Paraša VAJAKHEL – PEKUDEJ (Ex 35,1-38,20 a 38,21-40,38) – šabat ha-chodeš

 Tento šabat ohlašujeme příchod nového měsíce nisanu (28. března). Vyndaváme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm vyvolaných mužů dvě paraši Vajakhel-Pekudej a z druhého svitku čteme pro osmého vyvolaného muže, pro maftíra pasáž z Exodu 12,1-20.

35,1

„וַיַּקְהֵ֣ל מֹשֶׁ֗ה אֶֽת־כָּל־עֲדַ֛ת בְּנֵ֥ישְׂרָאֵ֖ל Mojžíš shromáždil celou pospolitost (obec) synů Izraele…“ Pokud hovoříme o „עדה“ o „pospolitosti-obci“, tak v obecném významu je עדה deset mužů starších 13 let, tedy minjan. Zde se však nalézáme trochu výše. Hovoříme-li o כל עדת בני ישראל, máme na mysli náboženskou obec, nikoli pouze jakousi pospolitost náhodně shromážděných jedinců.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJAKHEL – PEKUDEJ (Ex 35,1-38,20 a 38,21-40,38) – šabat ha-chodeš” »

ParašaKI TISA Ex 30,11-34,35) – šabat para

Tento šabat, 18. března, se nazývá šabat para. Vyndaváme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro 7 vyvolaných mužů parašu Ki tisa a z druhého svitku čteme pro osmého vyvolaného muže, pro maftira pasáž ze 4. Mojžíšovy 19,1- 22 o červené krávě, jejíž popel smísený s vodou očišťuje rituálně nečistého člověka, který se dotkl zemřelého nebo náhrobku. Pokud není takový člověk očištěn od rituální nečistoty „tum’at met“, nemůže přinášet oběti. Jak Mojžíš zjišťoval počet dvacetiletých a starších mužů? Každý z nich, dal při sčítání výkupné Hospodinu za svůj život. Výkupným byl kousek stříbra o váze půl šekelu. Bohatý nedal více a chudý nedal méně než kousek stříbra o váze půl šekelu (verše 12.-15.) Potom spočítali kousky stříbra a podle jejich počtu zjistili, kolik je dvacetiletých a starších mužů. Lidé se nesmí počítat 1, 2, 3…. jako skot. Například v synagóze, když chceme zjistit je-li přítomno 10 dospělých mužů (minjan), přítomné nepočítáme 1, 2, 3…, ale počítáme je písmeny hebrejské abecedy alef, bet, gimel…. až dojdeme do jud, t.j. 10.
Pokračovat ve čtení “ParašaKI TISA Ex 30,11-34,35) – šabat para” »

Poslední purimový příspěvek tentokrát z Izraele o Donaldu Trumpovi + video

Purimová tisková agentura PuTnA vyklidila redakci eretz.cz a ve zmatku ještě připravila poslední purimový příspěvek, tentokrát nikoli z českého rybníčku, ale přímo z Izraele. Jak zkušení čtenáři portálu vědí, o Purimu se dějí divné věci – vše je naopak a pravdivé informování o dění je posunuto do poněkud jiné perspektivy, která vzdáleně  připomíná Apríl. Je třeba podotknout, že v Jeruzalémě se Purim slaví dnes, stejmě jako v perských Súsách a proto se nazývá Šusan Purim. Podle příspěvku Israel National News se na čtení Esteřina svitku dostavil do parku Oz Vegaon v Gush Ezion sám Donald Trump a vyjádřil se v tom smyslu, že přehodnotí své rozhodnutí umístit Velvyslanectví USA do Jeruzaléma, ale navrhuje je umístit přímo do srdce Gush Ezion do Oz Vegaon. Viz video pod článkem .
Pokračovat ve čtení “Poslední purimový příspěvek tentokrát z Izraele o Donaldu Trumpovi + video” »

Paraša TECAVE (Ex 27,20 – 30,10) – šabat zachor

Šabat bezprostředně před svátkem Purim, se nazývá Šabat zachor. Při ranní bohoslužbě vyndáváme z aron hakodeš 2 svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm mužů sobotní oddíl „Tecave“ a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému muži – maftírovi pasáž z Dt 25,17-19 „זָכ֕וֹר אֵ֛ת אֲשֶׁר־עָשָׂ֥ה לְךָ֖ עֲמָלֵ֑ק… – Pamatuj, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta…“ Amálek je zapřísáhlý nepřítel a nenávistník židovského národa, s nímž jsme vedli boje nejen v době Mojžíšově, ale i za krále Šaula, který po vítězné bitvě nad národem (kmenem) Amáleka zajal jeho krále Agaga (1 S 15. kap.). Haman, vezír perského krále Achašvéroše, který plánoval vyvraždit všechny Židy perské říše, byl potomkem amáleckého krále Agaga (Est 3,1).
Pokračovat ve čtení “Paraša TECAVE (Ex 27,20 – 30,10) – šabat zachor” »

Výročí narození a úmrtí Mojžíše – 7. Adar

Pamětní kniha Bratislavské Chevra Kadiša z roku 1786

Na neděli, 5. března připadá 7. den měsíce adaru, což je podle midraše Seder Olam Raba datum, kdy se narodil a též zemřel náš učitel Mojžíš. Hospodin si vybral Mojžíše jako pastýře svého vyvoleného národa, když se ujistil o velké míře milosrdenství, kterou Mojžíš oplývá. Jednou Mojžíš pásl ovce svého tchána Jitra, když tu jedno jehňátko se odpojilo od stáda a běželo pryč. Mojžíš běžel za ním, aby je zase přivedl ke stádu. Po delší době Mojžíš jehňátko dohnal, když to hltavě pilo vodu z jakési louže. Mojžíš se zarazil a řekl: „Chudáčku, tak proto jsi uteklo od stáda, mělo jsi žízeň! Jak to, že jsem to nepoznal?“ Když jehňátko skončilo pít, Mojžíš se sklonil, vzal ho na ramena, aby se zpáteční cestou neunavilo a odnesl je zpět ke stádu. Když to Hospodin viděl, ihned řekl, že člověk, který projevuje tolik milosrdenství k prostému jehňátku, je dobrým pastýřem svého stáda, ale bude i dobrým pastýřem lidí – národa synů Izraele.
Pokračovat ve čtení “Výročí narození a úmrtí Mojžíše – 7. Adar” »

TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)

וְיִקְחוּ־לִ֖י תְּרוּמָ֑ה 25,2 – Ať pro mne vyberou dávku…  V knize Přísloví se praví (4,2): „Vždyť jsem vám dal výborné znalosti, moje učení neopouštějte.“ Musíme vidět Tóru jako „obchodní zboží“. Není obchodníka, který by zcela zanechal obchodu jen proto, že několikrát prodělal. Protože, kdyby to vzdal, tak by vlastně úplně zbankrotoval. Podobně je to i s Tórou. Někdy se stává, že nemáme úspěch v jejím učení, ale přesto nesmíme učení Tóry zanechat. Naopak, musíme se ještě s větším úsilím věnovat jejímu učení. Protože když člověk zcela opustí učení Tóry, jako by nebyl. (podle rabína Davida z Kocka, 1809-1873)
Pokračovat ve čtení “TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)” »

Bůh je největší a nejvěrnější spojenec, řekl papež židovské delegaci

Vatikán. Papež František dnes přijal delegaci židovských představitelů, v čele s argentinským rabínem Abrahamem Skorkou, kteří mu věnovali nové vzácně vypravené vydání Tóry. Na bohatě ilustrované a pečlivě literárně zpracované edici se podílela řada osobností různých národností a náboženských vyznání, podotkl římský biskup a poděkoval svým hostům za nápad shromáždit se kolem Mojžíšova zákona, který je darem Pána, Jeho zjevením a Slovem.
Pokračovat ve čtení “Bůh je největší a nejvěrnější spojenec, řekl papež židovské delegaci” »

Paraša MIŠPATIM (Ex 21,1 – 24,18) – šabat šekalim

Šabat, kdy ohlašujeme příchod nového měsíce adaru (první a druhý den roš chodeš budou v neděli, 26. a v pondělí, 27. února) nazýváme šabat šekalim. Vyndáváme dva svitky Tóry a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému muži – maftirovi pasáž z Ex 30,11-16.

וְאֵ֨לֶּה֙ הַמִּשְׁפָּטִ֔ים אֲשֶׁ֥ר תָּשִׂ֖ים לִפְנֵיהֶֽם 21,1 – A toto jsou zákony, které jim předložíš. Proč tato slova, kterými začíná naše paraša, jsou ihned za přikázáním o oltáři (paraša Jitro, Ex 20,24-25)? Komentátor rabi Šlomo Jicchaki, zvaný Raši (1040-1105), vysvětluje blízkost obou textů tím, že Sanhedrin (soudní dvůr) zasedal nedaleko oltáře, v chrámové místnosti, zvané „sál z tesaných kamenů – לשכת הגזית (liškat ha-gazit)“. U všech národů světa nejsou zákony určující mezilidské vztahy považovány za náboženskou povinnost. Naopak, považují se za občanskou či stavovskou povinnost, za povinnost společnosti vůči jedinci a naopak. Jejich cílem je udržet ve společnosti a ve státě pořádek a řád. Pro nás však i tyto čistě „sekulární“ zákony představují ustanovení, která jsme dostali na Sinaji, a proto mají svatost Božího příkazu – micvy. Podobně jako chrámové oběti byly určitým specifickým projevem služby Bohu, tak i plnění zákonů považujeme za určitý druh služby Bohu. Tóru si můžeme představit jako obrovský královský palác s 613 nádhernými sály a komnatami, které nazýváme micvot. Abychom mohli vejít do paláce a navštívit všech 613 sálů a komnat, musíme mít především klíč od hlavní palácové brány, kterou si jím odemkneme. Malý klíč nám umožní vstup do nejkrásnějších a nejskrytějších míst paláce. Tímto klíčem je pro nás ono klasické: ואהבת לרעך כמוך“ – A budeš milovat svého bližního jako sebe sama (neboť on je jako ty)“ (Lv 19,18). O tomto přikázání – micvě řekl rabi Akiba, že to je כלל גדול בתורה – velké pravidlo v Tóře. Pokud tedy chceme proniknout do hlubokých tajů Tóry, musíme nejdříve mít malý klíč, kterým si odemkneme její brány. Tudíž každý z nás musí být především ČLOVĚKEM, aby mohl vstoupit do všech 613 komnat paláce.
Pokračovat ve čtení “Paraša MIŠPATIM (Ex 21,1 – 24,18) – šabat šekalim” »

Paraša JITRO (Ex 18,1 – 20,26)

lo-10V této paraše čteme Desatero, které Hospodin pronesl na hoře Sinaj.

וַיִּשְׁמַ֞ע יִתְר֨וֹ כֹהֵ֤ן מִדְיָן֙ חֹתֵ֣ן מֹשֶׁ֔ה אֵת֩ כָּל־אֲשֶׁ֨ר עָשָׂ֤ה אֱלֹהִים֙ לְמֹשֶׁ֔ה וּלְיִשְׂרָאֵ֖ל עַמּ֑וֹ 18,1  „Jitro, midjánský kněz, Mojžíšův tchán, uslyšel o všem, co Bůh učinil Mojžíšovi a svému izraelskému lidu, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta.“ Stojí přece napsáno „vše, co Bůh učinil“, proč je opět napsáno, že je vyvedl z Egypta? Protože východ z Egypta umocnil takovým způsobem svatost, která „otevřela dveře“ pro cizí a vzdálené víře v Hospodina, a tito se mu pak mohli přiblížit. A tato veliká síla svatosti přitahovala veškerou dobrou vůli, která se nacházela na Zemi. Tím, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta, byla dána Jitrovi možnost přiblížit se této svatosti a konvertovat. (Dle díla שפת אמת rabína Jehudy Arieho Leiba Altera, 1847-1905).
Pokračovat ve čtení “Paraša JITRO (Ex 18,1 – 20,26)” »

Paraša Bešalach (Ex 13,17 – 17,16) šabat šira a Nový rok stromů

images79r8cbgf

וַיְהִי בְּשַׁלַּח פַּרְעֹה 13,17 – Když farao lid propustil   Tak se chovají ve všech dobách ti, kteří nás nenávidí. Zpočátku nás obviňují ze všeho možného a za každou cenu se nás chtějí zbavit. Potom, když chceme konečně odejít a tak splnit jejich přání, tu naráz začnou bít na poplach a všemi prostředky se nám snaží v našem odchodu ze země zabránit. ( z díla Pardes Josef, Josefa Pacanowského, jednoho z předválečných rabínů Lodže)  Tento jeho komentář byl v oněch letech velmi aktuální, uvědomíme-li si, jak se v tehdejším nacistickém Německu třicátých let chovali k Židům. Jak němečtí Židé do tzv. křišťálové noci v listopadu 1938 byli „nábádáni“ k odjezdu. Po listopadu 1938 se již jen některým podařilo uprchnout, ale ti kdo zůstali, neměli již šanci odejít z Německa a zachránit si holé životy.

Pokračovat ve čtení “Paraša Bešalach (Ex 13,17 – 17,16) šabat šira a Nový rok stromů” »

Paraša BO (Ex 10,1 -13,16)

images79r8cbgf

וַיֹּ֣אמֶר מֹשֶׁ֔ה בִּנְעָרֵ֥ינוּ וּבִזְקֵנֵ֖ינוּ נֵלֵ֑ךְ 10,9 – Mojžíš odvětil: „Půjdeme se svou mládeží i se starci….“ Faraón byl ochoten souhlasit s tím, že dospělí vyjdou z Egypta, jak se uvádí v 11. verši: „Vy muži si jděte a služte Hospodinu…“ Egyptský vládce si chtěl však děti a mládež synů Izraele ponechat v Egyptě. Dobře věděl, že totiž bez mladého pokolení židovský národ přestane existovat. Proto také náš učitel Mojžíš s tímto faraonovým návrhem nesouhlasí a říká: „Půjdeme se svou mládeží i se starci, půjdeme se svými syny i dcerami….“ Staré i mladé pokolení musí vyjít z Egypta a sloužit Hospodinu, jedině tak to bude plnohodnotná služba Bohu. (Podle knih kázání).

Pokračovat ve čtení “Paraša BO (Ex 10,1 -13,16)” »

Paraša VAERA (Ex 6,2 – 9,35)

images79r8cbgfTento šabat, 28. ledna je podle židovského kalendáře prvním dnem měsíce švatu, proto jej nazýváme šabat roš chodeš –- שבת ראש חודש sobota novoluní. O tomto šabatu jsou proto určité změny v synagogální liturgii. V pátek večer, kdy šabat začíná, v modlitbě amida doplňujeme „יעלה ויבוא“ pro novoluní. O šabatu v raní modlitbě šacharit v amidě doplňujeme יעלה ויבוא““. Po amidě recitujeme poloviční Halel – חצי הלל a po něm vyjmeme z aron ha-kodeš dva svitky Tóry. Z prvního předčítáme sedmi vyvolaným mužům parašu VAERA a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému – maftírovi z paraši Pinchas (4. Mojžíšova 28,9-15). Maftír poté čte haftaru na novoluní z knihy proroka Izajáše 66,1-24. Po uložení svitků zpět do aron ha-kodeše se modlíme musaf na šabat roš chodeš. Ke konci dopolední modlitby také recitujeme 104 Žalm – ברכי נפשי.

Pokračovat ve čtení “Paraša VAERA (Ex 6,2 – 9,35)” »