Pirkej avot – Poučení otců – 2. kapitola

Tento šabat čteme odpoledne 2. kapitolu z Poučení otců

Mišna 1. Rabi řekl: Jaká je správná cesta, kterou by si měl člověk zvolit? Každá, která je okrasou toho, co po ní kráčí, a která ho krášlí i před lidmi. A plň stejně pozorně snadný příkaz jako obtížný, neboť nevíš, jaká odměna za ně přísluší. A zvažuj újmu způsobenou splněním příkazu ve srovnání s odměnou a odměnu za jeho porušení ve srovnání s újmou. A měj na zřeteli tři věci, a tak neupadneš do hříchu: věz, co je nad tebou – oko vidoucí a ucho slyšící a všechny tvé činy jsou zapisovány do knihy.

Pokračovat ve čtení “Pirkej avot – Poučení otců – 2. kapitola” »

1. kapitola z Pirkej avot – Poučení otců – pokračování

O tomto šabatu čteme 1. kapitolu z Pirkej avot – Poučení otců

13. mišna: (Hilel) Také říkal: Ten, kdo se snaží proslavit své jméno, ztrácí je a ten, kdo nepřidává, ubírá a ten, kdo se neučí, zaslouží smrt. A ten, kdo by používal „korunu“ (korunu Tóry jen pro své potěšení a prospěch), zahyne. 14. mišna: A také říkal: Jestliže já nejsem pro sebe, kdo je pro mě? A když jsem jenom pro sebe, co jsem? A jestliže ne nyní, pak kdy? 15. mišna: Šamaj řekl: Tóru studuj pravidelně, méně mluv a více konej a každého přijímej s přívětivou tváří. 16. mišna: Raban Gamli’el řekl: Opatři si učitele a zbav se tak pochybností. A neodváděj příliš často desátek jen podle odhadu. 17. mišna: Jeho syn Šim’on řekl: Po všechny své dny jsem vyrůstal mezi učenci a neshledal jsem pro člověka nic lepšího, než je mlčení. Důležitější než zkoumání je konání a ten, kdo příliš mluví, způsobuje hřích.

Poučení otců – Pirkej avot 5. kapitola

Tento šabat, 20. května odpoledne čteme 5. kapitolu

Mišna 1. Deseti výroky byl stvořen svět. Jaké poučení z toho plyne? Což nemohl být stvořen pouze jedním výrokem? Stalo se to, aby byli potrestáni bezbožníci, kteří ničí svět stvořený deseti výroky, a aby obdrželi dobrou odměnu spravedliví, kteří udržují svět stvořený deseti výroky.

Mišna 2. Deset pokolení je od Adama k Noemu, aby bylo zjeveno, jak velká je jeho shovívavost, neboť všechna tato pokolení v Něm vzbuzovala hněv, až na ně nakonec přivedl vody potopy.
Pokračovat ve čtení “Poučení otců – Pirkej avot 5. kapitola” »

Pirkej avot – Poučení otců 4. kapitola

Tento šabat, 13. května odpoledne čteme 4. kapitolu z Pirkej avot – Poučení otců

Mišna 1.: Ben Zoma řekl: Kdo je moudrý? – ten, kdo se učí od každého člověka, neboť je řečeno (Ž 119,99): „Ode všech, kteří mě poučovali, nabyl jsem vědění.“ Kdo je statečný? – ten, kdo ovládá svůj pud, neboť je řečeno (Př 16,32): „Lepší je shovívavý než hrdina, a ten, kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.“ Kdo je bohatý? – ten, kdo se těší ze svého údělu, neboť je řečeno (Ž 128,2): „Když budeš požívat plody práce svých rukou, budeš šťasten a bude ti dobře.“ „Budeš šťasten“ – na tomto světě, „bude ti dobře“ – na světě budoucím. Kdo je ctěný? – ten, kdo ctí jiné, neboť je řečeno (1S 2,30): „Ty, kdo mě ctí, budu ctít, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni.“
Pokračovat ve čtení “Pirkej avot – Poučení otců 4. kapitola” »

Národní knihovna Izraele vystavuje rukopis liturgické poezie z 11. století

PIJUT ASHKENAZJedná se o unikátní rukopis, o němž odborníci soudí, že byl napsán v 11. století v Německu. Autorem je rabi Menachem ben Machir z Řezna, jeden z přeživších pogromy 1. křížové výpravy 1096. Menachem ben Machir je nejen jedním z prvních rabínů a halachických autorit, ale je považován též za prvního pajtana (liturgického básníka) Aškenazu čili Německa. Jeho pijut (liturgická báseň) „מה אהבתי מעון ביתך“ (Jaká je má láska k domu Tvého přebývání) básnicky přibližuje chrámovou bohoslužbu o svátku Sukot. Dr. Joel Finkelman, vedoucí judaistického sbírkového oddělení  Národní knihovny, uvedl, že  pijut je psaný nádherným písmem a pravděpodobně se jedná o list z modlitební knihy (siduru) na svátek Sukot. Pramenem pro uvedený fragment pijutu byly pasáže z Mišny a midrašů popisujících Simchat Bejt ha-šoeva (Radost čerpání vody), což představoval rituál lití vody na oltář v jeruzalémském Chrámu popisovaný v mišnaickém traktátu Suka. Zítra v jeruzalémské Národní knihovně tento unikátní fragment aškenázské liturgické poezie poprvé spatří široká veřejnost. V souvislosti s zítřejším vystavením tohoto díla bude probíhat v Národní knihovně řada diskusních večerů věnovaných různým otázkám z oblasti hebrejské liturgické poezie. Vedle těchto večerů proběhnou i originální hudební představení, na nichž zazní verše několika vynikajících pajtanů země Izraele.

Jom kipur 5775 je za dveřmi – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)

V aškenázských synagogách se nyní věřící modlí slichot – kajícné modlitby, kterými prosíme Boha o odpuštění. Proto je vhodné si opět připomenout tradici, kterou nám přináší Mišna, traktát Joma.


Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Mišna zaznamenává názory převládající školy i názory škol menšinových, názory saduceů, odpadlíků i názory, které nepatří ani do jedné z těchto skupin, ale našemu uchu mohou znít nepříjemně. Neřídí se zde jen principem „ukážu názor oponenta, aby bylo vidět, v čem se mýlí“; neukazuje pouze, že židovství nikdy nebylo jednotvárné, ale byl a je to proud různých, navzájem se ovlivňujících názorů; ukazuje nám také – občas letmo, občas velmi otevřeně – že v židovství málokdy panoval ideální stav a harmonie.

Pokračovat ve čtení “Jom kipur 5775 je za dveřmi – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

Traktát Mišny Pesachim – 10. kapitola

thumb-ZB902Kapitola desátá (1)

1. V předvečer Pesachu nesmí nikdo jíst od minchy (2) až do setmění. (3) Ani ten nejchudší člověk v Izraeli nesmí o pesachové noci jíst, pokud si nehoví. (4) A neměli by mu dát méně, než čtyři poháry vína a [pokud je to nutné, tak] i z talíře [určeného na] dobročinné [dary].(5)
2. Smíchali mu první pohár. (6) Bejt Šamaj říkají: „Nejprve žehná nad [svatostí] dne a poté nad vínem. (7) Bejt Hilel říkají: Nejprve žehná nad vínem a poté nad [svatostí] dne.(8)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 10. kapitola” »

Traktát Mišny Pesachim – 8. kapitola

thumb-ZB902Kapitola osmá

1. (1) Pokud žena [tráví svátek] v domě svého manžela a [jak] její manžel, [tak i] její otec za ní obětovali [pesachovou oběť], musí jíst tu [oběť, kterou za ní obětoval] její manžel. Pokud nejdříve šla strávit svátek do domu svého otce a [jak] její manžel, [tak i] její otec za ní obětovali [pesachovou oběť], může jíst kdekoli chce. (2) Sirotek, za něž obětovali [pesachovou oběť] jeho opatrovníci, může jíst u kteréhokoli [z nich]. (3) Otrok dvou pánů nesmí jíst u žádného z nich. (4) Pokud je někdo napůl otrok a napůl svobodný, nesmí jíst [z oběti] svého pána. (5)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 8. kapitola” »

Traktát Mišny Pesachim – 7. kapitola

thumb-ZB902Kapitola sedmá

1. Jak byla pesachová oběť upečena? Přinesli tyč ze dřeva granátovníku a strčili ji [zvířeti] do tlamy a [protáhli až] po ocas a nohy a vnitřnosti strčili dovnitř [do vykuchaného trupu] – to jsou slova rabiho Joseho ha-Glili. (1) Rabi Akiva říká: „To je jako vaření, spíše by je měli zavěsit mimo.“(2)
2. Nesmí péct pesachovou oběť ani na [železném] rožni nebo plotně. (3) Rabi Cadok řekl: „Jednou se stalo, že raban Gamli’el řekl svému sluhovi: ‚Jdi, a opeč pesachovou oběť na plotně!‘ “ (4) Pokud [se pesachová oběť] dotkla [během pečení] vnitřku pece, měl by toto místo odříznout. (5) Pokud její šťáva vytekla na vnitřek pece a stekla zpět na [obětinu], měl by toto místo odříznout. (6) Pokud její šťáva vytekla na [horkou] mouku, pak jí musí sebrat [a spálit]. (7)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 7. kapitola” »

Traktát Mišny Pesachim – 6. kapitola

thumb-ZB902Kapitola šestá

1. Toto jsou věci, ve kterých má pesachová oběť přednost před šabatem: (1) její porážka a rozstříknutí krve [na oltáři],(2) vyvržení vnitřností (3) a spálení tuku.(4) Ale její upečení a omytí jejích vnitřností šabat neodsouvá.(5) Přenášení [oběti ve veřejném prostoru] a přinášení zpoza hranice určené pro šabat (6) a odřezání výrustků (7) šabat [rovněž] neodsouvá.
2. (8) Rabi Eli’ezer řekl: „Nebylo by logické, že pokud porážka, která je považována za práci zakázanou [Tórou], odsouvá šabat, aby ty činnosti, které jsou zakázané pouze kvůli švut, rovněž odsouvaly šabat? (9) Rabi Jehošu’a mu řekl: „Nechť samotný svátek dokáže [že se nejedná o kal va-chomer], neboť v [případě svátku rabínští učenci] povolili [i takové činnosti, které jsou považovány za] práci (10) [pokud souvisí s ochel nefeš] (11) a [naopak i o svátcích] zakázali [činnosti, které spadají do kategorie] švut.“ (12) Rabi Eli’ezer mu řekl: „Co to je Jehošu’o? Copak lze [vyvozovat] důkaz [z něčeho, co je] rešut a [aplikovat jej na něco, co je] přikázání?“ (13) Rabi Akiva odpověděl a řekl: „Nechť za důkaz slouží pokropení [nečistého člověka vodou s popelem z červené jalovice, (14) neboť přestože se jedná] o přikázání (15) a je zakázáno pouze kvůli švut, přesto neodsouvá šabat; takže se nepodivuj nad tím, že ačkoli [se jedná] přikázání [vyplývající přímo z Tóry] a [jejich vykonávání o šabatu je] zakázáno pouze kvůli [tomu, že je rabíni zařadili do kategorie] švut, ani ony neodsouvají šabat.“ (16) Rabi Eli’ezer mu řekl: „Avšak vzhledem k tomu, co tvrdím já, že pokud porážka, která je [považována za zakázanou] práci, odsouvá [v případě, kdy je nutná ke splnění micvy] šabat, není logické, že pokropení [vodou při očišťování], které [spadá] pouze [do kategorie] švut, by mělo [v tomto případě] rovněž odsunout šabat?“

Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 6. kapitola” »

Traktát Mišny Pesachim – 5. kapitola

thumb-ZB902Kapitola pátá

1.(1) Každodenní odpolední oběť je [běžně] porážena v půl deváté a obětována je v půl desáté.(2) V předvečer Pesachu je porážena v půl osmé a obětována v půl deváté, ať už je všední den nebo šabat.(3) Pokud předvečer Pesachu připadl na předvečer šabatu, je poražena v půl sedmé a obětována v půl osmé a pesachová oběť [byla obětována co nejdříve] po ní.(4)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 5. kapitola” »

Traktát Mišny Pesachim – 4. kapitola

thumb-ZB902 Kapitola čtvrtá

1. Na místě, kde je zvykem pracovat v předvečer Pesachu, [mohou] pracovat až do poledne; na místě, kde není zvykem pracovat, pracovat nesmí. (1) Ať už jde z místa, kde [mají v předvečer Pesachu] ve zvyku pracovat na místo, kde nepracují, nebo z místa, kde nepracují na místo, kde [mají] ve zvyku pracovat, platí pro něj omezení místa, ze kterého odešel i omezení místa, na které jde. (2) Člověk nesmí jednat jinak [než jak je běžné na daném místě, pokud by to mělo vzbudit] pomluvy.(3)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 4. kapitola” »