Dnešek v historii – 23. Tevet

luachVýročí (Jahrzeit, járcajt) Nathana Strause (1848 – 12. 1. 1931, 23. Tevet 5691), amerického obchodníka a filantropa. Straus byl spoluvlastníkem obrovských obchodních domů R.H. Macy & Co. a Abraham & Straus (A&S), nicméně nikdy osobně nezbohatl, protože vždy vydělané peníze použil na pomoc jiným lidem. Například v New Yorku v zimě 1893 rozdal více než 2 miliony pěticentových poukázek na uhlí, jídlo a ubytování. Největší péči nicméně věnoval Izraeli. Věnoval mu více než dvě třetiny svého majetku a posledních 15 let svého života. Po Nathanu Strausovi je pojmenováno izraelské město Netanja (Netanya), založené v roce 1927.

Dnešek v historii – 14. Tevet

luachVýročí smrti (járcjat) Pinchase Rutenberga (Пётр Моисеевич Рутенберг, פנחס רוטנברג), zakladatele Izraelské elektrické společnosti (Israel Electric Corporation, חברת החשמל לישראל).

Ruský židovský přistěhovalec Rutenberg (5. 2. 1879 – 3. 1. 1942, 14. Tevet 5702) byl vizionář a průkopník, jehož úsilí o zavedení elektřiny v Izraeli je považováno za klíčové pro budování silné moderní ekonomiky. Hlavní Rutenbergovým projektem byla hydroelektrárna Naharajim (נהריים) na řece Jordán, vybudovaná v roce 1931 poté, kdy získal politickou podporu Winstona Churchilla a finanční podporu barona Edmonda de Rothschild. V roce 1948 během izraelské Války o nezávislost elektrárnu zničila zajordánská Arabská legie.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 14. Tevet” »

Dnešek v historii – 12. Tevet

luach7. ledna 1936, 12. Tevet 5696, se uskutečnil inaugurační koncert Izraelského filharmonického orchestru (Israel Philharmonic Orchestra, התזמורת הפילהרמונית הישראלית). Hrálo tehdy 75 židovských hudebníků z velkých evropských orchestrů, kteří uskutečnili aliju.

Úvodní koncert Palestinského symfonického orchestru (anglicky Palestine Symphony Orchestra), resp. v hebrejštině Symfonického orchestru Země Izrael (התזמורת הסימפונית הארץ ישראלית), jak se tehdy hudební těleso jmenovalo, dirigoval Arturo Toscanini, který uprchl před fašismem ze své rodné Itálie. Toscanini tehdy řekl: „Dělám to pro lidstvo.“

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 12. Tevet” »

Dnešek v historii – 17. Kislev

luach30. listopadu 1947, 17. Kislev 5708, odhlasovala Organizace spojených národů rozdělení Palestiny. Židovskou část tvořily tří nespojité díly, u nichž nebyla zohledněna bezpečnostní hlediska: východní Galilea, pobřežní rovina od Haify na jih k Tel Avivu a většinu zabírala neobdělatelná Negevská poušť. V druhé části země měl být vytvořen nový arabský stát. Jeruzalém a jeho 100.000 Židů měl být ze všech čtyř stran zcela obklopen arabským státem a spravován jako mezinárodní zóna.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 17. Kislev” »

Dnešek v historii – 16. Kislev

luach9. 12. 1946, 16. Kislev 5707, se sešel v Basileji ve Švýcarsku Světový sionistický kongres. V době bezprostředně po skončení holocaustu ztratili sionističtí představitelé trpělivost s britským vykrucováním ohledně vytvoření židovského státu. Sionisté se proto rozhodli britské politice násilně vzdorovat a židovské podzemní hnutí zdvojnásobilo svoji kampaň při ničení britských zařízení jako železničních tratí, policejních stanic a vojenských základen. Během jedné noci v roce 1946 Ben Gurionova Hagana vyhodila do povětří 12 důležitých mostů. Jejich snaha byla do značné míry úspěšná a v roce 1947 Británie oznámila úmysl se stáhnout, což vedlo v listopadu 1947 ke vzniku plánu OSN na rozdělení Palestiny.

Dnešek v historii – 9. Kislev

luach9. Kislev v občanském roce 1940 bylo lodi Patria s 1.600 židovskými přistěhovalci, prchajícími před Hitlerovými spalovacími pecemi, odepřeno povolení ke vplutí do přístavu Haifa; Britové je deportovali na ostrov Mauritius. V tu dobu Britové akceptovali arabské požadavky a omezili židovské přistěhovalectví do Palestiny

Krizová situace evropských Židů vyvolala „ilegální“ přistěhovalecké hnutí, ale Britové důsledně odmítali vstup do Země Izrael. Některé lodi, jako Struma, se potopily a při tom zahynuly stovky cestujících.

Franz Kafka – student hebrejštiny

Rukopis Franze Kafky
Rukopis Franze Kafky – Národní knihovna Izraele

Izraelská národní knihovna o víkendu vystaví slovníčky a texty, které si v hebrejštině zapisoval pilný student Franz Kafka. Je známo, že uvažoval o vystěhování do tehdejší mandátní Palestiny a protože si byl vědom důležitosti jazyka pro tak závažnou změnu v životě, rozhodl se k výuce přistoupit velmi zodpovědně a proto hledal učitele hebrejštiny a našel učitelku – byla jí Pua Manchel, která přijela z mandátní Palestiny studovat na pražské Karlově univerzitě.  Kafka se do Palestiny nedostal a můžeme pouze diskutovat o tom, jak by taková změna zapůsobila na jeho zdravotní stav. Když ukončili společné studium, věnoval Kafka Manchel svůj slovníček, kam si zapisoval slova v hebrejštině a vedle nich jejich význam v němčině. Manchel věnovala tento materiál Národní knihovně. Manchel a Kafka také nějakou dobu korespondovali v hebrejštině, ale Manchel na kontaktu neměla zájem, nicméně Kafka jí pokračoval posílat dopisy. Manchel se po návratu do Palestiny stala zakladatelkou střední školy v Beer Ševě, kde prosazovala nové pedagogické principy. Její syn byl profesor Ehud Netzer, který objevil hrob krále Heroda v Judské poušti. Zemřel v roce 2010 na místě svého archeologického objevu.

Pokračovat ve čtení “Franz Kafka – student hebrejštiny” »

Dnešek v historii – 20. Chešvan

luach Výročí (járcajt, Jahrtzeit) Hannah Szenes (Chana Senesh, Chana Senešová, חנה סנש), mladé židovské ženy, která ve službách britské armády dobrovolně seskočila za nacistické linie. Strávila tři měsíce v Jugoslávii, kde pracovala s partyzány, a hledala cesty, jak pomoci maďarským Židům, kteří byli deportováni do tábora smrti Auschwitz (Osvětim). Byla chycena, když se pokoušela překročit hranice do Maďarska. Byla několik měsíců mučena, ale odmítla sdělit jakékoliv informace.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 20. Chešvan” »

Dnešek v historii – 14. Chešvan

luach30. října 1917, 14. Chešvan 5678, dala britská vláda konečný souhlas s Balfourovou deklarací, vyzývající ke zřízení židovské domoviny v historickém Izraeli. Deklarace měla formu dopisu britského ministra zahraničí Artura Balfoura lordu Rothschildovi, který byl členem britského Parlamentu. V roce 1922 formálně Balfourovu deklaraci podpořil Kongres USA.

V následujících desetiletích Britové pomalu od svých slibů couvali – nejprve oddělili 80 % území, celou část na východ od řeky Jordánu, aby zde vytvořili Zajordánské království (nyní Jordánsko), a pak omezili židovské přistěhovalectví a právo kupovat půdu na západ od Jordánu. Neklidná situace přiměla Brity, aby se v roce 1948 z oblasti stáhli.

Dnešek v historii – 28. Tišri

luach20. října 1930, 28. tišri 5691, vydala britská vláda Passfieldovu Bílou knihu (Passfield White Paper), formální stanovisko k politice v mandátním území Palestina. Kniha byla pokusem usmířit Araby v reakci na arabské bouře roku 1929 – během šesti dnů arabského řádění v Jeruzalémě, Gaze, Hebronu a Safedu bylo zabito 135 Židů a více než 300 zraněno. Bílá kniha kritizovala Židovskou agenturu za prosazování židovské zaměstnanosti a prohlašovala, že to poškozuje ekonomický rozvoj arabských obyvatel. Kniha navíc žádala, aby Židé museli mít k nákupu půdy zvláštní povolení od britských úřadů. Důsledkem bylo výrazné omezení židovského přistěhovalectví.

Dnešek v historii – 18. Av

luach24. srpna 1929, 18. Avu 5689, zaútočila arabská chátra na židovské komunity po celém Izraeli. Falešné výmysly – podněcované rozněcujícími kázáními v mešitách – tvrdily, že Židé se připravují převzít kontrolu svatých míst a že provádějí „masové zabíjení Arabů.“ Muslimská lůza začala útoky a zabila 17 Židů v Jeruzalémě a 18 v Safedu. Nejhorší zvěrstva se odehrála v Hebronu, kde měl dohled nad pořádkem v celém městě na starost jediný britský policista, který neměl šanci běsnění zastavit. V Hebronu bylo zavražděno 67 Židů, včetně 12 amerických občanů. Přeživší byli přemístěni do Jeruzaléma a po dlouhých staletích se tak Hebron poprvé ocitl bez židovské přítomnosti.

Dnešek v historii – 16. Av

luach13. srpna 1946. 16. Avu 5706 nařídila britská vláda, aby všichni ilegální přistěhovalci směřující do Palestiny byli deportováni do táborů na ostrově Kypru. Podle britské Bílé knihy z roku 1939 bylo židovské přistěhovalectví do Palestiny omezeno na 75.000 osob během 10 let. Po skončení II. světové války neměla řada lidí, přeživších holocaust, kam jinam jít, a proto se nacpali na staré lodi směřující do Svaté země. Některým lodím se podařilo proniknout britskou námořní blokádou a vylodit svůj lidský náklad na pustých plážích. Některé lodi se za tragických okolností potopily. Další lodi byly zadrženy a cestující posláni do britských detenčních táborů – obehnaných ostnatým drátem, se strážními věžemi a ozbrojenými strážci. Dnes je jedna z lodí, Af-Al-Pi („Vzdor všemu“), je vystavena v muzeu v Haifě.