Arabské jaro národů?

Muslimské bratrstvo
Muslimské bratrstvo (Egypt)

JERUZALÉM – Na vývoji událostí po vypuknutí arabského jara na Blízkém východě jsou nápadné dvě věci – jedna, která se stala, a jedna, která se nestala. Stalo se to, že poprvé v moderních arabských dějinách byli autoritářští vládci a jejich režimy svrženi nebo vážně ohroženi nikoliv vojenskými převraty jako v minulosti, nýbrž lidovými demonstracemi.

To, co se nestalo, je však možná stejně důležité jako to, co se stalo. Zatímco diktátorům spojeným s vojenskými juntami se masy postavily přes noc, do konzervativních monarchií v regionu arabské jaro nikdy nedorazilo. Dynastičtí vládci v Maroku, Jordánsku, Saúdské Arábii a státech Perského zálivu (s výjimkou Bahrajnu) zůstávají více či méně pevně v sedle, třebaže přinejmenším saúdskoarabský režim je v mnoha ohledech mnohem tyranštější, než byly bývalé režimy v Egyptě a Tunisku.

Pokračovat ve čtení “Arabské jaro národů?” »

Jak zformovat syrskou opozici

TEL AVIV – Krize v Sýrii trvá už jeden rok – za tu dobu zahynulo téměř 10.000 lidí, převážně civilistů, a konec není na obzoru. V zemi nastal pat: opozice nedokáže svrhnout režim prezidenta Bašára Asada a Asadovy síly nedokážou potlačit odpor.

Obě strany jsou neústupné: opozice je odhodlaná svrhnout režim, který pokládá za nelegitimní, sektářský, zkorumpovaný, tyranský a potřísněný krví, zatímco tvrdé jádro režimu se domnívá, že pokud vytrvá, nakonec opozici umlčí, zatímco jakýkoliv ústupek by ohrozil samotnou jeho existenci. Pád režimu by podle představitelů tvrdého jádra znamenal vyvlastnění a smrt pro jeho vedoucí představitele a také pro velkou část menšinové alawitské komunity, z níž režim čerpá.

Pokračovat ve čtení “Jak zformovat syrskou opozici” »

Hamás se probouzí z izolace

GAZA – Po přechodu vlny revolučních změn na Blízkém východě zaznamenávají síly politického islámu jedno volební vítězství za druhým. Zatímco se Západ vyrovnává s rychlým vzestupem umírněných islamistů v Tunisku, Maroku a Egyptě, dostává se do popředí otázka role Hamásu na palestinských územích. Podepsání nové dohody o jednotě mezi Hamásem a sekulární stranou Fatáh palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse počátkem února zintenzivnilo bezprecedentní boj uvnitř Hamásu o jeho budoucí směřování coby islamistického hnutí. Reakce Západu by mohla velmi snadno ovlivnit výsledek tohoto boje.

Pokračovat ve čtení “Hamás se probouzí z izolace” »

Turecká zkouška

PRINCETON – V době, kdy svět přihlíží vyhlazování syrského města Homs a krize se přelévá do sousedního Libanonu, je čas položit si otázku, co odlišuje velké mocnosti od malých. Mezinárodní hvězda Turecka v posledních několika letech setrvale stoupá: z premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana dělají v mnoha blízkovýchodních a severoafrických zemích hlavní osobnost setkání a ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu cestuje po světě coby zástupce stále vlivnější velmoci. Turecko a Indonésie se navíc zařadily vedle států BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) na seznam nejdůležitějších rostoucích globálních hráčů.

Pokračovat ve čtení “Turecká zkouška” »

Obamovy nezdary na Blízkém východě

PAŘÍŽ – Sotva prezident Barack Obama doma přivítal americké jednotky z Iráku a pochválil stabilitu a demokracii v zemi, z níž odešli, bezprecedentní vlna násilí napříč Bagdádem i jinde odhalila závažnost irácké politické krize. Je tato krize nešťastnou výjimkou, anebo jde spíš o příznak selhání Obamovy diplomacie na Středním východě, od Egypta po Afghánistán?

Obama si po nástupu do úřadu stanovil pro Střední východ čtyři cíle: před odchodem jednotek stabilizovat Irák, z pozice síly a na základě minimální politické konvergence s Pákistánem se stáhnout z Afghánistánu, dotlačením izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke zmražení osad dosáhnout zásadního průlomu v mírovém procesu na Středním východě a zahájit dialog s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu. U těchto čtyř zásadních témat Obama očividně nedokázal mnoho.

Pokračovat ve čtení “Obamovy nezdary na Blízkém východě” »

Co chtějí egyptští generálové?

KÁHIRA – „Ať už vznikne v Lidovém shromáždění jakákoliv většina, je velmi vítaná, protože nebude mít schopnost zavést cokoliv, co lidé nechtějí.“ To prohlásil generál Muchtar Mulla, člen vládnoucí egyptské Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF).

Mulla tím chtěl ve skutečnosti sdělit, že vítězství v nedávných egyptských volbách nedává islamistům výkonnou moc ani kontrolu nad tvorbou nové ústavy. Generál Sami Anan, velitel štábu a místopředseda SCAF, si však pospíšil s výrokem, že Mullovo prohlášení nemusí nutně vyjadřovat oficiální stanovisko rady.

Pokračovat ve čtení “Co chtějí egyptští generálové?” »

Jak odpovědět Íránu

NEW YORK – O íránském jaderném programu už víme docela hodně a to co víme, není povzbudivé. Írán údajně obohacuje uran na dvou lokalitách – část z toho na úroveň 20%, což je mnohem více, než kolik je zapotřebí pro civilní účely. Mezinárodní agentura pro atomovou energii také uvádí, že Írán provádí výzkum zaměřený na vývoj konstrukce jaderných hlavic. Tvrzení íránských činitelů, že jejich jaderný program se soustředí výlučně na výrobu energie nebo lékařský výzkum, stručně řečeno postrádá veškerou důvěryhodnost.

Pokračovat ve čtení “Jak odpovědět Íránu” »

Demilitarizace muslimské politiky

ISLÁMÁBÁD – Mohou se muslimské vlády vymanit mocným armádám svých zemí a vytvořit civilní správu srovnatelnou se stavem v liberálních demokraciích? Aktuálně jde o prvořadou otázku v zemích tak nesourodých, jako je Egypt, Pákistán a Turecko.

Abychom dokázali odhadnout, jak se tento zápas bude vyvíjet, je užitečné znát minulost regionu. Islám si od svého založení v sedmém století udržuje tradici hluboké vojenské angažovanosti v politice a veřejné správě. Ostatně právě sílící vojenská zdatnost pomohla islámu v rychlém pronikání do světa.

Pokračovat ve čtení “Demilitarizace muslimské politiky” »

Účetní bilance arabského jara

KÁHIRA – Loňské události v Egyptě a Tunisku zatáhly oponu za potácejícím se starým pořádkem a uvedly velkou část arabského světa do dlouho očekávané nové éry. Jak ovšem bude tato nová éra vypadat, to je vzhledem k mnoha výzvám, jimž země v regionu dosud čelí, i nadále velmi otevřená otázka.

Starý pořádek, který začal mizet, nezahrnuje pouze bývalé režimy. Transformací prochází celý hodnotový systém regionu – politická kultura utvářená autokracií. Arabští muži a ženy se zbavili pocitu ponížení a méněcennosti, který jim despotismus vnucoval – a který přiživoval zoufalství, vztek, násilí a úzkoprsost.

Pokračovat ve čtení “Účetní bilance arabského jara” »

Turecká politika vyvažování vztahů

EAST LANSING, MICHIGAN – Turecko se v uplynulých několika týdnech stalo hlavním protagonistou společné politiky Západu, arabských zemí a Turecka, jejímž cílem je přinutit prezidenta Bašára Asada k předání moci v Sýrii. Pro tureckou politiku to znamená velký obrat, poněvadž vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana se v posledních dvou letech velmi snažila pěstovat se sousední Sýrií, s níž má Turecko dlouhou pozemní hranici, dobré vztahy.

Tato změna kurzu vůči Sýrii stála Ankaru nesmírně mnoho také v jejím vztahu k Íránu coby hlavnímu podporovateli Asadova režimu – rovněž tento vztah Turecko do té doby pěstovalo v souladu s politikou „nulových problémů se sousedy“, kterou prosazoval ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu.

Pokračovat ve čtení “Turecká politika vyvažování vztahů” »

Egyptská salafistická výzva

KÁHIRA – „Chceme demokracii, ale takovou, kterou budou omezovat Boží zákony. Vládnutí bez Božích zákonů je bezvěrectví,“ prohlásil nedávno Jásir Burhámí, druhý nejvýše postavený člen Společnosti salafistické výzvy (SCS) a její nejcharismatičtější vůdce. Nečekaný vzestup salafistů v egyptských parlamentních volbách posílil obavy, že nejlidnatější sunnitská arabská země by mohla být na cestě k fundamentalistické teokracii na způsob šíitského Íránu.

Salafistická „Koalice pro Egypt“ nebo též „Islámská koalice“, která je známá svým sociálním ultrakonzervatismem, doslovným a striktním výkladem islámu a potenciálním vyčleňováním ideologicky a nábožensky „jiných“ lidí ze společnosti, získala celkem 34 křesel v parlamentu, který má vytvořit novou egyptskou ústavu. K tomu je třeba přičíst 78 křesel, jež obsadí Demokratická koalice vedená Stranou svobody a spravedlnosti (FJP), kterou založilo Muslimské bratrstvo.

Pokračovat ve čtení “Egyptská salafistická výzva” »

Změněná orientace Ameriky

NEW YORK – Když jsem zhruba před 40 lety nastupoval na Oxfordskou univerzitu jako postgraduální student, deklaroval jsem svůj zájem o Blízký východ. Bylo mi řečeno, že tato část světa spadá do kolonky „orientálních studií“ a že mi bude přidělen příslušný profesor. Když jsem však dorazil na první schůzku do kanceláře tohoto profesora, jeho knihovna byla plná svazků popsaných čínskými znaky. Profesor byl zkrátka specialista na to, co jsem přinejmenším já v té době pokládal za nesprávný Orient.
Pokračovat ve čtení “Změněná orientace Ameriky” »