Vatikán. Rozhovor se točil kolem mnoha problémů sužujících současný svět a také kolem významu Františkovy návštěvy ve Svaté zemi. Rabín Abraham Skórka, dlouholetý přítel kardinála Bergoglia, prozradil podrobnosti o posledním setkání s papežem. Svatý otec ve čtvrtek (16. 1.) přijal delegaci patnácti rabínů ze své vlasti, Argentiny.
Pokračovat ve čtení “Papež František přijal delegaci argentinských rabínů” »
Eretz.cz přinesl informaci o audienci, kterou poskyl Papež 
František I. v Římě předsedovi Palestinské správy a vůdci hnutí Fatáh Mahmúdu Abbásovi. Redakce opoměla informovat čtenáře o audienci, kterou poskytl Papež František I. předsedovi Knessetu Yuli Edelsteinovi týden před tím. Edelstein opakoval pozvání k návštěvě Izraele, kterého se papeži dostalo v dubnu tohoto roku od prezidenta Perese při jeho návštěvě Vatikánu. Podle argentínského rabína a papežova přítele Abrahama Skorky je dávným snem Papeže Františka I. navštívit Izrael a spolu s rabínem Skorkou setrvat u Západní Stěny v Jeruzalémě. Papež ještě jako Jorge Mario Bergoglio navštívil Izrael v roce 1973 v době Jomkipurské války a studoval v Jeruzalémě po šest dnů dopisy Svatého Pavla Korintským.
Pokračovat ve čtení “Papež František I. a rabín Skorka plánují společnou návštěvu Izraele” »
14. srpna 1889, 17. Avu 5649, přistálo v Buenos Aires 800 Židů, což se stalo počátkem moderní židovské komunity v Argentině. Tito přistěhovalci utíkali před chudobou a pogromy v Rusku a do Argentiny přišli kvůli její imigrační politice otevřených dveří. Do roku 1920 už v Argentině žilo více než 150.000 Židů. Nástupu Juana Perona k moci v roce 1946 byl zlověstným znamením, protože byl sympatizantem s nacismem s fašistickou orientací. Peron zastavil židovskou imigraci do Argentiny, nařídil povinnou katolickou náboženskou výuku ve veřejných školách a umožnil, aby se z jeho země stal bezpečný přístav pro prchající nacisty. (V roce 1960 izraelští agenti unesli z předměstí Buenos Aires nacistického zločince Adolfa Eichmanna.)
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 17. Av” »
Papež František zaslal hned první den po svém nástupu do čele římskokatolické církve římskému vrchnímu rabínovi dopis, v němž vyjádřil naději na pokračování katolicko-židovské spolupráce.
„Upřímně doufám, že mohu přispět k pokroku, který existuje ve vztazích mezi židy a katolíky od II. vatikánského koncilu v duchu obnovené spolupráce,“ citovala papeže agentura AFP.
Vrchní rabín Říma Riccardo Di Segni zvolení kardinála Bergoglia papežem uvítal. „Co jsem zatím slyšel a četl během těch pár minut od chvíle, kdy byl zvolen papežem, (je zřejmé, že) prokazuje hluboké známky respektu a přátelství k židům. To je dobrý začátek,“ cituje jej RNS (Religion News Service).
Pokračovat ve čtení “Papež František doufá ve spolupráci se židy” »
Nehledě na silnou kritiku ze strany Izraele, schválili včera (ve středu 27.2.) argentinští zákonodárci dohodu s Íránem o vytvoření „objektivní komise“ pro vyšetření bombového útoku na židovské centrum v roce 1994, při němž zahynulo 85 lidí a 300 bylo zraněno.
Provládní blok který stojí za prezidentkou Cristinou Kirchner odhlasoval převahou 131 hlasů proti 113 vytvoření společné komise s Íránem. Informaci přinesla agentura AFP.
Argentina dlouho podezřívala Írán, že stojí za bombovým útokem na židovské kulturní a charitativní centrum v Buenos Aires, který následoval dva roky po podobném útoku na izraelské velvyslanectví. Teherán odmítl podezření z účasti na obou útocích. Dohoda o vytvoření objektivní komise má vyšetřit, kdo stál za bombovým útokem, a má umožnit, aby osm podezřelých Íránců bylo vyšetřováno argentinským soudcem. Mezi osmi podezřelými je i íránský ministr obrany Ahmad Vahidi, bývalý prezident Akbar Hášemí Rafsandžání (Akbar Hashemi Rafsanjani) a bývalý ministr zahraničí Íránu Alí Akbar Velajátí (Ali Akbar Velayati), proti němuž je od roku 2006 mezinárodní zatykač. Nicméně Írán trvá na tom, že žádný z uvedených podezřelých nebude vyslýchán. Při vyhlášení návrhu 27. ledna, Kirschner uvedla, že komisi bude tvořit šest nezávislých soudců, ani jeden z nich nebude z Argentiny anebo Íránu. Dohodu o vytvoření této „objektivní komise“ označila jako historickou událost, která zaručuje spravedlnost jako základní kámen mezinárodního trestního práva.
Dne 9. září 2011 vstoupí v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Izraelem a Argentinou, oznámilo včera izraelské ministerstvo průmyslu, obchodu a práce. Dohoda mezi Izraelem a Argentinou završuje dohody o volném obchodu, které Izrael uzavřel s členskými státy bloku Mercosur, jehož členy jsou dále Brazílie, Uruguay a Paraguay.
Argentina původně dohodu, která oficiálně vstoupila v platnost již 1. ledna 2010, neschválila. Konečný argentinský souhlas tak Izraeli nyní umožňuje bez omezení obchodovat s celým blokem.
Kolumbie se nepřidá k latinskoamerickým zemích, které během posledního roku uznaly autonomní Palestinskou správu jako suverénní stát.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos Calderon ve středu informoval Světový židovský kongres, že pro jeho zemi je „věcí principu“ neuznat jednostrannou deklaraci státnosti ze strany Palestinské správy.
Delegace Světového židovského kongresu v čele s Ronaldem Lauderem prezidentovi při setkání v Bogotě za tento postoj poděkovala.