Jaký otec, takový syn

\\LONDÝN – „Včerejší nepřítel je dnes přítelem… Byla to skutečná válka, ale teď jsou tito bratři svobodní lidé.“ Tak hovořil Sajf al-Islám al-Kaddáfí v březnu 2010, s odkazem na vůdce Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG), ozbrojené organizace, která se v polovině 90. let třikrát pokusila spáchat atentát na jeho otce, Muammara al-Kaddáfího.

Může to vyvolávat údiv. Je tomu jen několik dní, co tentýž muž Libyjcům slíbil „moře krve“, bude-li režim jeho otce svržen. Ba Sajf al-Islám, uhlazený absolvent London School of Economics s mírným hlasem, se v současnosti stal hlavním podezřelým z masových zločinů proti lidskosti.

Pokračovat ve čtení “Jaký otec, takový syn” »

Globální spravedlnost a vojenská intervence

MELBOURNE – Svět s hrůzou sleduje, jak libyjský vůdce, plukovník Muammar Kaddáfí, využívá armádu k útokům na demonstranty, kteří se postavili jeho vládě, a zabíjí stovky a možná i tisíce neozbrojených civilistů. Mnozí z jeho mužů odmítli střílet na vlastní lid a raději přeběhli ke vzbouřencům nebo odletěli s letadly na nedalekou Maltu, a tak Kaddáfí povolal ze sousedních zemí žoldnéře, kteří jeví větší ochotu poslouchat jeho rozkazy.

Pokračovat ve čtení “Globální spravedlnost a vojenská intervence” »

Je Sýrie příští kostkou domina?

LONDÝN – V době, kdy jsou tuniský a egyptský režim svrženy a pouliční protesty zachvacují řadu měst od Alžíru po Teherán, si mnozí lidé kladou otázku, která kostka domina by mohla spadnout příště. Sýrie, jejíž sekulární militarizovaná diktatura nejvíce připomíná padlé režimy v Tunisku a Egyptě, nemusí být další na řadě, nicméně se zdá, že se blíží do bodu, kdy se začne zvrhávat.

Pokračovat ve čtení “Je Sýrie příští kostkou domina?” »

Odpovědnost za ochranu Libyjců

ABÚ ZABÍ – Suverenita není licence k zabíjení. Žádný stát se nemůže zříci odpovědnosti za ochranu svých obyvatel před zločiny proti lidskosti, natož aby takové zločiny sám páchal. Jestliže stát ve věci této ochrany očividně selže, je zodpovědností širšího mezinárodního společenství zajistit ji prostřednictvím „kolektivního, včasného a rozhodného“ zásahu podle VII. kapitoly Charty Organizace spojených národů.

Právě to říká zásada „odpovědnosti za ochranu“, jednomyslně přijatá světovým summitem hlav států a vlád zasedajících jako Valné shromáždění OSN v roce 2005 a následně uznaná Radou bezpečnosti. Neexistuje jasnější případ pro její aplikaci než dnešní Libye.

Pokračovat ve čtení “Odpovědnost za ochranu Libyjců” »

Libyjský pán much

LONDÝN – „Já jsem sláva, kterou neopustí Libye, Arabové, Spojené státy ani Latinská Amerika… Revoluce, revoluce, nechť útok započne,“ pravil samozvaný král afrických králů, děkan arabských vůdců a imám všech muslimů, plukovník Muammar Kaddáfí. Toto prohlášení charakterizuje mimořádně represivní reakci libyjského režimu na lidové povstání proti 42 let trvající Kaddáfího diktatuře.

Kaddáfí se však touto taktikou sám zahnal do kouta. Kdyby byl poražen, bude pro něj obtížné najít útočiště v zahraničí, jak to učinil bývalý prezident Tuniska Zín Abidín bin Alí. A vnitřní exil, jaký byl umožněn Husnímu Mubarakovi, bude v jeho případě vyloučen.

Pokračovat ve čtení “Libyjský pán much” »

Povede arabský exodus k přerozdělování imigrantů?

Jižní Evropa čelí nebývalému náporu imigrantů. Ze čtyř tisíc uprchlíků z nepokoji zmítaných arabských států míří většina do Itálie. Další imigrační vlna z východní Afriky paralelně zatěžuje Řecko. Evropská komise označila současný stav za alarmující a synchronizaci evropských azylových politik za nevyhnutelnou. Může situaci vyřešit rozdělení imigrační zátěže mezi sever a jih?

Pro tisíce ilegálních přistěhovalců je Řecko vstupní branou do EU. Podle oficiálních statistik jich za poslední dva roky takto přicestovalo na 200 000. To představuje 80 procent všech ilegálních imigrantů a meziroční nárůst o 369 procent, píší Financial Times. Už tak kritickou situaci komplikuje postoj Turecka, které odmítá přijímat běžence zpět. Evropský soud pro lidská práva před měsícem doznal, že v řeckých internačních táborech panují žalostné podmínky a ponižující zacházení. Ještě před jeho rozhodnutím přestala řada členských států vracet uprchlíky zpět do Řecka. Z humanitárních důvodů tak cíleně porušily Dublinskou úmluvu, podle které musí být žadatelé o azyl zadrženi v první zemi vstupu.

Pokračovat ve čtení “Povede arabský exodus k přerozdělování imigrantů?” »

Západ a arabská revolta

Po týdnech a měsících trvajících protestů, které zachvátily celý arabský svět, je zřejmé, že jsme svědky událostí, které zakládají podobu arabského světa na příští desetiletí. Jak na tyto přelomové události reaguje Západ?

Neprozíravě, alibisticky a defétisticky. Jinak řečeno „úřednicky“, tedy standardně a korektně – s absencí jakékoli vize či státnického rozhledu, jak je ostatně v Unii zavedenou normou.

Poté, co byli evropští státníci překvapeni děním v Tunisku, byli zaskočeni i následnými bouřemi v Egyptě. Ještě 1. února, po událostech v Tunisku a týdnech trvajících protestech v Egyptě, vyzývala šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová egyptského prezidenta Husního Mubaraka k bezodkladnému zahájení rozhovorů s protestující opozicí. „Ten dialog by měl Egypt posunout dál,“ řekla Ashtonová a dodala, že Evropská unie je připravena s prosazováním demokracie a lidských práv v Egyptě pomoci.

Pokračovat ve čtení “Západ a arabská revolta” »

Rusko: Skupina Bildeberg v pozadí nepokojů v arabském světě

Zatímco v pondělí probíhaly v Libyi ostré střety mezi demonstranty a režimu věrnými pořádkovými silami, odvysílala televize RT (Russia Today) rozhovor s „argentinským expertem“ Adrianem Salbuchim, který obviňuje z vyvolání převratů v arabských zemích „skupiny globální dominance“, z nichž jmenuje skupinu Bildeberg.

Skupina Bildeberg je komunita evropských a severoamerických elitářů, disponujících mocí, kteří na uzavřených schůzkách diskutují o problémech světa a jejich řešení. Kritici skupině vytýkají, že se na ní pod rouškou odborných debat dojednává řešení nejrůznějších politických problémů, aniž by k tomu měli účastníci demokratický mandát, aniž by o přijatých rozhodnutích informovali veřejnost a nesli za ně odpovědnost.

Pokračovat ve čtení “Rusko: Skupina Bildeberg v pozadí nepokojů v arabském světě” »

Nahlodávající Amerika

LONDÝN – Je ještě něco dalšího co k Egyptu říct? Husní Mubárak byl obětován v zájmu záchrany vojenského režimu. „Despota“ neschopný udržet pořádek v ulicích nikomu nepřináší užitek. Zda bude následovat „demokracie“, je ale mnohem nejistější. Soudě podle Pákistánu a velké části zbytku muslimského světa, periody (zkorumpované) civilní vlády se střídají s „pročišťujícími“ vojenskými puči.

Pochybuji, že většina Egypťanů na vrchol své politické agendy klade, co my zveme demokracií. Novináři tvrdící opak nejsou reprezentativním vzorkem, ani v západních zemích. Jde o neklidné plémě, pendlující mezi ohnisky dramat po celém světě, pera a fotoaparáty v pohotovosti. Svobodu slova mají v kostech, hromadné protesty jsou jim životní mízou. Snaží se referovat o světě tak, jak je, leč nežijí ve světě většiny lidí – jejich živnost závisí na vykolejení „běžného“ životaběhu, takže systematicky podhodnocují touhu lidí po zákonnosti a pořádku (či přinejmenším pořádku).

Pokračovat ve čtení “Nahlodávající Amerika” »

Drolící se blízkovýchodní pilíře Západu

LONDÝN – Před dvě stě lety předznamenal Napoleonův příchod do Egypta vznik moderního Blízkého východu. Dnes, téměř 90 let po zániku Osmanské říše, 50 let po skončení kolonialismu a osm let po zahájení války v Iráku, naznačují revoluční protesty v Káhiře, že možná probíhá ještě jeden posun.

Tři pilíře, na kterých stál vliv Západu na Blízký východ – totiž silná vojenská přítomnost, komerční vazby a řetězec států závislých na dolaru –, se hroutí. V důsledku toho je možné, že Blízký východ, který se vynoří v nadcházejících týdnech a měsících, bude pro Západ mnohem obtížněji ovlivnitelný.

Pokračovat ve čtení “Drolící se blízkovýchodní pilíře Západu” »

A volně plyne Nil

DILLÍ – Osmnáct dní se během stoupajících a klesajících vln protestů zdálo nemožné, že konec egyptské revoluce přijde tak náhle, v podobě úsečného oznámení, které netrvalo déle než půl minuty: „Prezident Husní Mubarak se vzdal úřadu…“ Těmito slovy skončila ve vítězné vřavě jedna éra, která potvrdila platnost starého rčení, podle něhož jsou „pohřebiště světa plná těch, kdo se považovali za nepostradatelné pro národ“.

Pokračovat ve čtení “A volně plyne Nil” »