Předseda izraelské sociálnědemokratické strany Práce (Avoda) Avi Gabaj (Avi Gabbay, אבי גבאי) uvítal uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele, učiněné prezidentem USA Donaldem Trumpem. Uvedl, že, že udržení sjednoceného Jeruzaléma pod izraelskou svrchovaností je důležitější než mírová dohoda s palestinskými Araby.
V rozhovoru ve čtvrtek 7. prosince 2017 hlava levicové koalice Sionistický tábor, jejímž členem je ještě trpasličí strana HaTnua (Hnutí), ocenil Trumpův krok s tím, že více než 90 % Izraelců touží po sjednoceném Jeruzalémě. S ohledem na to, je podle něj „sjednocený Jeruzalém ještě důležitější než mír.“
Pokračovat ve čtení “Avi Gabaj: Sjednocený Jeruzalém je důležitější než mír” »
Přestože výsledek voleb do 20. Knesetu je prezentován jako vítězství izraelské pravice, ve skutečnosti se jedná jen o brilantní úspěch strany Likud dosažený do značné míry na účet menších pravicových uskupení. Velikost pravicového a levicového bloku v Knesetu se podle předběžných odhadů změní jen nepatrně.
Zítra, 10. června bude 120 členů izraelského Knesetu (parlamentu) volit státního prezidenta – נשיא המדינה. Současnému prezidentovi Šimonu Peresovi (nar. 2.8.1923) příští měsíc totiž vyprší sedmileté období, po které je hlavou státu. Ještě nedávno se uvažovalo o možném prodloužení Peresova prezidenství, ale sám Peres tuto variantu odmítl. Funkce izraelského prezidenta je čistě reprezentační a prezident není ani nejvyšším velitelem armády, jak je tomu například v České republice. Izraelský prezident například přijímá pověřovací listiny nových velvyslanců, reprezentuje zemi doma i v zahraničí a je symbolem jakési jednoty všech vrstev, sektorů a národností obyvatel země. Proto je všeobecně přijatým pravidlem, že se prezident nevyjadřuje k politickým problémům či k politice vlády, neboť jeho funkce vyžaduje nadstranickost. Funkce prezident Izraele je i přes svou „apolitičnost“ považována za nejčestnější a nejprestižnější post, jakého se izraelskému občanu může dostat. 
