וַיְהִ֕י מִקֵּ֖ץ שְׁנָתַ֣יִם יָמִ֑ים וּפַרְעֹ֣ה חֹלֵ֔ם 44,1 – Po dvou letech se stalo, že farao měl sen. Slovo קֵּ֖ץ znamená „konec“. Když se schyluje ke konci lidského života a člověk se bude zanedlouho vyznávat ze svých činů na nebesích před nejvyšším Soudcem, tak mnoho let jeho života bude odpovídat pouze několika málo dnům. Podobně jako máme v textu Tóry: שְׁנָתַ֣יִם יָמִ֑ים což doslova je „dva roky dny“. Proč tomu tak je? Neboť se člověku započtou pouze ty dny, kdy se zabýval učením Tóry, modlitbami a plněním micvot. Ostatní dny jeho života, během nichž se člověk nezabýval plněním micvot se ztratí, jako by nebyly. Tak se léta promění v dny.
Pokračovat ve čtení “Paraša MIKEC (Gn 41,1-44,17) a konec svátku Chanuka” »
Zítra večer, po skončení šabatu – 25. kislevu (כ“ה כסלו) v 17.10 hodin zapalujeme první chanukové světlo.
Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu dnes při příležitosti zapálení první chanukové svíce u Západní zdi v Jeruzalémě pronesl projev, jehož záznam a překlad přinášíme.
V nedělní podvečer, 6. prosince jsme zahájili osmidenní svátek Chanuka – svátek světel – חג האורים. Chanuka je svátek, který slavíme na památku vítězství Makabejských v boji proti tyranií seleukovského krále Antiocha IV. Epifana (175-164 př.o.l.). První chanukovou svíčku zapalujeme pomocí šamaše-služebníka na pravé straně chanukije. Tento první den pronášíme při zapalování prvního chanukového světla tři požehnání: 1. „lehadlik ner šel chanuka“, 2. „šea asa nisim la’avotejnu“ a 3. „šehechejánu“.
37,2
