וְאֵ֗לֶּה שְׁמוֹת֙ בְּנֵ֣י יִשְׂרָאֵ֔ל 1,1 – Toto jsou jména synů Izraele… Již dříve Již dříve Písmo uvádělo jejich jména, ještě během jejich života (Gn 48,8.27). Zde jejich jména uvádí již poté, kdy zemřeli. Tím ukazuje, jak velice milí byli synové Izraele Hospodinu. Jsou podobní hvězdám, které Hospodin vyvádí a navrací (na jejich původní místo) podle jejich počtu a jmen, jak je řečeno (Iz 40, 26): „Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem.“
Pokračovat ve čtení “Sobotní oddíl Tóry – Paraša ŠEMOT (Ex 1,1-6,1)” »
Jerusalem Post přinesl informaci z doby těsně před svátkem Chanuka, během procházky našly matka a její sedmiletá dcera z údolí Beit Shean nepoškozenou keramickou lampu z helenistického období tedy asi 2200 let starou. Obyvatelky kibucu Bejt Alfa, si sedmiletá Hadas všimla keramické nádoby vedle malé jeskyňky. Hadas ukázala nádobu své matce Ayelet Goldberg Keidar, která je shodou okolností studentkou archeologie na Haifské univerzitě. Proto také Ayelet poznala, že se jedná o neobyčejný nález. Hned ji napadlo, že možná narazily na skrýš zlodějů památek a proto se spojila s jednotkou pro prevenci krádeží památek izraelské správy památek. Archeolog Distelfeld, který k nálezu přišel, vyhodnotil situaci jako zcela náhodný nález k němuž došlo díky tomu, že na místě si dikobraz vyhrabal noru a při tom ušetřil práci archeologům. Mezi archeology je známo, že dikobrazi si pro své nory hledají dříve obydlená místa, protože půda je tam stále ještě kypřejší. Lampa byla předána nálezkyněmi Izraelské památkové péče a Dr. Einat Ambar-Armon, obornice na keramické lampy určila, že lampa pochází z Hasmonejského období a je vyrobena technikou, která tehdy byla zcela nová. Lampy byly vyrobeny ze dvou částí ve formě a následně spojeny, což umožnilo zvýšení výroby.
Zapálením osmého světla začíná poslední, osmý den svátku Chanuka. Po celý týden se lidé setkávali kolem Chanukového svícnu a byli si blíže, než jindy. Původní tradice zapalovat sedmiramenná svícen v Chrámu byla přenesena do židovských domácností a v posledních letech i na veřejná prostranství a jedním z nich je i prostor Zápafní stěny, tunely pod Západní stěnou a prostor nad Západní stěnou. Významné osobnosti se tam sešli, aby společně vykonaly náboženskou povinnost zapálit chanukové světlo. Řekněme si tedy kdo všechno zapaloval světla u Západní stěny. První světlo zapálil vrchní sefardský rabín Yitzchak Yosef, vrchní velitel izraelské policie Roni Alsheich. Druhé světlo zapálil bývalý Vrchní sefardský rabín a nyní vrchní rabín Jeruzaléma Shlomo Moshe Amar, ministr turismu Yariv Levin a velvyslanec USA David Friedman. Třetí světlo zapálil rabín David Grossman, velice populární rabín severoizraelského města Migdal Haemek a další rabíni a spolu s nimi ministryně pro sociální rovnost Gila Gamliel. Čtvrté světlo zapálil vedle významných rabínů také pan Efraim Holtzberg . O jeho příběh bychom se chtěli s čtenáři podělit. Efraim Holtzberg byl z Maďarska v roce 1944 deportován do Osvětimi, kde přežil nejstrašnější období svého života. Vzpomíná, že jej každé ráno budil esesák, který skupině mladých chlapců říkal, váš Jeruzalém uvidíte z komína, až tam budete hořet. Efraim si řekl, že ne, že on chce vidět Jeruzalém živý, zda to byl nezdolná vůle či jiný vliv není třeba zkoumat. Po válce přijel do Izraele a žil a pracoval v Afule na severu Izraele. Když šel do důchodu, přestěhoval se do Jeruzaléma a začal pracovat jako uklízeč u Západní stěny, kde s láskou umetal a uklízel každé smítko s vděčnosti že mu bylo dopřáno Jeruzalém nejen vidět, ale v něm i žít. Spolu s ním zapálil čtvrté světlo i ministr náboženství rabín David Azoulay a rabín Aharon Bina. Páté světlo zažehl rabín
Dnes večer začíná půst 9. avu, který držíme až do úterního večera, do 21.24 hodin. Devátého avu roku 586 př.o.l. byl Babylóňany zničen první jeruzalémský Chrám a poté roku 70 o.l. Římany, druhý jeruzalémský Chrám. Toto datum je nejsmutnějším dnem v židovském kalendáři.Zboření Chrámu neznamenalo pouze zničení místa určeného pro modlitby a přinášení obětí, ale i místem zasedání nejvyššího zákonodárného sboru starověkého Izraele – Sanhedrinu. Chrám byl též do určité míry symbolem židovské nezávislosti.