výstavba v obci Itamar; foto: Moshe Goldsmith (www.friendsofitamar.org)
Izraelská vláda schválila výstavbu dvou a půl tisíce bytů pro židovské obyvatele Judeje a Samaří. Dalších půl tisíce bytů vznikne v Jeruzalémě. Jde o bezprostřední reakci nástup do funkce nového prezidenta USA Donalda Trumpa, který nehodlá pokračovat v přístupu svého předchůdce Baracka Husseina Obamy a bránit Izraeli v budování v biblickém srdci Země Izrael.
Předseda vlády Benjamin Netanjahu a ministr obrany Avigdor Lieberman v úterý 24. ledna 2017 schválili výstavbu 2.502 bytových jednotek. Ty převážně vyrostou v již existujících judských a samařských městech a obcích, které se i v případě dosažení dohody o konečném uspořádání s palestinskými Araby stanou součástí Izraele.
Barack Hussein Obama je několik hodin před odchodem z funkce prezidenta USA nařídil zaslat autonomní arabské Palestinské správě 221 milionů dolarů, v přepočtu více než 5,5 miliardy českých korun. Stalo se tak proti vůli Kongresu. Informaci přinesla tisková agentura AP s odvoláním na „nejmenované úředníky Kongresu“ a „zástupce ministerstva zahraničí.“
Dore Gold, bývalý generální ředitel izraelského Ministerstva zahraničí (v ČR známý jako autor knihy Boj o Jeruzalém), vyprávěl pro hebrejské vydání týdeníku Makor rišon historku, která přesně vykresluje vztahy mezi administrací USA pod prezidentem Obamou s izraelskou vládou v čele s Benjaminem Netanjahuem. Rozhovory se udály v září loňského roku, když Air Force One s prezidentem Obamou a státním tajemníkem Kerrym na palubě přistálo na Ben Gurionově letišti, aby se oba bývalí nejvyšší představitelé USA zúčastnili pohřbu Šimona Perese. Někdo z doprovodu prezidenta Obamy si zavolal vedoucího štábu předsedy vlády Netanjahua a tehdejší prezident Obama mu předal vzkaz: „Řekni svému šéfovi, že jestli chce pohřeb jako Šimon Peres, měl by se trochu pohnout kupředu.“ Přeloženo do srozumitelného jazyka bylo řečeno, že předseda vlády ztrácí podporu na mezinárodním poli, protože odmítá arabské požadavky. Předseda vlády Netanjahu opáčil vzkazem: „Řekni mu, že se raději vzdám té pocty, protože nemám v úmyslu se účastnit pohřbu své země.“ Gold řekl, že byl svědkem podobných verbálních konfliktů mezi oběma vládami a obvinil Obamu z určitého druhu arogance ve věci arabsko-izraelského konfliktu. Řekl: „vytvořili vizi, podle níž, nehledě na to jak jednají Arabové anebo Izraelci, oni (Američané) vědí mnohem lépe, jaké jsou potřeby obou stran konfliktu. Je to problém povýšené arogance.“
premiér Benjamin Netanjahu a zvolený prezident Donald Trump, Trump Tower, New York, 25. 9. 2016; foto: Kobi Gideon/vládní tiskový úřad
Izraelští nejvyšší představitelé uvítali nástup prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, v němž po osmi letech vystřídal k Izraeli chladného Baracka Husseina Obamu.
Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu pogratuloval Donaldu Trumpovi ještě před jeho oficiálním prezidentským slibem, protože ten byl složen v pátek 20. ledna 2017 v 19. hodin izraelského času, již poté, kdy v Izraeli začal šabat.
Barack Obama telefonuje s Benjaminem Netanjahuem, Oválná pracovna, Bílý dům. Washington DC, 8. června 2009. Foto: Pete Souza.
Vláda USA v roce 2015 částkou skoro 350.000 dolarů (tj. 1,3 milionu šekelů, resp. 8,75 milionu českých korun) podpořila skupinu, která v izraelské volební kampani usilovala o porážku premiéra Benjamina Netanjahua.
Barack Obama a Benjamin Netanjahu v Oválné pracovně Bílého domu, 1. října 2014
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pro amerického prezidenta Baracka Husseina Obamu na Blízkém východě člověkem, který je zdaleka ze všech nejvíce zklamal. Tvrdí to novinář Jeffrey Goldberg v článku „The Obama Doctrine“ zveřejněném dnes v časopise The Atlantic.
Podle Goldberga se Obama v Netanjahuovi během svého prezidenství zklamával postupně. Hlavním důvodem deziluze je prezidentovo přesvědčení, že izraelský premiér by byl schopen prosadit „dvoustástní řešení“ sporu Izraelců s palestinskými Araby, ale je paralyzován strachem a politickými ohledy.
Předseda vlády Benjamin Netanjahu jednal v prezidentem Obamou ve Washingtonu o vývoji situace na Středním Východě , o Íránu, o možném dvou-státním řešení a také o Jonathanu Pollardovi. Pollard má být v polovině listopadu propuštěn, po té kdy odpykal v americkém vězení třicetiletý trest za předávání informací Izraeli. Jeho přáním a přirozenou touhou bylo okamžitě po propuštění odcestovat do Izraele. Podle amerických zákonů. člověk, který odseděl ve vězení tak dlouhý trest nesmí po dobu 5 let opustit USA. Washington Post informoval, že prezident Obama se přes žádost předsedy vlády Netanjahua nehodlá ve věci angažovat a na přijatém ustanovení nic měnit nebude. Komu to připomene příběh z Geneze o tom, kdy faraon nedovolil tehdejším Hebrejcům pod vedením Mojžíše a Árona opustit Egypt, nemůže nevidět určitou paralelu. V Egyptě, to byl kolektivní trest, v USA se tento tvrdý postoj vztahuje na jednu osobu. A nelze nevzpomenout ani na americkou kampaň za osvobození ruských židů v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, kdy pod starozákonním citátem „Let my people go.“ nakonec byli Židé z bývalého SSSR propuštěni. Věřme, že ani Pollard nebude muset čekat dalších dlouhých 5 let.
prezident Egypta Abdal-Fatáh al-Sísíprezident USA Barack H. Obama
Prezident Barack Obama včera povolil obnovení poskytování vojenské pomoci Egyptu k boji proti extrémismu. Pomoc byla zmrazena po vojenském převratu v létě 2013, který svrhl demokraticky zvoleného islamistického prezidenta Muhamada Mursího a jeho vládu Muslimského bratrstva. Egypt mezitím navázal vojenskou spolupráci s Ruskem.
Obnovení vojenské pomoci oznámil Obama egyptskému prezidentu Abdel-Fatáhu al-Sísímu v telefonickém rozhovoru, když sdělil, že USA pošlou 12 bojových letounů F-16, 20 raket a 125 tankových souprav a budou nadále pokračovat ve vojenské pomoci Egyptu v objemu 1,3 miliardy dolarů ročně. Egypt tak zůstane druhým největším příjemce zahraniční vojenské pomoci USA.
Benjamin Netanjahu s představitelem izraelských Arabů, 23. 3. 2015
Designovaný izraelský premiér Benjamin Netanjahu se včera sešel se zástupci izraelských menšin a omluvil se za své výroky na adresu izraelských Arabů, kdy v den voleb burcoval pravicové voliče, aby šli volit varováním, že Arabové za pomoci cizinou placených levicových aktivistů masově míří volit.
„Pravicová vláda je v nebezpečí. Arabští voliči masově míří k volbách. Levicové nevládní organizace je přivážejí autobusy,“ alarmoval předseda strany Likud své potenciální voliče v den voleb.
Zatímco politici z celého světa gratulovali Benjaminu Netanjahuovi k vítězství Likudu ve volbách do 20. Knesetu, z vlády USA blahopřál jen ministr zahraničí John Kerry, který zdůraznil, že se jednalo o krátký hovor, při němž se nehovořilo o podstatných věcech.
Prezident Barack H. Obama mlčí a není tajemstvím, že je výsledkem překvapen a je s ním nespokojen.
Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu dnes pronesl projev na společném zasedání Sněmovny reprezentantů a Senátu Kongresu USA. Vysoce ocenil americko-izraelské vztahy, poděkoval Spojeným státům a jejich představitelům – zejména prezidentu Baracku Obamovi – za podporu Izraele a apeloval na odmítnutí dohody s Íránem, která by Islámské republice umožnila pokračovat v jaderném programu.
Projev, přerušovaný mnohokrát potleskem ve stoje, přinášíme v původním znění ve formě videozáznamu a přepisu.
Spisovatel, laureát Nobelovy ceny míru a přeživší holokaust Elie Wiesel (86) je také přítelem prezidenta Obamy. Avšak ve sporu, zda má či nemá promluvit předseda izraelské vlády Benjamin Netanijáhú 3. března v Kongresu, stojí na straně Netanijáhua. Wiesel označil chystaný Netaniáhův projev na půdě amerického Kongresu za historický akt. Elie Wiesel zasvětil celý svůj život nejen památce obětí holokaustu, ale snaží se na mezinárodním poli pomoci všem utlačovaným národům na světě které, podobně jako Židé za války, pocítily na sobě v různých etapách dějin pokus o genocidu. To se stalo v Turecku s Armény či se dělo ve Rwandě, v Darfúru a Bosně. To se dnes děje v Iraku, v Sýrii a s Kurdy. Spolu se svým přítelem z New Jersey, rabínem Shmuleyem Boteachem, se rozhodl Wiesel též pracovat na neméně důležitém poli, na poli eliminace případných budoucích tragedií. Například již mnoho let Wiesel varuje před takovou tragedií, která se nazývá „jaderný Írán“. Proto laureát Nobelovy ceny míru Elie Wiesel vyhověl prosbě rabína Boteacha a napsal varovnou výzvu do amerického tisku, včetně deníků New York Times a Washington Post.V ní varuje amerického prezidenta Baracka Obamu před podpisem nebezpečné americko-íránské smlouvy, která umožní Íránu stát se zemí s reálnou možností vyrobit jadernou bombu. Elie Wiesel sdělil, že si přijde vyslechnout plánovaný projev předsedy vlády Benjamina Netanijáhua v Kongresu a vyzval prezidenta Obamu, aby si spolu s ním projev vyslechl. Je to výzva laureáta Nobelovy ceny míru (1986) druhému laureátu Nobelovy ceny míru (2009) Obamovi, aby přehodnotil svou politiku vůči Íránu a pochopil, že „nebezpečím je Írán a ne Netanijáhův projev“.