29. listopadu 1947 byla VS OSN přijata rezoluce č. 181, která stanovila ukončení mandátu Velké Británie na území Palestiny a bylo přijato rozhodnutí na rozdělení Palestiny na arabský a židovský státy. Jeruzalém měl mít podle této rezoluce status svobodného města pod mezinárodním dohledem (corpus separatum).
Židovská reprezentace rezoluci přijala. Pro rozdělení Palestiny hlasovalo 33 členských států OSN: Austrálie, Belgie, Bělorusko, Bolívie, Brazílie, Československo, Dánsko, Dominikánská republika, Ekvádor, Filipíny, Francie, Guatemala, Haiti, Island, Jihoafrická republika, Kanada, Kostarika, Libérie, Lucembursko, Nikaragua, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Panama, Paraguay, Peru, Polsko, Spojené státy americké, Sovětský svaz, Švédsko, Ukrajinská SSR, Uruguay a Venezuela.
Pokračovat ve čtení “Před 68 lety Valné shromáždění OSN hlasovalo o rozdělení britské mandátní Palestiny.” »
Vatikán. Oficiální návštěvu u Svatého stolce dnes vykonal palestinský prezident Mahmúd Abbás, který se v pátek setkal rovněž s nejvyššími italskými státním představiteli. V neděli se prezident Státu Palestina bude účastnit kanonizační mše svaté na Svatopetrském náměstí, během které Petrův nástupce mimo jiné svatořečí dvě arabské řeholnice. Prezident Abbás Svatému otci poděkoval za tuto kanonizaci, stojí v úvodu tiskového prohlášení Apoštolského stolce, vydaného po dnešní dvacetiminutové audienci.
.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek během projevu na pozvání Izraelské rady pro zahraniční vztahy (Israel Council on Foreign Relations) prohlásil, že vztahy České republiky s Izraelem jsou výborné, a vyjádřil víru, že tomu tak bude i nadále. Připomněl blízkost obou zemí, zároveň se věnoval složité ale nutné cestě za mírem na Blízkém východě a apeloval na Izrael v souvislosti s pokračující výstavbou izraelských osad na palestinských teritoriích. Projevem ministr Zaorálek zahájil druhý den pracovní cesty do Izraele a později na Palestinská autonomní území.
1. února 1948, 21. Ševat 5708, vybuchla nálož umístěná v autě před Palestine Post (později Jerusalem Post) na ulici Havacelet (Havatzelet Str.) v Jeruzalémě. Ukradený britský pick-up naložený půl tunou TNT explodoval před budovu Postu. O pět minut později vylétl do vzduchu další vůz: jeho řidič zapálil roznětku a utekl. Tři lidé byli zabiti a řada zraněna. Nálož zničila tiskařský lis. Cílem bylo zastavit rostoucí mezinárodní vliv jediného anglojazyčného deníku v Jeruzalémě. Protože většina izraelských novin byla tištěna v Tel Avivu, byl Post v době arabského obléhání města jediných zdrojem zpráv v Jeruzalémě.
V Izraeli vychází velké množství ruskojazyčných deníků a týdeníků.
Jedním z nich je velmi populární list ВЕСТИ (VĚSTI) – ZPRÁVY. V dnešní (9.1.) čtvrteční příloze deníku VĚSTI 2 předkládá Sergej Podražanskij čtenářům zajímavou stať. Podražanského článek informuje o připravovaném vydání knihy Miloše Pojara „Masaryk a židovství“, která vyjde letos v Praze. V úvodu své stati Podražanskij seznamuje v krátkosti čtenáře s osobností prvního prezidenta ČSR Tomáše G. Masaryka (1850-1937) a s jeho nadčasovým významem pro Evropu, když uvádí, že bez Masaryka by nebylo současné demokratické Evropy. Dále uvádí stručná životopisná data autora knihy, nad níž pracoval až do posledních dnů svého života, Miloše Pojara (1940-2012). Miloš Pojar byl diplomatem, historikem a spisovatelem, kterému bylo až do roku 1989 znemožněno publikovat svá díla, která vycházela pouze v samizdatu. V letech 1990-1994 byl Miloš Pojar prvním porevolučním velvyslancem Československa a poté České republiky v Izraeli. Pojarovu knihu připravili k tisku manželka zesnulého a jeho syn Tomáš, který je v současné době velvyslancem ČR v Izraeli. Na konci tohoto úvodu děkuje Podražanskij velvyslanci Pojarovi za jeho souhlas poprvé otisknout úryvek z dosud nevydaného otcova díla. Po úvodu následuje dosti dlouhý úryvek z Pojarovy knihy přeložený z češtiny autorem článku a doprovázený fotografiemi TGM z jeho návštěvy Palestiny roku 1927. Na jedné je TGM v Jeruzalémě, ve společnosti filozofa Hugo Bergmanna a na druhé ve společnosti přítele z dětství, rabína Josefa Ch. Sonnenfelda. Na další fotografii je TGM při návštěvě kibucu Bejt Alfa.