Výročí narození a úmrtí Mojžíše – 7. Adar

Výročí narození a úmrtí Mojžíše – 7. Adar 4.76/5 (95.29%) 17 ohodnocení

Pamětní kniha Bratislavské Chevra Kadiša z roku 1786

Na neděli, 5. března připadá 7. den měsíce adaru, což je podle midraše Seder Olam Raba datum, kdy se narodil a též zemřel náš učitel Mojžíš. Hospodin si vybral Mojžíše jako pastýře svého vyvoleného národa, když se ujistil o velké míře milosrdenství, kterou Mojžíš oplývá. Jednou Mojžíš pásl ovce svého tchána Jitra, když tu jedno jehňátko se odpojilo od stáda a běželo pryč. Mojžíš běžel za ním, aby je zase přivedl ke stádu. Po delší době Mojžíš jehňátko dohnal, když to hltavě pilo vodu z jakési louže. Mojžíš se zarazil a řekl: „Chudáčku, tak proto jsi uteklo od stáda, mělo jsi žízeň! Jak to, že jsem to nepoznal?“ Když jehňátko skončilo pít, Mojžíš se sklonil, vzal ho na ramena, aby se zpáteční cestou neunavilo a odnesl je zpět ke stádu. Když to Hospodin viděl, ihned řekl, že člověk, který projevuje tolik milosrdenství k prostému jehňátku, je dobrým pastýřem svého stáda, ale bude i dobrým pastýřem lidí – národa synů Izraele.

Synové Izraele žili v Egyptě 430 let, od doby, kdy tam Josef pozval otce Jákoba a své bratry. Josef zapřísáhl své potomky, aby tehdy, až budou opouštět Egypt, vynesli jeho ostatky a po příchodu do Svaté země je tam pohřbili. Téměř 400 let po Josefově smrti, před východem z Egypta, Mojžíš vyzvedl Josefovy ostatky (Exodus 13,19) a celou cestu do Kena’ánu je střežil. Po příchodu do Erec Jisrael pohřbili Josefovy ostatky u města Šchemu, kde je dodnes Josefův hrob (kever Josef). Mojžíš učinil s Josefem חסד של אמת(chesed šel emet) – opravdové milosrdenství, že vyplnil jeho přání, aby před odchodem z Egypta nenechávali tam jeho ostatky. Proto v mnohých obcích každoročně 7. adaru pořádá pohřební bratrstvo – Chevra kadiša hostinu, během níž se vzpomíná na jedinečnou osobnost našeho učitele Mojžíše, na jeho život a činy.