Paraša Šoftim (Dt 16,18-21,9)

Paraša Šoftim (Dt 16,18-21,9) 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení

שֹֽׁפְטִ֣ים וְשֹֽׁטְרִ֗ים תִּֽתֶּן־לְךָ֙….. אֲשֶׁ֨ר יְהוָ֧ה אֱלֹהֶ֛יךָ נֹתֵ֥ן לְךָ֖ 16,18  Ustanovíš si soudce a správce ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává. Ustanovíš si nad sebou takové soudce, kteří ti dají „Hospodina, tvého Boha“, t. j. kteří do tvého středu budou vnášet povědomí o Bohu. (z díla בוצינא דנהורא). Jedno ze zajímavých vysvětlení verše je, že Tóra se obrací k představitelům a představeným obcí, kteří zpravidla ustanovují rabíny, aby se tito nevydělovali z pospolitosti a nemysleli si, že se nemusí k svému rabínovi chovat s úctou a nejsou povinni řídit se jeho ustanoveními, neboť oni jej přece jmenovali do funkce. Představení obce neustanovili rabína pouze pro obec, ale ustanovili si jej tak i pro sebe. Je tedy jejich rabínem, jehož rad mají dbát a jeho ustanoveními se řídit. Pokud tomu tak bude, rabíni-soudcové (דיינים) budou soudit lid podle spravedlivého práva.

שֹֽׁפְטִ֣ים וְשֹֽׁטְרִ֗ים תִּֽתֶּן־לְךָ֙ בְּכָל־שְׁעָרֶ֔יך…. – Ve všech svých branách si ustavíš soudce a dozorce….Paraša začíná přikázáním stanovit si v každém městě soudce a dozorce, kteří budou soudit lid a zabezpečovat pořádek. Ve městech byly kdysi brány, kterými lidé do města vcházeli a opět vycházeli. Branami se do města přiváželo a též z města vyváželo různé zboží. Večer se na noc městské brány zavíraly, aby tam nepronikli lupiči a jiní škůdci, podobně tomu bylo v době válečného ohrožení.

Městským branám jsou podobné otvory lidského těla – oči, uši, nos a ústa. Také tyto otvory potřebují „brány, hranice a zátarasy“. Musíme si dávat pozor na co a jak se díváme, poslouchat pouze slušné věci, nevměšovat se tam, kde to není nutné a dávat si pozor, abychom jedli pouze povolené (kašer) potraviny.Kdo je soudce, který rozhoduje o tom, co je povoleno a co ne? Je to náš rozum. Dozorcem je pak sám člověk, který uvádí v praxi rozhodnutí soudce. Například, má-li člověk na něco chuť, musí nejdříve posoudit a zvážit (zapojit myšlení, rozum), zda je to povolené – kašer nebo ne, a až poté může buď sousto vložit do úst nebo se ho nedotknout. Podobné to je i vpřípadě, kdy člověk musí vážit každé slovo, které vychází z jeho úst.Člověk potřebuje mít v životě určitá pravidla a zásady (soudce a dozorce), které chrání nejen jeho samého, ale i jeho mravní a intelektuální hodnoty. (Dle slov rabína Jakoba Gleubermana).

שֹֽׁפְטִ֣ים וְשֹֽׁטְרִ֗ים תִּֽתֶּן־לְךָ֙…. וְשָֽׁפְט֥וּ אֶת־הָעָ֖ם מִשְׁפַּט־צֶֽדֶק – Ustanovíš si soudce a dozorce…. a budou soudit lid podle spravedlivého práva. Proč Tóra uvádí „podle spravedlivého práva“? Vždyť by stačilo uvést pouze „podle práva“. Neboť pokud máme na mysli právo, jedná se o právo spravedlivé. Pokud není spravedlivé, není právem. V tomto smyslu to chápe také Izajáš 5,7, když uvádí: „Čekal právo, avšak hle, bezpráví“. Musíme to chápat tak, že Tóra po soudcích žádá nejen rozsudek vynesený striktně podle práva, ale žádá po nich ještě něco navíc – spolu s vynesením rozsudku též milosrdenství – .חסד Širší pojetí slova “ צדק- spravedlnost, spravedlivý“ je „צדקה – finanční pomoc chudému „almužna“. Tím, že finančně pomáhám chudému, zmenšuji rozdíl mezi bohatým a chudým a zvětšuji tak sociální spravedlnost. Tóra po soudci žádá, aby nerozhodoval pouze ve smyslu suchých paragrafů, ale aby viděl také člověka, který před ním stojí. V talmudickém traktátu Sanhedrin 6b se uvádí, jak soudil král David. O Davidovi se píše v 2. Samuelově 8,15: „ויהי דוד עושה משפט וצדקה לכל עמו – … a David zjednával právo a spravedlnost všemu lidu.“ Například v majetkových či jiných sporech vynesl král David spravedlivý rozsudek. Ten, kdo byl vinnen musel zaplatit druhé straně obnos, který určil král David jakožto soudce. Pokud však tento člověk, který spor prohrál, byl chudý, tak král David s ním učinil milosrdenství a tento obnos mu pak nahradil ze své pokladnice jakožto cedaku – almužnu.

וְהָֽיְתָ֣ה עִמּ֔וֹ וְקָ֥רָא ב֖וֹ כָּל־יְמֵ֣י חַיָּ֑יו 17,19 – Bude ji (Tóru) mít u sebe a bude v ní číst po všechny dny svého života. Je povinen číst Tóru během svého života. Na všechny otázky, které kdykoliv vyvstanou, bude hledat odpověď v Tóře. Mínění Tóry musí rozhodovat o všech problémech království tak, jak říkali naši učenci v traktátu Berachot 3b, že když král David stál před otázkou , zda vyhlásit válku, nejdříve se radil se Sanhedrinem, aby od něj dostal dobrozdání. (Podle slov Chatama Sofera, vrchního rabína Bratislavy-Pressburgu, 1762-1839).

V traktátu Eruvin 13b se uvádí: Řekl rabi Aba, řekl Šmuel – „Tři roky se přela Šamajova škola s školou Hilelovou. Jedni říkají: „Halacha je podle našeho mínění“ a druzí naopak tvrdí: „Halacha je podle mínění našeho.“ Ozval se nebeský hlas a pravil: „Tato i tato jsou slova živého Boha

,(אלו ואלו דברי אלהים חיים)ale halacha je taková, jak ji stanovila Hilelova škola.“ Číselná hodnota – gematrie slov אלו ואלו דברי אלהים חיים je 495 a gematrie slov משפט והלכה (soud a halacha) je také 495. (Podle knihy Elizera Podhorcera פניני אליעזר, paraša Šoftim, Haifa 2007).

 

 

 

 

Add Comment Register



Napsat komentář