Modlitby a pokání u Západní zdi (fotoesej)

modlitby selichot u Západní zdi v Jeruzalémě, 2013
modlitby selichot u Západní zdi v Jeruzalémě, 2013

Tisíce židovských věřících se v sobotu večer shromáždily u Západní zdi (Kotel) v Jeruzalémě při příležitosti začátku týdne židovského Nového roku (Roš HaŠana).

Roš HaŠana je dvoudenní svátek zamyšlení a pokání, stejně jako oslav, a značí začátek desetidenního období pokání před Dnem smíření (Jom Kipur) – nejsvatějším dnem židovského roku.

Během týdne, kdy je Roš HaŠana, aškenázští Židé odříkávají selichot – kajícné modlitby, tradičně přednášené v noci nebo brzo ráno před každodenními modlitbami šacharit. Modlitby selichot se přednášejí každý den až do Jom Kipur.

Pokračovat ve čtení “Modlitby a pokání u Západní zdi (fotoesej)” »

Jom kipur se blíží – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)

V aškenázských synagogách se dnes od časných ranních hodin začínají věřící modlit slichot – kajícné modlitby, kterými prosíme Boha o odpuštění. Proto je vhodné si opět připomenout tradici, kterou nám přináší Mišna, traktát Joma.


Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Mišna zaznamenává názory převládající školy i názory škol menšinových, názory saduceů, odpadlíků i názory, které nepatří ani do jedné z těchto skupin, ale našemu uchu mohou znít nepříjemně. Neřídí se zde jen principem „ukážu názor oponenta, aby bylo vidět, v čem se mýlí“; neukazuje pouze, že židovství nikdy nebylo jednotvárné, ale byl a je to proud různých, navzájem se ovlivňujících názorů; ukazuje nám také – občas letmo, občas velmi otevřeně – že v židovství málokdy panoval ideální stav a harmonie.

Pokračovat ve čtení “Jom kipur se blíží – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

Izraelští tenisté musí zaplatit 10.000 euro za odmítnutí hrát o Jom Kipur

Izraelská tenisová asociaceDaviscupový tým Izraele (נבחרת גביע דייוויס של ישראל), usilující o udržení ve Světové skupině Davisova poháru (Davis Cup), musí zaplatit pokutu 10.000 euro (přibližně 250.000 českých korun) za odmítnutí hrát o Jom Kipur (Dni smíření).

Izraelci měli hrát v rámci play-off proti Belgii v Antverpách ve dnech 13. až 15. září 2013. Ihned poté, kdy se ukázalo, že zápas má připadnout i na Den smíření, připadající na 14. září, informoval manažer týmu soupeře a Mezinárodní tenisovou federaci (ITF), že izraelský tým nebude moci tento den hrát a požádal o náhradní termín.

Pokračovat ve čtení “Izraelští tenisté musí zaplatit 10.000 euro za odmítnutí hrát o Jom Kipur” »

Dnešek v historii – 29. Av

luachV židovském roce 2448 (1312 př. o. l.) vytesal Mojžíš (Moše, משה) ze safíru druhou sadu Desek, jak je zapsáno v biblické knize Exodus 34:4. Poté, kdy viděl, jak si Izraelité vyrobili modloslužebné zlaté tele, Mojšíš první sadu desek rozbil (Exodus 32:19) a Bůh mu poté uložil, aby vytesal desky nové. (Midraš uvádí, že Mojžíšovi bylo dovoleno ponechat si zvláštní zbytky tohoto safíru a díky němu se stal bohatým.) Druhé sada Desek byl umístěna v Arše úmluvy, spolu s rozbitou první sadou. Druhá sada symbolizuje možnost každého člověka polepšit se a začít znovu. Bylo to na Jom Kipur (Yom Kippur), kdy Mojžíš sešel ze Sinaje, nesa druhou sadu Desek, a na každý Jom Kipur máme zvláštní příležitost napravit se.

Jisrael Meir Lau – Praktický judaismus v českém překladu

judap_potah_cely5. února v 18:00 bude ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze slavnostně představeno české vydání knihy rabína Jisra’ele Me’ira Laua, bývalého vrchního rabína Státu Izrael.

Kniha se zabývá praktickými záležitostmi života ortodoxních Židů jako je kašrut, manželství, modlitby, svátky atd. Nejde však jen o jakýsi „návod“ či přehled halachického práva, vše je doplněno také zdůvodněními a komentáři autora. Kniha odpovídá i na mnoho běžných laických otázek a dotýká se i současného Státu Izrael a jeho náboženských aspektů.

Pokračovat ve čtení “Jisrael Meir Lau – Praktický judaismus v českém překladu” »

Papežovo blahopřání k židovskému novému roku a svátkům

papež Benedikt XVI. v římské synagozeVatikán. Svatý otec včera zaslal telegram vrchnímu římskému rabínovi Riccardovi Di Segni s blahopřáním k židovským Vysokým svátkům a Svátku stanů: U příležitosti svátků Roš ha-šana, Jom kipur a Sukot, píše papež, vyprošuji od Nejvyššího hojnost požehnání pro vás i celou římskou židovskou obec. Kéž růst naší vzájemné úcty a přátelství může světu svědčit o hodnotách, pramenících z uctívání jediného Boha, dodává.

Pokračovat ve čtení “Papežovo blahopřání k židovskému novému roku a svátkům” »

Roš Hašana – Nový rok

šofarV neděli večer, 16. září zahajujeme slavnostní bohoslužbou nový rok 5773. Nový židovský rok slavíme dva dny – 1. a 2.dne měsíce tišri (letos 17. až 18. září). Podle naší tradice první den měsíce tišri byl i šestým dnem stvoření, tedy dnem, kdy Hospodin korunoval své dílo stvořením prvního člověka Adama a po té mu stvořil ještě rovnocennou pomocnici – první ženu Evu. Nový rok – Roš Hašna je tedy narozeninami veškerého lidstva. Tradice nás ještě učí, že v tento den začíná Hospodin soudit veškerá stvoření a samozřejmě i člověka za jeho činy, které vykonal v minulém roce. Proto je Nový rok nazýván také Jom hadin – Dnem soudu, neboť začíná nebeský soudní proces nad každým z nás.

Pokračovat ve čtení “Roš Hašana – Nový rok” »

Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)

Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Mišna zaznamenává názory převládající školy i názory škol menšinových, názory saduceů, odpadlíků i názory, které nepatří ani do jedné z těchto skupin, ale našemu uchu mohou znít nepříjemně. Neřídí se zde jen principem „ukážu názor oponenta, aby bylo vidět, v čem se mýlí“; neukazuje pouze, že židovství nikdy nebylo jednotvárné, ale byl a je to proud různých, navzájem se ovlivňujících názorů; ukazuje nám také – občas letmo, občas velmi otevřeně – že v židovství málokdy panoval ideální stav a harmonie.

Pokračovat ve čtení “Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

Paraša ACHAREJ MOT – KEDOŠIM (Lv 16,1-18,30 a 19,1-20,27)

16,3

בזאת יבא אהרן אל הקדש – S tímto bude vcházet Áron do svatyně. Vysvětlení nalezneme v textu předchozího verše, kde Mojžíš má varovat svého bratra, velekněze Árona, aby ten v libovolné době nevstupoval do svatyně. Áron musí znát, že nyní vchází do nejsvětějšího místa, do velesvatyně, kam ani on – velkněz nemá po celý rok přístup. Toto přísné omezení vstupu do velesvatyně má za cíl zvětšit Áronovu bohabojnost. Áron musí celý rok čekat, až jeho srdce bude naplněno vysokou měrou bázně před před Hospodinem, aby poté mohl ve velesvatyni „předstoupit“ před Hospodina.

Pokračovat ve čtení “Paraša ACHAREJ MOT – KEDOŠIM (Lv 16,1-18,30 a 19,1-20,27)” »

Jom Kipur – Den smíření

Synagogální bohoslužby Dne smíření zahajujeme v pátek v podvečer (ještě do západu Slunce) aramejskou modlitbou Kol nidrej – כל נדרי neboli Všechny sliby, kterou třikrát opakujeme.

Zmínky o tradici zříkat se o Jom kipur svých slibů, které jsme dali a pravděpodobně nevyplnili, se nalézají v Responsech babylónských gaonů od poloviny 8. století o.l. O čtení modlitby Kol nidrej se v dočteme v gaonské literatuře od poloviny 9. století jako o obřadu, který je jim znám „z jiných zemí“.

Pokračovat ve čtení “Jom Kipur – Den smíření” »

Předvečer Jom Kipuru – Dne smíření

V pátek, 7. října dopoledne konáme obřad kaparot – כפרות, což můžeme přeložit jako „vykoupení hříchů“. Muž bere mladého bílého kohouta (žena slepici) a nejdříve recituje text začínající slovy: Synové lidští, přebývající ve tmě a ve stínu smrti, přikovaní k strádání a železu…. Textem oslavujeme Hospodina, našeho zachránce a tvůrce zázraků. Poté sedmkrát pomalu, abychom opeřence netrýznili, kroužíme kohoutem (slepicí) nad hlavou a přitom říkáme: „Toto je náhrada místo mne, toto je mé vykoupení. Tento kohout (slepice) zemře a já vstoupím do dobrého, dlouhého a klidného života.“ Poté odnesou kohouta (slepici) šochetovi, který jej (ji) zařízne a pak ho darují chudým, aby si z něj připravili jídlo před půstem.

Pokračovat ve čtení “Předvečer Jom Kipuru – Dne smíření” »