Prezident – první mezi rovnými

s-shimon-070513Zítra, 10. června bude 120 členů izraelského Knesetu (parlamentu) volit státního prezidenta – נשיא המדינה. Současnému prezidentovi Šimonu Peresovi (nar. 2.8.1923) příští měsíc totiž vyprší sedmileté období, po které je hlavou státu. Ještě nedávno se uvažovalo o možném prodloužení Peresova prezidenství, ale sám Peres tuto variantu odmítl. Funkce izraelského prezidenta je čistě reprezentační a prezident není ani nejvyšším velitelem armády, jak je tomu například v České republice. Izraelský prezident například přijímá pověřovací listiny nových velvyslanců, reprezentuje zemi doma i v zahraničí a je symbolem jakési jednoty všech vrstev, sektorů a národností obyvatel země. Proto je všeobecně přijatým pravidlem, že se prezident nevyjadřuje k politickým problémům či k politice vlády, neboť jeho funkce vyžaduje nadstranickost. Funkce prezident Izraele je i přes svou „apolitičnost“ považována za nejčestnější a nejprestižnější post, jakého se izraelskému občanu může dostat.

Pokračovat ve čtení “Prezident – první mezi rovnými” »

Nový zákon má umožnit Židům modlit se na Chrámové hoře

Chrámová hora, autor: Andrew Shiva, zdroj: Wikimedia
Chrámová hora, autor: Andrew Shiva, zdroj: Wikimedia

Židé konečně budou mít povoleno modlit se na nejsvatějším místě judaismu, na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde stával první a druhý svatý Chrám, což je dnes zakázáno. Předpokládá to návrh nového zákona, který chtějí společně předložit poslankyně Miri Regev z pravicového Likudu a poslanec Chilik Bar z levicové Strany práce.

Když v roce 1948 vyhlásil Stát Izrael nezávislost, zaútočily na něj armády arabských zemí a pokusily se jej zničit. Přestože se Izrael ubránil, Starého města jeruzalémského se zmocnilo Zajordánsko a dalších 19 let jej okupovalo. Židé tehdy neměli vůbec možnost se do Araby okupované části Jeruzaléma, natož na Chrámovou horu či k její Západní zdi (Zdi nářků) dostat. Po osvobození a sjednocení Jeruzaléma při Šestidenní válce v roce 1967 se Izrael – ve snaze nejitřit vztahy s poraženými Araby – rozhodl akceptovat status quo a ponechat Chrámovou horu pod správou islámské nadace, waqfu.

Pokračovat ve čtení “Nový zákon má umožnit Židům modlit se na Chrámové hoře” »

Kneset přijal po 22 letech nový základní zákon, Základní zákon: Referendum

Izrael, administrativní členění
Izrael, administrativní členění

Jakékoliv vzdání se území Státu Izrael – včetně po roce 1967 inkorporovaných Golanských výšin a části Jeruzaléma – v rámci budoucí mírové dohody musí být schváleno celonárodním referendem. Stanoví tak Základní zákon: Referendum (Basic Law: Referendum,  חוק-יסוד: משאל עם), který včera večer ve druhém a třetím čtení přijal izraelský parlament.

Referendum se však nemusí konat bezpodmínečně. Pokud mírovou dohodu, v jejímž rámci se Izrael má vzdát části svého území, podpoří více než 80 poslanců (tedy více než dvě třetiny všech poslanců), pak může být ratifikována i bez referenda. A naopak, pokud dohodu podpoří méně než 61 poslanců (tedy méně než nadpoloviční většina), je odmítnuta bez konání referenda.

Pokračovat ve čtení “Kneset přijal po 22 letech nový základní zákon, Základní zákon: Referendum” »

Avigdor Lieberman opět ministrem zahraničí Izraele

Avigdor Lieberman u soudu
Avigdor Lieberman u soudu

Předseda strany Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov), poslanec Avigdor Liberman, dnes složil slib a stal ministrem zahraničí Izraele. Stalo se tak poté, kdy včera jeho jmenování na návrh premiéra Benjamina Netanjahua schválila izraelská vláda a dnes v poměru 62 ku 17 hlasům i Kneset.

Ministrem zahraničí už Lieberman byl od 31. března 2009 do 18. prosince 2012, kdy rezignoval v reakci na obvinění z trestného činu. Návrat mu umožnilo nedávné rozhodnutí soudu o zproštění viny, byť se zatím nejedná o rozhodnutí pravomocné.

Pokračovat ve čtení “Avigdor Lieberman opět ministrem zahraničí Izraele” »

Avigdor Lieberman zproštěn obvinění

Avigdor Lieberman u soudu
Avigdor Lieberman u soudu

Tříčlenný trestní senát dnes ráno jednomyslně zprostil bývalého ministra zahraničí Izraele a předsedu strany Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov) Avigdora Liebermana všech obvinění. Znamená to, že by se mohl vrátit do politiky a být opět ministrem zahraničí.

Očekává se nicméně, že se státní zástupce proti rozsudku odvolá.

„Uběhlo sedmnáct let, je to za mnou,“ sdělil Lieberman novinářům po vynesení rozsudku. „Chci poděkovat své rodině a přátelům, kteří při mě skutečně těch 17 let stáli a podporovali mě. Chci poděkovat týmu obhájců, který odvedl vynikající, výjimečnou práci.“

Pokračovat ve čtení “Avigdor Lieberman zproštěn obvinění” »

Izrael v rámci mírových rozhovorů propouští dalších 26 palestiských vězňů – vrahů

Zasedání izraelské vlády
Zasedání izraelské vlády
Marc Israel Sellem/pool/Flash90

Zítra mají být propuštěni vrazi Izraelců, kteří se svých činů dopustili před uzavřením dohod v Oslu (1995). Všichni dostali své tresty během řádného soudního procesu. Všichni jsou vinni anebo spoluvinni za vraždy. 26 vrahů má na svědomí 21 lidských životů. Jedná se o tzv. „těžké případy“ . Rodiny zavražděných obětí mají necelých 48 hodin na to, aby podali stížnost k Nejvyššímu soudu, ovšem není velká naděje na to, že tento změní něco na rozhodnutí předsedy vlády Netanjahua. Rozhodnutí propustit vězněné vrahy – teroristy je rozhodnutím vyjednavačky Cipi Livni, ministryně spravedlnosti a především předsedy vlády. Mnozí členové strany Likud vidí postup Netanjahua v tomto případě jako zradu na boji proti terorismu. Z 26 vězňů je 21 z území palestinské správy pod vládou Abu Mazena (Mahmoud Abbas) a 5 z Gazy.

Pokračovat ve čtení “Izrael v rámci mírových rozhovorů propouští dalších 26 palestiských vězňů – vrahů” »

Starostou Jeruzaléma zvolen opět Nir Barkat, i v řadě jiných měst beze změny

Nir Barkat
Nir Barkat

Po někdy tvrdé kampani a všude za nízkého zájmu voličů obhájili ve včerejších komunálních volbách starostové velkých izraelských měst své setrvání v úřadech. V Jeruzalémě bude dalších 5 let starostou Nir Barkat, v Tel Avivu Ron Chuldaj (Ron Huldai), v Haifě Jona Jahav.

Volební účast činila celostátně 42,6 %. Úvodní výsledky nezahrnovaly hlasy příslušníků Izraelských obranných sil, nicméně ty by podle odborníků už nic neměly změnit na výsledcích.

Pokračovat ve čtení “Starostou Jeruzaléma zvolen opět Nir Barkat, i v řadě jiných měst beze změny” »

Samaritán bude pravděpodobně zvolen do městské rady Holonu

Jefet Cedaka
Jefet Cedaka

Jak uvedl ve včerejším vydání (21.8.) korespondent deníku Jisrael ha-yom -ישראל היום Jehuda Schlesinger, není nepravděpodobné, že po dlouhých třiceti letech bude opět zastávat funkci v izraelské komunální politice Samaritán. Pokud bude zvolen, měl by zasednout představitel této zvláštní nábožensko-etnické skupiny v městské radě Holonu.

Komunální volby v Izraeli se blíží, a pokud se nestane něco nepředvídaného, měly by se uskutečnit přesně za dva měsíce, v úterý 22. října. Kandidátem samaritánské obce, jejíž jedna část žije v Holonu a druhá, na hoře Gerizim u Šchemu (Nablus), na území Palestinské autonomie, je Jefet ben Racon Cedaka (יפת בן רצון צדקה). Cedaka je na druhém místě kandidátky Likudu do městské rady Holonu a podle všech průzkumů veřejného mínění by měl být zvolen do městské rady. Poslední, kdo zasedal v městské radě Holonu, byl před třiceti lety jeho příbuzný Josef Cedaka, který byl část volebního období zástupcem starosty Holonu. Spolu se svým bratrem Jefet Cedaka vydává časopis samaritánské obce a je též ředitelem sportovního klubu hráčů košíkové Elicur ha-Šomron Holon. Jefet Cedaka je též strýcem známé izraelské herečky, zpěvačky a televizní moderátorky Sofi Cedaka ( סופי צדקה ), která však před dvaceti lety samaritánskou obec opustila. Jefet Cedaka říká, že “je sice pravda, že Samaritáni jsou neoddělitelnou součástí Holonu a současně jsou jeho nejstaršími obyvateli, ale já se vynasnažím být užitečný všem obyvatelům města.“ (Autor článku uvádí, že dnes v Izraeli a na hoře Gerizim žije celkem 756 Samaritánů.).

Pokračovat ve čtení “Samaritán bude pravděpodobně zvolen do městské rady Holonu” »

Drtivá většina Izraelců nedůvěřuje ministru financí Lapidovi

Jair Lapid
Jair Lapid

Důvěra veřejnosti v předsedu strany Ješ Atid (Budoucnost existuje) a izraelského ministra financí Jaira Lapida (Yair Lapid) se zhroutila. Podle v pondělí zveřejněno průzkumu mu jako ministru financí nedůvěřuje 78 % Izraelců a důvěřuje jen 20 %.

Celých 82 % dotázaných uvedlo, že Lapid si nezaslouží být předsedou vlády namísto Benjamina Netanjahua (Binyamin Netanyahu). Opačný názor mělo pouhých 12 %.

Pokračovat ve čtení “Drtivá většina Izraelců nedůvěřuje ministru financí Lapidovi” »

Izrael schvaluje Zákon o vládnutí, opozice se bouří

budova Knesetu
budova Knesetu

Kneset ve středu 31. července 2013 po bouřlivé debatě schválil v prvním čtení Zákon o vládnutí (Hak Hamešilut, Governance Law, celým názvem „Zákon o posílení vládnutí a zvýšení volebního prahu“), který má stabilizovat systém vládnutí a ztížit vyslovení nedůvěry vládě. Nejvíce se diskutovalo o zvýšení uzavírací klauzuli ke vstupu do Knesetu ze současných 2 % na 4 % hlasů, nicméně zákon přináší i další významné změny.

Pokračovat ve čtení “Izrael schvaluje Zákon o vládnutí, opozice se bouří” »

Zeev Elkin: Netanjahu by dal Palestinské správě 86 % Judeje a Samaří

Zeev Elkin
Zeev Elkin

Náměstek izraelského ministra zahraničí Zeev Elkin (זאב אלקין) je přesvědčen, že předseda vlády Benjamin Netanjahu bude ochoten předat Palestinské správě v rámci budoucí mírové dohody více než 86 % území Judeje a Samaří.

Elkin, který je stejně jako premiér členem strany Likud (Jednota), je za situace, kdy post ministra zahraničí není obsazen a agenda spadá přímo pod premiéra, nejvyšším představitelem ministerstva a de facto úřadujícím ministrem, má však vůči palestinským Arabům méně vstřícný postoj, než jeho vládní a stranický šéf.

Pokračovat ve čtení “Zeev Elkin: Netanjahu by dal Palestinské správě 86 % Judeje a Samaří” »

Izraelský parlament schválil v 1. čtení povinnou vojenskou/civilní službu charedim

charedi poslanec Meir Poruš
charedi poslanec Meir Poruš se připoutal k řečnickému pultu

Plénum Knesetu dnes ráno v poměru 64 ku 21 hlasům v prvním čtení přijalo tzv. „Perryho zákon“ zavádějící povinnou vojenskou/civilní službu charedi-zbožných mužů. K přijetí zákona jsou nutná ještě další dvě čtení.

K hlasování došlo okolo 5. hodiny ranní po celonočním projednávání v plénu. Pro zákon hlasovali poslanci vládních stran Likud (Jednota), Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov), Ješ Atid (Budoucnost existuje) a Bajit Jehudi (Židovský domov), stejně jako opoziční Avoda (Strana práce).

Pokračovat ve čtení “Izraelský parlament schválil v 1. čtení povinnou vojenskou/civilní službu charedim” »