nepochybně budou pokračovat.

3 komentáře u „Izraelská ropná společnost má zaplatit íránské odškodné 1,1 miliardy dolarů“

  1. 🙁 to je zajímavé, proč česko nestojí o peníze za uran a odškodné za utrpení těch, kteří ho za cenu zdraví a života rubali?
    nebo již někomu rusové zaplatili do kapsy?

    1. Regulérní válku nevedou. Íránci neostřelují Tel Aviv, ani nelétají holoubci míru nad Natanzem a Búšehrem. A obchod je obchod 😉 Pokud by došlo ke změně vládnoucí ideologie v Teheránu, tak by myslím Izraelci bez větších debat zaplatili a obchod by pokračoval, kde za šáha skončil.

      Izrael, Írán, Turci a Kurdové jsou přirození spojenci proti arabské sunitské koalici. Tedy za normálních podmínek, kdy v Teheránu nevládnou ručníkáři a v Turecko mamlas.

Komentáře nejsou povoleny.