Česká zkušenost a Izrael

izraelská vlajkaČeská republika minulý čtvrtek hlasovala v OSN proti uznání Palestiny jako nečlenské země OSN. Byla jedinou zemí Evropské unie, a vedle USA a Kanady také jedinou západní zemí, která se tak rozhodla.

Česká diplomacie svůj krok, který je v souladu s českou zahraniční politikou, odůvodnila tím, že nesouhlasí s jednostrannými kroky, které „mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení“. Podle Černínského paláce se Česká republika obává, aby změna nevyústila v další odklad obnovení mírového procesu. „Plně podporujeme legitimní aspirace Palestinců na plnohodnotnou státnost a jsme připraveni přispět k její materializaci prostřednictvím podpory přímých jednání v rámci mírového procesu,“ prohlásilo Ministerstvo zahraničních věcí. Podle Černínu může být „společného cíle – kterým je Stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný Stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí – dosaženo pouze přímými jednáními.“

Pokračovat ve čtení “Česká zkušenost a Izrael” »

Holocaust v Turecku

Mezinárodní den památky obětí holocaustu – vztahující se k 27. lednu 1945, kdy byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim-Březinka, který se stal symbolem holocaustu a nacistické vyhlazovací mašinérie za druhé světové války – si poprvé v historii oficiálně připomněla muslimská země.

V istanbulské hlavní synagoze proběhl vzpomínkový obřad, na kterém tamní vrchní rabín zapálil svíčku společně s istanbulským primátorem na památku obětí nacistického vyhlazování. Vzpomínky se vedle představitelů města a židovské komunisty účastnili sunnitští i šíitští duchovní a řada osobností tureckého veřejného života. V předvečer shromáždění pak turecká státní televize TRT odvysílala první část slavného devítiapůlhodinového dokumentu francouzského režiséra Claude Lanzmanna Šoa.

Pokračovat ve čtení “Holocaust v Turecku” »

Bez internetu by Arabské jaro 2011 nepřišlo

Bez internetu by Arabské jaro 2011 nepřišloEgypt se stal symbolem změn na Blízkém východě. Na pražském Foru 2000 pořídil EUROSKOP rozhovor s regionálním ředitelem Googlu Mohammadem Gawdatem, který má na starosti celý tento region. V rozhovoru vysvětluje roli internetu při Arabském jaru i to, jak je možné internet regulovat.

Došlo by k arabskému jaru i bez internetu?

Pochybuji o tom. Možná později, ale ne v roce 2011. Internet byl jeho katalyzátorem. Jeden z lídrů egyptské revoluce řekl, že používají facebook, aby organizovali, kde se sejdou, twitter, aby komunikovali a youtube, aby vyprávěli svůj příběh.

Pokračovat ve čtení “Bez internetu by Arabské jaro 2011 nepřišlo” »

Írán: Nová světová válka se zatím odkládá

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve své zprávě z minulého týdne varovala před íránským jaderným programem. Podle ní vše nasvědčuje tomu, že přes svá ujištění Írán jaderné testy využívá k vojenskému programu, jehož cílem je výroba vlastních atomových zbraní.

Zprávy se hned chopila média, protože čím je zpráva znepokojivější, tím lépe se prodá. Podle britského bulvárního deníku The Daily Mail byli ostrovní ministři informováni o možnosti, že Izrael „dříve nebo později“ zaútočí na Írán, aby mu zabránil získat jaderné zbraně. „Očekáváme něco už o Vánocích nebo brzy na začátku příštího roku,“ sdělil deníku „vysoce postavený zdroj z britského ministerstva zahraničí“.

Pokračovat ve čtení “Írán: Nová světová válka se zatím odkládá” »

Palestinu nelze ustavit bez Izraele

Uplynulý víkend podnikla reprezentace palestinské samosprávy krok k mezinárodní právní subjektivitě. Palestinský prezident Mahmúd Abbás předal v pátek generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi žádost o plnohodnotné členství Palestiny ve světové organizaci.

Byl to ovšem krok více méně symbolický, protože USA, stálý člen RB OSN, dopředu avizovaly, že palestinský návrh (v tomto okamžiku) nepodpoří – k uznání nového státu je třeba souhlasu devíti z patnácti členů RB a k tomu všech pět stálých členů RB.

Pokračovat ve čtení “Palestinu nelze ustavit bez Izraele” »

Vítězství Západu v Libyi

Jestliže intervence Západu proti režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna se z nejrůznějších příčin příliš nevyvedla, dopad letecké mise NATO v Libyi by mohl být pro Západ, postavení a bezpečnost Evropské unie ve světě mnohem positivnější.

V Iráku sice Západ svrhl krutého tyrana, ale posílil tak teokratický režim íránských ajatolláhů, který je pro Západ vůbec největší hrozbou na Středním východě. Intervence v Libyi naopak vliv konzervativních režimů a islámského extremismu v muslimském světě oslabí.
Pokračovat ve čtení “Vítězství Západu v Libyi” »

Ruský diplomat: NATO se orientuje na jih, chce libyjskou ropu

Libyjský konflikt signalizuje posun v expanzi NATO. Po pádu Kaddáfího změní aliance kurz a z východní Evropy se přeorientuje na jižní muslimské země. Myslí si to ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin. V rozhovoru pro EUobserver uvedl, že jediným důvodem je ropa.

„Konflikt v Libyi znamená konec východní expanze NATO. Od teď už se bude aliance rozšiřovat pouze směrem na jih, do islámských zemí, bohatých na energetické zdroje“ říká Rogozin. „Libyjská válka je v první řadě ropný konflikt,“ míní velvyslanec, ale upozorňuje, že uvádí pouze svůj osobní názor, nikoli oficiální stanovisko ruské vlády.

Pokračovat ve čtení “Ruský diplomat: NATO se orientuje na jih, chce libyjskou ropu” »

Kypr: Opozice tlačí komunistickou vládu ke škrtům

Kyperský ministr financí Kikis Kazamias zatím nedokázal v parlamentu prosadit zvýšení daní o 250 milionů eur. Nový ministr, který úřaduje necelý měsíc, chce v září rovněž představit plán škrtů na kterých se vláda komunistického prezidenta Demetrise Christofiase dohodla s odbory.

Sněmovní finanční výbor požaduje po Kazamiasovi více detailů předpokládaných škrtů, politické strany také chtějí čas pro přípravu vlastních návrhů k daňovým balíčkům.

Kypr patří k dalším kandidátům na finanční pomoc ze stabilizačního fondu (ESFS). Kyperský finanční sektor je silně závislý na vývoji v Řecku. Dvě z kyperských bank jsou dokonce mezi největšími držiteli řeckých dluhopisů v Evropě, upozornil Financial Times.

Pokračovat ve čtení “Kypr: Opozice tlačí komunistickou vládu ke škrtům” »

Libyjská ropa jako odměna EU za podporu rebelů

Kaddáfího pád otevírá dveře k libyjským zásobám ropy, které jsou největší v Africe. Italské, francouzské, ale i britské koncerny se díky podpoře povstalců těší na lukrativní kontrakty za miliardy eur. S prázdnou naopak odejdou Rusko a Čína, protože s uznáním rebelů otáleli.

Zatímco italský olejářský gigant Eni zamířil do Libye už včera, ruské a čínské firmy přijdou zkrátka. Na vině jsou Moskva a Peking, které si povstalce znepřátelily protesty proti invazi. „Nemáme problém uzavřít smlouvy s italskými, francouzskými, či britskými koncerny. Jednání s Ruskem, Čínou však budou politicky problematická,“ potvrdil agentuře Reuters Abdeljalil Matouc, manažer povstalecké ropné firmy Agoco.

Pokračovat ve čtení “Libyjská ropa jako odměna EU za podporu rebelů” »

Ropné sankce proti Sýrii jsou hotová věc

Země EU se rozhodly uvalit ropné embargo na Sýrii. Jeho cílem je odříznout prezidenta Bašára Assada od zdrojů a urychlit tak jeho pád. Členské státy o sankcích hlasují během dneška a jejich praktické spuštění se očekává v řádu několika dní.

Politický a bezpečnostní výbor EU pověřil v pátek Evropskou službu vnější akce (ESVA) vypracováním sankčního návrhu vůči Sýrii. Týká se především exportu ropy, kde unie odebírá přes 95 procent a dotuje tak téměř třetinu syrského státního rozpočtu. Opatření má podporu Francie, Británie, Nizozemí a Německa. První tři státy vlastní společnosti Total, Gulfsands Petroleum a Shell, které syrskou ropu dosud dovážely. Ačkoli Itálie, Řecko a Kypr vyjádřily obavy z dopadů embarga na civilisty, námitky nevznesly.

Pokračovat ve čtení “Ropné sankce proti Sýrii jsou hotová věc” »

Britští poslanci chtějí Turecko v Europolu

Zahraniční výbor britské poslanecké sněmovny ve své poslední zprávě navrhl, aby se Turecko stalo součástí Europolu. Nezávisle na dalším vývoji otázky členství v unii také vyzval k liberalizaci vízové politiky mezi Bruselem a Ankarou. Londýn patří v Evropě k největším zastáncům tureckého členství v EU.

Za Turecko se v pondělí postavil ředitel Europolu, Brit Rob Wainwright, i šéf Národní agentury proti organizovaným zločinům, Steve Coats. „Protože Turecko není členem Europolu, je jakákoli spolupráce s evropskými orgány v trestních řízení komplikovaná,“ napsal Wainwright v dopise parlamentnímu shromáždění.

Pokračovat ve čtení “Britští poslanci chtějí Turecko v Europolu” »

Kyperská vláda podala demisi

Kyperská vláda ve čtvrtek odstoupila. Po rezignaci dvou ministrů z menší koaliční Demokratické strany nakonec prezident Demetris Christofias rozhodl o demisi všech zbylých členů kabinetu. O Kypru se spekuluje jako o čtvrté zemi eurozóny, která požádá o finanční pomoc ze záchranného fondu. Agentura Moody´s ve středu snížila rating země o dva stupně na Baa1.

Na Kypru vládne komunistická Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL) v koalici z centristickou Demokratickou stranou (DIKO), která měla v 11členné vládě celkem tři ministry – zahraničí, ochodu a zdravotnictví.

Pokračovat ve čtení “Kyperská vláda podala demisi” »