Paraša JITRO (Ex 18,1-20,26)

Paraša JITRO (Ex 18,1-20,26) 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení

Pouze dvě paraši v celé Tóře nesou jméno nežidovské osobnosti. Tato a ještě paraša Balak (Nu 22,1-25,9). V této souvislosti nutno podotknout, že midraš Tanchuma, Jitro 7 uvádí, že slova „ויחד יתרו (vajichad Jitro) – radoval se Jitro“ se mají číst „יתרו ויהד (vajihed Jitro) – stal se Židem“.

18.1  וַיִּשְׁמַ֞ע יִתְר֨וֹ…. אֵת֩ כָּל־אֲשֶׁ֨ר עָשָׂ֤ה אֱלֹהִים֙ לְמֹשֶׁ֔ה וּלְיִשְׂרָאֵ֖ל עַמּ֑וֹ כִּֽי־הוֹצִ֧יא יְהוָ֛ה אֶת־יִשְׂרָאֵ֖ל מִמִּצְרָֽיִם׃   „Jitro…uslyšel o všem, co Bůh učinil Mojžíšovi a svému izraelskému lidu, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta.“ Stojí přece napsáno „vše, co Bůh učinil“, proč je opět napsáno, že je vyvedl z Egypta? Protože východ z Egypta umocnil takovým způsobem svatost, která „otevřela dveře“ pro cizí a vzdálené víře v Hospodina, a tito se mu pak mohli přiblížit. A tato veliká síla svatosti přitahovala veškerou dobrou vůli, která se nacházela na Zemi. Tím, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta, byla dána Jitrovi možnost přiblížit se této svatosti a konvertovat. (Podle díla rabiho Jehudy Arie Leiba z Góry שפת אמת)

18,2 וַיִּקַּ֗ח יִתְרוֹ֙ חֹתֵ֣ן מֹשֶׁ֔ה – „ Tu vzal Jitro, Mojžíšův tchán…“Jitro byl velmi váženým mužem, midjánským knězem a naše ústní tradice-midraš o něm říká, že byl opravdovým znalcem všech pohanských kultů světa. Přesto „odhodil“ všechny čestné tituly a dává přednost pouze jednomu „חֹתֵ֣ן מֹשֶׁ֔ה – Mojžíšův tchán“.

19.2 וִֽהְיִ֨יתֶם לִ֤י סְגֻלָּה֙ מִכָּל־הָ֣עַמִּ֔ים…budete mi zvláštním vlastnictvím mezi všemi národy. „Sgula-zvláštní vlastnictví“ – nelze racionálně objasnit, proč je Izrael zvláštním Hospodinovým vlastnictím. Je to tajemství. Podobně jako nelze vysvětlit Hospodinovu lásku k lidu Izraele. Je to také takové „sgula“bez racionálního základu a objasnění. Bůh miluje Izrael, protože tomu tak chce. Ze své vůle si vybral syny Izrael, aby mu byli jeho národem. (dávní učenci)

וִֽהְיִ֨יתֶם לִ֤י סְגֻלָּה֙ – Budete mi jako סגול (dvě tečky a třetí pod nimi, které v hebrejštině označují samohlásku „E“). Segol můžeme obracet na všechny strany jak chceme, přesto zůstane stále segolem. Podobně je tomu i u Izraele. Ať jsou jeho osudy v diaspoře – galutu jakékoliv, t.j. ať ho obracejí, t.j. ponižují, diskriminují jak chtějí, stále zůstane národem Izraele. (Podle slov rabiho Davida Bidermanna z Lelówa (obec severně od Krakova,1746-1814).

V dnešní paraše také čteme o darování Tóry synům Izraele pod horou Sinaj. Tato jedinečná událost v naší historii, kdy opět synové Izraele obnovují svou smlouvu s Hospodinem po více než čtyř set letém pobytu v Egyptě. Naši učitelé říkají, že se do určité míry jednalo o konverzi všech synů Izraele. Jednalo se o očištění od „49 bran rituální nečistoty“, kterými prošli synové Izraele v Egyptě. Tradice nás učí, že pod horou Sinaj nebyli jen synové Izraele, kteří vyšli z Egypta, ale všechny duše konvertitů, kterým bude v blízké i vzdálené budoucnosti souzeno poznat Hospodina a přimknout se k Němu a k jeho zákonům, k Tóře. Tedy pod horou Sinaj byly duše Rút, Rachav, Obadii, správce Achabova paláce, mnoha Edomců a Jiturejců i duše hraběte Potockého, který byl upálen r. 1749 ve Vilně. Pod horou Sinaj byly též duše všech dnešních prozelytů, kteří s upřímným srdcem přijali Tóru a bez výjimky plní všechna její ustanovení, podobně jako naši přeci pod horou Sinaj, když jako jeden muž pronesli: „נעש ונשמע – Budeme dělat všechno, o čem Hospodin mluvil.“ (24,3).

Čtvrté přikázání Desatera hovoří o povinnosti dodržovat šabat : זָכוֹר אֶת־יוֹם הַשַּׁבָּת לְקַדְּשֽׁוֹ“

-Pamatuj na den odpočinku“. Každý ví, že dodržování šabatu je jedním ze základů judaismu, ale bohužel, ne všichni jej dodržují. V Jeruzalémě, ve Starém Městě, žil jeden lékař, který nedodržoval šabat. Jednou v pátek večer, v erev šabat, přišel k lékaři rabi Josef Ghajim Sonnenfeld a prosil ho, aby s ním šel k jednomu nemocnému. Lékař zažehl petrolejovou lampu (porušil šabat, neboť je zakázáno o šabatu rozdělávat oheň) a šel s rabi Sonnenfeldem křivolakými uličkami města, až došli do domu nemocného. Lékař pacienta prohlédl, dal mu lék, a pak spolu s rabim se vydal na zpáteční cestu. Rabi Sonnenfeld se zeptal lékaře, jestli ví, jaký je poměr hlavy člověka k ostatnímu tělu. Lékař se zamyslel a pak řekl, že to je jedna sedmina. Rabi Sonnenfeld mu nato odvětil: „Vidíte pane doktore, co do velikosti je lidská hlava pouze sedminou lidského těla, avšak celé ho řídí. Podobně tomu je i se šabatem. Šabat je sedmina týdne, ale má vliv na ostatní dny týdne a jeho síla a svatost jsou takové, že ho dodržuje a řídí se jím celý národ Izraele“. Tak rabi Sonnenfeld přesvědčil lékaře o nutnosti dodržovat šabat.   (Rabín Josef Chajim Sonnenfeld (1849-1932), který se narodil na Slovensku ve Vrbovém a od roku 1873 žil až do své smrti v Jeruzalémě, byl hlavním rabínem ortodoxní židovské obce Starého Města. Roku 1927 také doprovázel tehdejšího prezidenta ČSR T.G.Masryka při jeho návštěvě Jeruzaléma a Země Izraele).

Připomeňme si slova Desatera – 20. kapitola, verše 2-14:

אָֽנֹכִי֙ יְהוָ֣ה אֱלֹהֶ֔יךָ….. – Já jsem Hospodin, tvůj Bůh….

לֹֽא־יִהְיֶ֥ה לְךָ֛ אֱלֹהִ֥ים אֲחֵרִ֖ים….. – Nebudeš mít jiných bohů….

לֹ֥א תִשָּׂ֛א אֶת־שֵֽׁם־יְהוָ֥ה …..– Nezneužiješ Božího jména….

זָכ֛וֹר אֶת־י֥וֹם הַשַּׁבָּ֖ת לְקַדְּשֽׁוֹ…. – Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý….

כַּבֵּ֥ד אֶת־אָבִ֖יךָ וְאֶת־אִמֶּ֑ךָ…. – Cti svého otce a svou matku….

לֹ֥א תִרְצָ֖ח – Nezavraždíš

לֹ֣א תִנְאָ֑ף – Nesesmilníš

לֹ֣א תִגְנֹ֔ב – Nebudeš krást

לֹֽא־תַעֲנֶ֥ה בְרֵֽעֲךָ֖ עֵ֥ד שָֽׁקֶר – Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědeství

לֹ֥א תַחְמֹ֖ד בֵּ֣ית רֵעֶ֑ךָ…. – Nebudeš dychtit (závidět) po domě svého bližního …..

1 komentář u „Paraša JITRO (Ex 18,1-20,26)“

Add Comment Register



Napsat komentář