Paraša EMOR (Lv 21,1-24,23) a 33. den Omeru

וַיֹּ֤אמֶר יְהוָה֙ אֶל־מֹשֶׁ֔ה אֱמֹ֥ר אֶל־הַכֹּֽהֲנִ֖ים בְּנֵ֣י אַֽהֲרֹ 21,1- A Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv ke kněžím, Áronovým synům…“Komentátor rabi Šlomo Jicchaki-Raši zde odkazuje na pasáž z traktátu Jevamot 114a, která ukládá dospělým kněžím (כהנים) postarat se o to, aby jejich děti neporušovaly zákazy spojené s kněžskou svatostí. Kněží mají povinnost vychovávat své děti k tomu, aby v budoucnu převzaly v rituální čistotě a svatosti kněžský úřad.V této paraše se hovoří o svatosti, jejíž nejvyšší stupeň má velekněz (כהן הגדול) a kněží.V Tóře se hovoří o různých stupních svatosti: 1. svatý je celý národ Izraele, vyšší stupeň svatosti mají lévijci (לויים), ještě vyšší stupeň svatosti mají kněží (כהנים) a nejvyšší stupeň svatosti má výše zmíněný velekněz.Také sedmý verš vzhledem ke svatosti kněží jim zakazuje pojmout za manželku nevěstku nebo zneuctěnou ženu, neožení se ani s ženou zapuzenou od muže….Z tohoto verše se učíme, že kohen-kněz (kněžství se narozdíl od příslušnosti k židovství dědí po mužské linii) se dodnes nesmí oženit s rozvedenou ženou, ani s prozelytkou.
Pokračovat ve čtení “Paraša EMOR (Lv 21,1-24,23) a 33. den Omeru” »

LAG ba-OMER v Meronu + video

c86a408087344417ad48c22475092d59Letos začíná LaG ba-Omer ve středu večer, 25.května a končí ve čtvrtek večer, 26. května. Tradice nám říká, že tento den ustala epidemie, která postihla žáky rabi Akiby a ti již neumírali. (Ovšem v talmudickém traktátu Jevamot 62b se uvádí, že žáci rabiho Akiby umírali na záškrt v období od Pesachu do Šavuot). Ať tak či onak, tento den se vymyká ostatním dnům „sefirat ha-omer“ a je povoleno se veselit, konat svatby, aškenázové se mohou nechat ostříhat (sefardé až o den později, 34. dne omeru). Tento den je dnem úmrtí rabi Šimona bar Jochaje, tanaity 2. stol. o.l. a jednoho z žáků rabi Akiby, kterému se epidemie vyhla. (Mnozí pokládají tuto zvláštní selektivní epidemii za římský teror, kterému padlo za oběť na 24 tisíc žáků rabi Akiby – aktivních účastníků proti římského povstání Bar Kochby).

Pokračovat ve čtení “LAG ba-OMER v Meronu + video” »

LaG be-omer

imagesWZTSHR0EV knize Leviticus 23,9-11 přikazuje Hospodin synům Izraele, aby druhého dne po dni odpočinku (po prvním pesachovém dni) přinesli snopek – omer, který kněz nabídne Bohu jako oběť podávání. Od tohoto dne se má odpočítávat sedm plných týdnů, t.j. 49 dní a v padedátý den přinést Hospodinu novou přídavnou oběť – 23,15-17. Toto období od druhého dne Pesachu do Šavuot se nazývá sfirat ha-omer čili počítání omeru (snopku). Letos totoobdobí spadá na dobu od 16. dubna do 3. června včetně. Toto období se považuje za období smutku, kdy dodržujeme některé smuteční obyčeje, například muži se neholí a nestříhají si vlasy, nenavštěvujeme žádná zábavná zařízení a především, nekonají se v tomto období žádné svatby. Tato tradice dodržování smutečních zvyků je spojena stím, že v tomto období, mezi Pesachem a Šavuot, jak uvádí talmudický traktát Jevamot 62b, zemřelo na epidemii záškrtu dvanáct tisíc párů, t.j. 24 tisíc žáků rabi Akiby, neboť si vzájemně neprokazovali patřičnou úctu. Jediný den, kdy tato smuteční omezení sfirat ha-omer jsou zrušena je dnešní den – třiatřicátý den počítání snopku čili ל“ג(33.) בעומר– 18. ijaru. Podle tradice, tento den neumírali žáci rabi Akiby. Proto se LaG beomer také nazývá Dnem žactva a v židovských školách je volno. Pozdější tradice spojuje tento den se smrtí rabi Šimona bar Jochaje. Rabi Šimon bar Jochaj byl jedním z mála žáků rabi Akiby, kteří nezemřeli na záhadnou epidemii. Když však zestárl a přiblížily se dny jeho skonu, zapřísáhl své žáky, aby v den, kdy jeho duše vystoupí na nebesa a bude se radovat z Hospodinovy, tak oni se spolu s ní musí radovat na Zemi. Proto den úmrtí rabi Šimona bar Jochaje není klasickým jahrzeitem – výročím smrti, ale je oslavován jako hilula (svatba Bar Jochajovy duše) s veselím, tanci, zpěvy a zapalování tradičních ohňů. Oheň je symbolem Tóry. Pro někoho může být Tóra ohněm, jehož světlo mu ozařuje správnou cestu a jehož teplo jej hřeje, pro jiného může být ohněm vše spalujícím. Podle tradice se rabi Šimon bar Jochaj skrýval třináct let před Římany v jeskyni u galilejské vesnice Peki’in. Za tu dobu mu podle tradice odkryl Hospodin všechna tajemství Tóry, která pak rabi Šimon bar Jochaj zapsal a tak se stal legendárním autorem základní knihy židovské mystiky – Sefer Zohar (Kniha Záře). Rabi Šimon bar Jochaj je pohřben v Mejronu, kam se o LaG be-omer sjíždějí statisíce Židů, aby utili jeho památku.

Pokračovat ve čtení “LaG be-omer” »

LaG ba-Omer

810052607656749420536Ihned po zakončení šabatu (27. dubna v 21.15 hod.) začíná LaG ba-Omer neboli 33. den počítání omeru. V talmudickém traktátu Jevamot 62a se uvádí, že „rabi Akiba měl 12 tisíc párů, t. j. 24 tisíc žáků od Gevatu do Antiprasu (Antipatris) a všichni zemřeli v jednom období….. Všichni zemřeli v období od Pesachu do Šavuot, protože si neprojevovali navzájem patřičnou úctu. Země se tak ocitla pustá, bez Tóry, až do doby , kdy rabi Akiba přišel k našim mistrům na jihu a učil je Tóře. Byli to rabi Meir, rabi Jehuda, rabi Josej, rabi Šimon bar Jochaj a rabi Elazar ben Šamua, kteří opět oživili učení Tóry v této době.“ Tito zmínění rabíni a žáci rabi Akiby nezahynuli. Problém je též, jaká epidemie postihla 24 tisíc Akibových žáků. Někteří učenci míní, že to byl záškrt – אסכרה. Zcela jiné vysvětlení pro záhadnou epidemii, která postihla pouze žáky rabi Akiby podává babylónský Šerira Gaon (906-1006), který jejich smrt vysvětluje jako zavraždění či zabití v boji –שמדא. Zde bude mít Šerira Gaon jistě pravdu, neboť s největší pravděpodobností šlo ne o epidemii, ale o teror, který Římané začali uplatňovat vůči všem, kteří se zúčastnili Bar Kochbova povstání (132-135), a to až do smrti císaře Hadriana (138 o.l.). Jak víme, rabi Akiba byl ideologickým vůdcem povstání, který dokonce prohlásil velitele židovských povstalců Šimona bar Kochbu za Spasitele – Mesiáše. I z tohoto mylného Akibova výroku vidíme, že v některých kruzích tehdejší židovské společnosti byl považován za Pomazaného Božího – Mesiáše ten, kdo zbaví židovský národ nenáviděného římského jha. Pokud byl rabi Akiba duchovním vůdcem povstání, tak jistě jeho žáci byli prvními, kteří pozvedl zbraň proti římským utlačovatelům. Tradice nás učí, že právě 18. ijaru, tedy 33. dne počítání omeru nikdo z žáků rabi Akiby neumřel. Proto tento den je nazýván též Dnem žáků. Tradičně se zapalují ohně  (až po skončení šabatu!). Smysl tohoto obyčeje lze vysvětlit buď jako památku na Bar Kochbovo povstání. Povstalci si ohňem předávali zprávy o pohybu římských legií atp. Další vysvětlení je, že Tóra je jako oheň. Ten, kdo se ji poctivě učí a plní její přikázání, toho příjemně hřeje. Avšak ten, kdo chce Tóru zneužít, toho může spálit ničivým ohněm.

Pokračovat ve čtení “LaG ba-Omer” »

LaG be-omer

Dnes večer začíná LaG be-omer, neboli 33. den (ל“ג podle gematrie je 33) den počítání snopku-omeru. V židovském kalendáři tento den připadá vždy na 18. den měsíce ijaru.

Obdobím počítání omeru nazýváme dobu 49 dní od druhého dne Pesachu do svátku Šavuot, tak jak se uvádí v Lv 23,9-16. V talmudickém traktátu Jevamot 62b se uvádí, že v tomto období zemřelo na jakousi epidemii dvanáct tisíc párů, tj. 24 tisíc žáků rabiho Akiby. Měl to být trest za to, že se k sobě nechovali s patřičnou úctou.

Pokračovat ve čtení “LaG be-omer” »

LaG be-omer

Zítra, ve 22.00 hodin, v mocaej šabat začíná LaG be-omer.

LaG beomer je 33. den počítání omeru (snopu), který vždy připadá na 18. den měsíce ijaru.

Podle tradičního příběhu, který nalezneme v talmudickém traktátu Jevamot 62b, mezi Pesachem a Šavuot zemřelo na záhadnou epidemii 24 tisíc žáků rabi Akiby. Proto v tomto období dodržujeme některé smuteční zvyky, například se nekonají žádné svatby, nepořádáme žádné akce spojené s veselím, muži se neholí a nestříhají. Pokud pořádáme bar / bat micvu, tak její průběh je vážnější a bez hudby.

Pokračovat ve čtení “LaG be-omer” »