Paraša Bešalach (Ex 13,17 – 17,16) šabat šira a Nový rok stromů

Paraša Bešalach (Ex 13,17 – 17,16) šabat šira a Nový rok stromů 5.00/5 (100.00%) 12 ohodnocení

images79r8cbgf

וַיְהִי בְּשַׁלַּח פַּרְעֹה 13,17 – Když farao lid propustil   Tak se chovají ve všech dobách ti, kteří nás nenávidí. Zpočátku nás obviňují ze všeho možného a za každou cenu se nás chtějí zbavit. Potom, když chceme konečně odejít a tak splnit jejich přání, tu naráz začnou bít na poplach a všemi prostředky se nám snaží v našem odchodu ze země zabránit. ( z díla Pardes Josef, Josefa Pacanowského, jednoho z předválečných rabínů Lodže)  Tento jeho komentář byl v oněch letech velmi aktuální, uvědomíme-li si, jak se v tehdejším nacistickém Německu třicátých let chovali k Židům. Jak němečtí Židé do tzv. křišťálové noci v listopadu 1938 byli „nábádáni“ k odjezdu. Po listopadu 1938 se již jen některým podařilo uprchnout, ale ti kdo zůstali, neměli již šanci odejít z Německa a zachránit si holé životy.

וְלֹֽא־נָחָם אֱלֹהִים דֶּרֶךְ אֶרֶץ פְּלִשְׁתִּים 13,17 – a nevedl je Bůh cestou směřující do země Pelištejců…“Hospodin je nevedl přirozenou cestou, podobně jako déšť (voda) padá s nebes a obilí roste ze země. S syny Izraele jednal Hospodin právě opačně. Chléb jim seslal s nebes (mana) a vodu ze země (zázračná studnice Miriam, která syny Izraele provázela na poušti až do její smrti). Jistě je mohl vést přímou, mnohem kratší a lehčí cestou, do zaslíbené země. Hospodin však jednal opačně, neboť chtěl syny Izraele připravit na dobu, kdy budou muset ve své zemi řešit těžké problémy a ne vše půjde hladce a „bezbolestně“.

14,31 a 15,1

וַֽיַּאֲמִינוּ בַּֽיהוָה וּבְמֹשֶׁה עַבְדּֽוֹ – a uvěřili Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi,

אָז יָשִֽׁיר־מֹשֶׁה – Tehdy zpíval Mojžíš…

Protože synové Izraele věřili Hospodinu a současně věřili, že Mojžíš je Božím služebníkem, tak proto mohl pronést oslavnou píseň. Víra ostatních v cadika (spravedlivého) vyvyšuje cadika samotného. (Podle díla דגל מחנה אפרים rabína Moše Chajima Efrajima za Sudylkowa, asi 1742-1800).

וּבְמֹשֶׁה עַבְדּֽוֹ 14,31– i jeho služebníku Mojžíšovi   Když viděli tak obrovské duchovní vzedmutí nejprostších lidí poté, kdy Hospodin rozdělil Rákosové moře, a jak říkají učenci v Mechiltě, Šira 3: „ראתה שפחה על הים, מה שלא ראה יחזקאל (Poslední) otrokyně na moři viděla to, co neviděl prorok Ezechiel…“ začali věřit, že obyčejný smrtelník může dosáhnout tak vysoké duchovní úrovně jako náš učitel Mojžíš. (Podle díla קדושת לוי rabína Levi Jicchaka z Berdičeva, 1740-1809).

images

NOVÝ ROK STROMU

Tento šabat také slavíme Nový rok stromů – ראש השנה לאילנות, který tradičně připadá na 15. den měsíce švat, proto jej také prostě nazýváme TU bi-švat (טו בשבט). Poprvé se tento svátek uvádí v Mišně, na začátku traktátu Roš hašana: „Jsou čtyři Nové roky. Prvního nisanu je Nový rok pro krále a poutnické svátky (Pesach, Šavuot, Sukot), prvního elulu je Nový rok pro odvod desátků ze skotu, prvního tišrej je Nový rok pro (počítání) let, let odpočinutí (sedmý rok-šmita), a jubilejních let, prvního švatu je Nový rok stromů – to říká Šamajova škola, ale škola Hilelova škola říká, že patnáctého švatu.“ V halaše se většinou řídíme rozhodnutími Hilela či jeho žáků (školy), proto bylo toto datum přijato jako závazné datum pro oslavu Nového roku stromů. Tradičně v tento den jíme 15 druhů ovoce, včetně ořechů, ale pokud nemáme takové možnosti můžeme jíst i méně druhů. Mezi ovocem by nemělo chybět alespoň několik ze sedmi druhů plodin – שבעת המינים, kterými se pyšní země Izraele (Dt 8,8). Pšenice, ječmen (z nich upečený chléb nebo koláčky či sušenky), hrozny, fíky, granátová jablka, olivy a datle. Je také tradice, že o Novém roku stromů jíme alespoň jeden druh ovoce, který jsme ještě v tomto roce nejedli, abychom kromě požehnání nad ovocem „Baruch ata Adonaj Elokejnu melech ha-olam bore peri ha-ec – Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, stvořiteli plodů stromu“ mohli pronést ještě požehnání „šehechejánú“ pro slavnostní příležitosti: „Baruch ata Adonaj Elokejnu melech ha-olam šehechejánú ve-kimánú ve-higiánú la-zman ha-ze – Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, jenž jsi nám dopřál dožít se, dočkat se a dosáhnout tohoto času“. (Překlad z česko-hebrejského siduru „Adir ba-marom“, nakladatelství Bergman, Praha 2009).

V poslední době jsme též v mnoha židovských obcích svědky znovuobnovené tradice, která se zrodila v kabalistických kruzích 16. – 17. století, pořádat seder TU bi-švat připomínající do určité míry pesachový seder.