Proč si křižáci vyzdobili čedičové schody rytinou menory? Tato záhada, která trvala sedm let od odkrytí dva tisíce let starého archeologického nálezu v Tiberias, je nyní vyřešena. Je dokladem proměnlivého a často neveselého vývoje ve Svaté zemi. O případu informují Times of Israel.
Sedmiramenná menora o velikosti 68 x 78 centimetrů byla odkryta při archeologických vykopávkách, které jsou prováděny od roku 2009 pod vedením Dr. Katii Cytryn-Silverman (též Katya Tzitrin Silverman) z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
Pokračovat ve čtení “Záhada 1800 let staré menory z Tiberias vysvětlena” »
Jeruzalém. Třináct křesťanských představitelů ze Svaté země vydalo společný apel, ve kterém vybízejí USA, aby uznaly aktuální mezinárodní status Jeruzaléma. „Jakákoli náhlá změna by mohla způsobit nenapravitelné škody“, zdůrazňují. Mezi signatáři listu adresovaného prezidentovi Trumpovi v souvislosti s jeho rozhodnutím přenést americké velvyslanectví do Jeruzaléma, nechybí apoštolský administrátor Latinského patriarchátu o. Pierbattista Pizzaballa a kustód Svaté země o. Francesco Patton. Představitelé křesťanských společenství ve Svaté zemi poukazují na zvláštní status Jeruzaléma, jakožto Svatého města tří monoteistických náboženství. Ačkoliv je Jeruzalém nazýván městem pokoje, stále častěji se naneštěstí stává místem nových konfliktů a utrpení jeho obyvatel. V úvodu svého listu pastýři církve ve Svaté zemi připomínají rozhovory v Camp David v roce 2000, které potvrdily mezinárodní status Jeruzaléma. Zároveň vyjadřují znepokojení nad možností uznání Svatého města za hlavní město izraelského státu a přenesení amerického velvyslanectví. Podle křesťanských představitelů tento postup může vést k eskalaci napětí, nenávisti, konfliktů a utrpení, jak v samotném Jeruzalémě, tak i v celé Svaté zemi, a k oddálení mírového procesu na Blízkém východě.
V červnu t.r. se nedaleko Damašské brány (Šchemské brány) v Jeruzalémě během prací při kladení telekomunikačního kabelu našla část mozaiky, jejíž stáří je 1500 let. Na mozaice jsou zvěčněna dvě jména významných osobností oné doby. První osobností je byzantský císař Justinián I. (527-565), jehož vláda se vyznačovala ambiciózním záměrem obnovit slávu impéria. Císař nechal roku 543 v Jeruzalémě postavit klášter s velkým kostelem, který dostal název Nový kostel ( Νέα Ἐκκλησία) a opatem kláštera a současně farářem Nového kostela byl Konstantin, jehož jméno je též na mozaice zvěčněno.
Představitel řecké ortodoxní církve v Jeruzalémě, arcibiskup Atalla Hana se setkal v Damašku se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Cílem arcibiskupova setkání se syrským prezidentem byla demonstrace podpory syrskému režimu Bašára Asada. Návštěva tak významné církevní osobnosti z Jeruzaléma u Asada je v Izraeli velmi ostře kritizována. Arcibiskup Hana již dříve veřejně podporoval teroristickou činnost Palestinců proti Izraeli a také se zúčastnil demonstrace na podporu syrského režimu. V minulosti byl Hana již několikrát vyšetřován izraelskou policií pro svou podporu činnosti palestinských teroristů, pro pomoc jejich rodinám a pro styky s představiteli syrského režimu. Nedávno však svou angažovanost v podpoře Asadova režimu, mírně řečeno, přehnal, když se osobně setkal se syrským prezidentem považovaným za válečného zločince. Arcibiskupova protiizraelská činnost je všeobecně známá. Například sbíral finanční prostředky pro výstavbu domů teroristů ve Východním Jeruzalémě, které izraelské úřady přikázaly zbourat.
Sýrie. Situace v Sýrii a zvláště kolem Aleppa (foto) u tureckých hranic nepřestává být dramatická. Pro Vatikánský rozhlas ji popsal františkánský kněz z Aleppa, otec Ibrahim Sabbagh:
New York. Náboženští představitelé a věřící lidé by měli hlásat, že nikdo nesmí manipulovat vírou ani překrucovat posvátné texty k ospravedlňování násilí. Je nutné odsoudit každého, kdo se považuje za věřícího, a zároveň se podílí na činnosti, která je v rozporu se základními právy a důstojností každého člověka. Připomněl to stálý pozorovatel Svatého stolce při OSN v New Yorku během otevřené debaty Rady Bezpečnosti na téma jak čelit ideologiím terorismu. Je to podstatné pro jeho potírání v jeho kořeni, totiž v srdcích lidí, kterým hrozí zapojení do teroristických skupin – uvedl arcibiskup Bernardito Auza.
