Bůh je největší a nejvěrnější spojenec, řekl papež židovské delegaci

Vatikán. Papež František dnes přijal delegaci židovských představitelů, v čele s argentinským rabínem Abrahamem Skorkou, kteří mu věnovali nové vzácně vypravené vydání Tóry. Na bohatě ilustrované a pečlivě literárně zpracované edici se podílela řada osobností různých národností a náboženských vyznání, podotkl římský biskup a poděkoval svým hostům za nápad shromáždit se kolem Mojžíšova zákona, který je darem Pána, Jeho zjevením a Slovem.

“Tóra, kterou sv. Jan Pavel II. nazval „živým učením živého Boha“ (Promluva k účastníkům oslav 25. výročí vydání deklarace Nostra aetate, 6.12.1990), překypuje otcovskou a niternou láskou Boha, láskou učiněnou ze slov a konkrétních gest, láskou, ze které se stává smlouva. A právě tento pojem – smlouva – oplývá ozvěnami, které sdílíme. Bůh je největší a nejvěrnější spojenec. Povolal Abrahama, aby jím počínaje utvořil národ, který by se stal požehnáním pro všechny národy země. A sní o světě, ve kterém by všichni muži a ženy byli Jeho spojenci, a proto žili v souladu mezi sebou a se stvořením.“ Pokračovat ve čtení “Bůh je největší a nejvěrnější spojenec, řekl papež židovské delegaci” »

3000 osudů a jeden příběh – k mezinárodnímu dni Holokaustu + video

11144613_741800245939951_370011308_oDnes, 27.1.1945 před 72 lety byl Rudou armádou  osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim, tedy spíše to co z něj zbylo a ti, kteří tam zbyli. Z pohledu mladého člověka je mnohdy otravné poslouchat stejné příběhy o utrpení, hrůze  případně hrdinství. Možná přišel čas podívat se na historii konečně jiným pohledem, z jiného úhlu. Je sice pohodlnější sedět či postát na pietním shromáždění vyslechnout projev, trochu hudby a zasmušile odejít na teplý oběd, či večeři a zanechat tu „divnou epizodu“ za dveřmi normálního života. V současné historické konstelaci je třeba se podívat na Šoa jako na univerzitu života. Je třeba se učit a otevřít i Pandořiny skříňky, tak jak to udělala Elena Makarová, která se již více než 30 let zabývá  historii Šoa a jejím poselstvím a také  historii méně dávnou. Učitelka výtvarné výchovy z Moskvy se pro svoje další pedagogické působení inspirovala knihou Kreseb terezínských dětí, kterou jí manžel přivezl z Prahy (Ona sama do ciziny vyjet nesměla, KGB pro to mělo své důvody). Kresby z Terezína byly z pohledu pedagoga svobodnější, než kresby dětí v SSSR. Pokračovat ve čtení “3000 osudů a jeden příběh – k mezinárodnímu dni Holokaustu + video” »

Prohlášení ke kauze rehabilitace židovského hřbitova v Prostějově

250
Rabín Mordechaj Benet

Kauza rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově, kterou doprovází nejen negativní emoce veřejnosti, ale dokonce i projevy antisemitismu, nás přiměla vyjádřit nejen znepokojení nad manipulací s historickou pamětí, ale také nad obecným neporozuměním historickým, a tím i současným událostem. Naše pracoviště, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP v Olomouci, vychovává své absolventy k respektu a ke kritickému poznávání dějin moravských Židů a seznamuje je s jejich myšlenkovým a kulturním dědictvím. Součástí tohoto dědictví jsou rovněž hřbitovy, jejichž výzkum, popis a ochrana je náplní také našich výukových aktivit. Studenti judaistiky vědí, že nedotknutelnost židovských hřbitovů byla součástí nejen židovského myšlení, ale odrazila se dokonce i v křesťanské legislativě, která od středověku brala pod svou ochranu jak těla, tak i náhrobky zesnulých Židů. Vědí ale také, že tyto ušlechtilé zásady byly po staletí překračovány, a to zejména během protižidovských perzekucí. Pokračovat ve čtení “Prohlášení ke kauze rehabilitace židovského hřbitova v Prostějově” »

Archeologické nálezy v koncentračním táboře Sobibór v Polsku

img748407

 

Evropští a izraelští badatelé objevili v bývalém vyhlazovacím táboře v polském Sobibóru šperky a sponky do vlasů zde umučených židovských žen. V tomto vyhlazovacím táboře bylo brutálně zavražděno zhruba 200.000 židů z Polska a okupované Evropy. Nacisté po povstání v v říjnu 1943 tábor zcela zlikvidovali a místo osázeli stromy. Nad plynovými komorami postavili silnice a veškeré svědectví o plynových komorách měl skrýt beton. Archeologové kopali v místě, kde se nacházely místnosti v nichž se vězni museli svléknout před tím, než byli zavražděni v plynových komorách. Sponky a drobné šperky zde zavražděných žen a děvčat patrně propadly mezi prkny dřevěné podlahy a po více než sedmdesáti letech vydaly své tragické svědectví. Mezi ozdobami se nachází také přívěsek, se jménem a datem narození a hebrejským nápisem Mazal tov (dobrý osud anebo volně přeloženo hodně štestí), který patřil Carolině Cohen z Frankfurtu. Pokračovat ve čtení “Archeologické nálezy v koncentračním táboře Sobibór v Polsku” »

Pozdrav z hasmonejské doby

cast-misy-hzrkanos-ii
Část mísy s nápisem Hyrkanos

Nedlouho před svátkem Chanuka byla nalezena část kamenné mísy z hasmonejského období, na níž je vyryto hebrejským kvadrátním písmem jméno הרקנוס (Hyrkanos). Mísu objevili během archeologických vykopávek, které probíhají na parkovišti Giv’ati v Davidově Městě (עיר דוד) v Jeruzalémě. Hyrkanos bylo v hasmonejském období běžně užívané jméno. Jmenovali se tak i dva představitelé hasmonejské dynastie – kníže Jochanan Hyrkanos I. (134-104 př.o.l.), který byl vnukem Matitjáše Hasmonejského, jenž zahájil ve vesnici Modi’in povstání proti tyranii Antiocha IV. Epifana. Dalším byl král Jochanan Hyrkanos II. (67, 63-40 př.o.l.), syn krále Alexandra Jannaje a královny Salomé Alexandry. V Izraelské správě památek (רשות העתיקות) se pokoušejí rozluštit, kdo byl onen Hyrkanos, jehož jméno je vyryto na kamenné míse staré asi 2100 let. Jednalo se o prostého obyvatele Jeruzaléma nebo o aristokrata? Dr. Doron Ben Ami z Izraelského Památkového úřadu a profesorka Ester Eshel z Bar Ilanovy univerzity uvádějí, že část nalezené mísy je nejstarším příkladem používání nádob z vápence (křídy) v Jeruzalémě. Takové nádoby používali převážně Židé, protože kamenné nádoby nepřijímají rituální nečistotu – טומאה. Pokračovat ve čtení “Pozdrav z hasmonejské doby” »

U Davidovy věže v Jeruzalémě objevena mince z doby krále Antiocha IV. Epifana

nalezená hasmonejská mince
nalezená hasmonejská mince

Bronzovou minci z doby vlády krále Antiocha IV. Epifana náhodně objevili v Jeruzalémě nedlouho před Chanukou izraelští archeologové.

Pokračovat ve čtení “U Davidovy věže v Jeruzalémě objevena mince z doby krále Antiocha IV. Epifana” »

Jomkipurská válka – 6. až 26. října 1973

JOM KIPUR – Den smíření je  nejen nejvyšší svátkem v židovském kalendáři, ale i připomínkou výročí velmi těžké války od níž uplynulo již 43 let.

pic1

Proti 77 izraelským tankům stálo na Golanských výšinách 900 tanků syrských.

V Zippori objeveny unikátní fresky z římské doby

CIPORI Freska (4)Fresky z římské doby pocházející z města Zippori na severu Izraele byly objeveny na stovkách fragmentů, na nichž je možné vidět květinové a zvířecí motivy. Z Hebrejské univerzity oznámili, že to je zatím první, jediné a nejstarší svědectví o používání zvířecích motivů na freskách z počátku 2. stol. o.l.
Stovky nalezených úlomků patří k bývalým nástěnným malbám (fresky) zobrazujícím květiny, zvířata a geometrické obrazce. Tyto úlomyky byly objeveny v Národním parku Cipori archeology Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Na univerzitě hovoří o tom, že tyto nálezy vnesly nové světlo do studia starověkého města Cipori, které bylo význačným střediskem galilejských Židů v římské a byzantské epoše. Artefakrty byly nalezeny během archeologické sezóny 2015/16 sezóny skupinou archeologů pod vedením profesora Ze’eva Weisse z Archeologického ústavu Hebrejské univerzity. Vykopávky byly zasvěceny památce Ursuly Johanny a Fritze Wernera Blumnenthala z Perthu v Austrálii. Vědci z Hebrejské univerzity uvedli, že fresky zdobily monumentální dům, který byl postaven na počátku 2. století o.l. severně od hlavní sloupové ulice Decumanus, která procházela městem z východu na západ a pokračovala až k úpatí akropole. Dosud probíhající vykopávky zatím neodhalily archeologům k jakým účelům tato velká budova sloužila. Na co však mají archeologové odpověď, je to, že se jednalo o důležitou veřejnou budovu. Uprostřed budovy bylo kameny dlážděné nádvoří, na jehož okrajích stály sloupy pokryté štukou. Na západ a na sever od nádvoří se nalezly kvalitně vybudované podzemní rezervoáry na vodu. Pokračovat ve čtení “V Zippori objeveny unikátní fresky z římské doby” »

V Prostějově nebyl festival, ti rabíni byli skuteční

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov
Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Dnes již není žádným tajemstvím, že na území České republiky před 2. světovou válkou žilo mnoho židů. Sdružovali se v komunitách – židovských obcích, ty navazovaly na staré a zakořeněné židovské pospolitosti, které svůj život vedly podle svých pravidel a podle toho co všechno jim přímá vrchnost dovolila a jak se k nim stavěli panovníci. Po roce 1939 mizeli židé do nacistických koncentračních či vyhlazovacích táborů anebo přímo do polských ghet, kde je čekal stejný osud jako v koncentračních táborech.Většinová společnost tuto skutečnost přijímala tu s politováním, tu lhostejně a někdy dokonce se souhlasem. Konec konců židé byli vždy tak trochu cizí element. Zůstal po nich ale majetek a ten se vždy hodí. A takový Prostějov bylo město bohaté, kde bohatli i židé a zbylo toho po nich dost. Také ten nešťastný hřbitov. Židé mají totiž takový zvyk, který berou vážně, že jakmile své mrtvé jednou pohřbili a položili na něj náhrobní kámen, už se s ním nesmí hnout. Některé  hřbitovy kupodivu přežili všechny totality a i časy svobody. Jsou města, která se s pozůstatky po židovských komunitách vyrovnala se ctí a také tím získala určitou popularitu  jako například Třebíč, Jičín, Mikulov, Boskovice a další. Jsou jiná města, která se jaksi spíše distancují. Pokračovat ve čtení “V Prostějově nebyl festival, ti rabíni byli skuteční” »

Nová výstava v Muzeu Izraele (+ video)

pic1Ve středu, 27. července byla v jeruzalémské Muzeu Izraele zahájena nová výstava s názvem „Mumie – tajemství egyptské mumifikace“ kromě mnoha vzácných exponátů bude vystavena mumie z helenistického Egypta, jejíž stáří určili odborníci na 2 200 let. Díky nejnovější technologii se mohou návštěvníci muzea dovědět o ní mnoho zajímavých poznatků a také získat podrobné informace o procesu mumifikování. Mumie, která je hlavním exponátem nové výstavy patří staroegyptskému knězi Iret-Hor-Eruovi z egyptského města Akhmim vzdáleného 500 km jižně od Káhiry. Odborníci, kteří zkoumali mumii kněze Iret-Hor-Erua zjistili, že trpěl zubním kazem a osteoporózou a dožil se na svou dobu úctyhodného věku čtyřiceti let. Mumie je vystavena se svým nádherně malovaným sarkofágem typickým pro helenistický Egypt. Mumie se roku 1928 dostala do jeruzalémského Papežského biblického ústavu z egyptské Alexandrie, odkud ji poslal do Palestiny tamnější jezuité. Pokračovat ve čtení “Nová výstava v Muzeu Izraele (+ video)” »

Objevena 1600 let stará keramická dílna na výrobu džbánů ve Šlomi

vyrobna dzbanu Slomi (2)
Pec na vypalování keramických džbánů

Na katastrálním území města Šlomi ,(  שלומי Shelomi ) v Západní Galileji nedaleko libanonské hranice probíhají více než půl roku záchranné archeologické vykopávky pod vedením Správy památek a s přispěním městské samosprávy Šlomi. Na vykopávkách pracují studenti střední školy „Šchakim“ z Naharije a „ORT“ z Kirjat Bialiku. Pro mladé lidi je to jedinečná příležitost  se přímo na místě seznámit s historií svého kraje, která jim zde odhalila své tajemství staré 1600 let. Archeologické práce se provádějí na místě, kde má vzniknout nová obytná čtvrť. Archeologové spolu se studenty odkyrli šestnáct století starou keramickou dílnu na výrobu džbánů pocházející z římského období. Mezi nálezy patří například keramická pec, kde se vypalovaly džbány, část mozaiky pokrývající podlahu výrobny a také sběrnou vodní nádrž. Pokračovat ve čtení “Objevena 1600 let stará keramická dílna na výrobu džbánů ve Šlomi” »

Objeven vůbec první hřbitov Filištínů (+ foto, video)

Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition
Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition

Izraelští archeologové objevili ve městě Aškelon na jihu země historicky vůbec první filištínský hřbitov. O Filištínech (Pelištejcích, Pelištech) – biblických nepřátelích židovského národa, mezi něž patřil i slavný silák Goliáš – sice vědci mají dílčí poznatky, nicméně jejich pohřební zvyky byly dosud zahaleny tajemstvím.

Nález, pocházející již z roku 2013, oznámil v neděli 10. července 2016 na tiskové konferenci v jeruzalémském Rockefellerově muzeu jeden z vedoucích Expedice Leona Levyho, profesor archeologie Daniel Master z Wheaton College.

Pokračovat ve čtení “Objeven vůbec první hřbitov Filištínů (+ foto, video)” »