Angela Merkel a téměř celý její kabinet na oficiální návštěvě Izraele

merkel240214BIGDo Izraele přicestovala v pondělí odpoledne německá kancléřka Angela Merkel . V jejím doprovodu je šestnáct ministrů její vlády, kteří budou v úterý jednat se svými izraelskými rezortními kolegy. Přivítání Angely Merkel s premiérem Netanjahuem bylo srdečné a přátelské. Jedná se o vůbec nejpočetnější vládní delegaci, která kdy navštívila Izrael. Přestože krátká tisková konference po příletu kancléřky se nesla ve velmi přátelském duchu, neopomenul Benjamin Netanjanu zdůraznit, že  tématem rozhovorů budou dva hlavní současné problémy s nimiž se Izrael  potýká a to dohoda s Palestinci a otázka íránského jaderného programu. Z německé strany se jako palčivý problém jeví výstavba v Judeji a Samaří, kterou EU a s ní i Německo vidí jako překážku mírových dohod. Současně ovšem kancléřka vyzdvihla nutnost vést intenzivní jednání, která povedou k vzniku dvou států pro dva národy tedy Izraele a Palestiny. Po krátké tiskové konferenci se konala večeře v rezidenci předsedy vlády.

Pokračovat ve čtení “Angela Merkel a téměř celý její kabinet na oficiální návštěvě Izraele” »

Deutsche Bank bojkotuje izraelskou banku

BANK HAPOALIMNejvětší německá banka a třetí největší banka na světě  Deutsche Bank v poslední době připravila pro investory novou službu, slibuje jim, že jejich peníze budou investovány pouze do společností či firem splňujících morální status, který pro banku vypracovala dánská externí společnost. Na základě toho vydala Deutsche Bank seznam šestnácti společností do nichž v rámci tohoto programu nebude investovat. Je mezi nimi také izraelská Bank Hapoalim. Jedná se sice pouze o jeden z mnoha možných investičních balíčků, ale jednou je tu bojkot. Deutsche Bank v rámci jiných aktivit v bance Hapoalim investuje. Důvody proč banka Hapoalim není pro Deutsche Bank přijatelná, uvedené nejsou, ale lze předpokládat, že se jedná o působení Bank Hapoalim v Judei a Šomronu (Samaří). 

Pokračovat ve čtení “Deutsche Bank bojkotuje izraelskou banku” »

Předseda Evropského parlamentu a Izrael: Ztraceno v překladu

BgRgQImIcAAAyGlMezi hebrejštinou a němčinou panuje dlouhodobá a zatím nijak neusmířená válka. Překladatelé se ji snaží zakrýt, ale když znáte oba jazyky, jste konfrontováni s neúprosnou realitou. Ty jazyky si nejen nerozumí, ony spolu skutečně válčí. Nejde mezi nimi pravdivě překládat, a tak překladatelé vymýšlejí, co říci, aby vyvolali zdání překladu.

Vezměme si třeba proslulou Rabinovu větu: „Mír se uzavírá s nepřáteli, ale nikoli s vrahy.“ Do němčiny se tato věta běžně překládá: „Frieden muss man mit den Feinden schließen, nicht mit Freunden.“ Doslova tedy zpětným překladem dostaneme: „Mír člověk musí uzavřít s nepřáteli, nikoli s přáteli.“ Rozdíl mezi oběma větami, ačkoli jsou považovány za překlad téhož tvrzení, je nebetyčný.

Pokračovat ve čtení “Předseda Evropského parlamentu a Izrael: Ztraceno v překladu” »

Dnešek v historii – 8. Adar I

luachVýročí smrti Leviho Eškola (Levi Eshkol, לֵוִי אֶשְׁכּוֹל , rozený jako Levi Shkolnik, לֵוִי שׁקוֹלנִיק), třetího předsedy vlády Izraele v letech 1963 – 1969. Eškol vedl zemi v průběhu Šestidenní války v roce 1967, kdy Izrael vynikajícím způsobem porazil arabské armády, sjednotil Jeruzalém a z pod jordánské a egyptské okupace osvobodil Judeu, Samaří a Pásmo Gazy.

Levi Eškol (25. 10. 1895 – 26. 2. 1969) se narodil v malé vesnici Oratov poblíž Kyjeva na Ukrajině. Do Izraele se přestěhoval v 19 letech. Jako předseda vlády pracoval na zlepšení zahraničních vztahů, navázal diplomatické vztahy se Spolkovou republikou Německo (zSSSápadním Německem) a také kulturní vztahy se Sovětským svazem, což umožnilo některým sovětským Židům vystěhovat se do Izraele. Eškol je také znám kvůli realizaci izraelského Národního vodovodu.

Dnešek v historii – 12. Ševat

luach12. Ševat 5701, 9. února 1941, vyprovokovali nacisté první protižidovské bouře v Amsterdamu. Židům se tehdy podařilo útočníkům ubránit. O dva roky později, 12. Ševat 5703, 18. ledna 1943, začal poprvé odpor Židů ve Varšavském ghettu vůči snaze nacistů vyhladit je. Nacisté ustoupili, jen aby se vrátili o tři měsíce později, když začalo Varšavské povstání.

Dnešek v historii – 3. Ševat

luach30. ledna 1933, 3. Ševat 5693, byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem. Volby v listopadu 1932 učinili z Národně socialistické německé dělnické strany (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP) nejsilnější stranu v Říšském sněmu (Reichstag). Přední němečtí politici a podnikatelé přesvědčovali prezidenta Paula von Hindenburga, aby jmenoval Hitlera kancléřem, od čehož si slibovali stabilizaci vládnutí a hospodářství. Hindenburg neochotně souhlasil.

O dva měsíce později nacisté v parlamentu prosadili Zmocňovací zákon (Ermächtigungsgesetz), který Hitlerovi dal diktátorské pravomoci. Hitlerova vláda pak zakázala všechny ostatní politické strany a v červenci 1933 podepsala konkordát s Vatikánem. Hitler si oblibu u Němců získal tím, že je dokázal přesvědčit, že je ochráncem před ekonomickou krizí, komunisty, Versailleskou smlouvu a Židy. Hitler své moci využil k rozpoutání II. světové války, v jejímž rámci bylo povražděno i 6 milionů Židů.

Dnešek v historii – 27. Tevet

luachVýročí úmrtí (Jahrzeit, járcajt) rabiho Samsona Rafaela Hirsche (20. června 1808 – 31. prosince 1888, 27. Tevet), vůdce Tóře věrného judaismu v Německu v období osvícenství. Rabi Hirsch argumentoval, že období osvícenství neznamená, že by Židé měli opustit praktikování judaismu, ale náboženská svoboda otevírá možnost dodržovat judaismus bez perzekuce a zesměšňování. V letech 1844 – 51 působil ve funkci Moravského zemského rabína se sídlem v Mikulově. Po působení na Moravě, byl zvolen  rabínem ortodoxní obce ve Frankfurtu nad Mohanem.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 27. Tevet” »

Bild: Německo prodá Izraeli torpédoborce k ochraně ropných a plynových polí ve Středozemním moři

fregata Sachsen
fregata Sachsen

Německo prý prodá Izraeli dva torpédoborce se špičkovými torpédovými systémy. Oznámily to ve svém sobotním vydání německé noviny Bild, z nichž citují izraelská média.

Má se tak stát v rámci velkého obranného obchodu mezi oběma zeměmi. Zprávy jsou rozporné v tom, zda cena 1 miliardy euro je za každou z lodí.

Prodávané lodě také zřejmě nebudou podle svého názvu torpédoborce, ale spíše „velké fregaty“ třídy Sachsen (F-124) nebo Baden-Württemberg (F-125), parametrům torpédoborců se vyrovnávající.

Pokračovat ve čtení “Bild: Německo prodá Izraeli torpédoborce k ochraně ropných a plynových polí ve Středozemním moři” »

Silvan Šalom: Jadernou dohodu s Íránem uzavřely mocnosti kvůli snížení cen ropy

Silvan Šalom
Silvan Šalom

Ministr energetiky a infrastruktury Izraele Silvan Šalom (Silvan Shalom) dnes v rozhovoru pro web Aruc 7 (Arutz Sheva) prohlásil, že jednání světových mocností s Íránem o jeho jaderném programu směřovala k uzavření dohody, protože cílem byla snaha snížit ceny ropy.

Obě strany jednaní měly na mysli finanční souvislosti, řekl. Mocnosti skupiny 5+1 (5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN + Německo) měly obavy o své vlastní ekonomiky, protože sankce na obchod s Íránem dramaticky zvýšily ceny ropy. To vytvořilo „mohutný tlak“ na západní politiky, aby dosáhli dohody „za každou cenu,“ dodal.

Pokračovat ve čtení “Silvan Šalom: Jadernou dohodu s Íránem uzavřely mocnosti kvůli snížení cen ropy” »

Írán se dohodl s velmocemi o svém jaderném programu

jaderný ÍránJednání Islámské republiky Írán na straně jedné a pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, USA, Číny, Francie, Velká Británie) a Německa na straně druhé vyústila v předběžnou dohodu o utlumení íránského jaderného programu. Podle dohody Islámská republika nebude obohacovat uran na 20 %, ale jen na 5 %, umožní inspekce svého jaderného programu a dojde naopak ke zrušení některých sankcí vůči ní.

Pokračovat ve čtení “Írán se dohodl s velmocemi o svém jaderném programu” »

Křišťálová noc před 75 lety

Křišťálová noc
Křišťálová noc

Již jej málo svědků si připomíná událost která se jim bolestně vryla do paměti avšak i dnes ve vysokém věku ji popisují s přesností z které mrazí, samozřejmě z pohledu dítěte, ale nicméně strach a pocit ohrožení zůstaly vryty do paměti a dodnes je popisují jako by se událost stala včera. Současně se v mnoha městech otevírají zrenovované synagógy, které restaurátoři uvádějí do stavu jaký byl při jejich otevření, kdy členové obcí, kteří se tam přicházeli modlit přispívali na jejich zřízení a provoz podle svých možností. Vše je v pořádku, naleštěné a zrekonstruované. Při slavnostním zahájení se sejdou představitelé města, někdy i potomci jednotlivých přeživších a pak je kulturní program a někdo zahraje a někdo promluví, někdo zazpívá a následně se všichni rozejdou s pocitem, že učinili dobrý skutek a milióny byly investovány na dobrou věc. A budova osiří. Protože byl přerušen přirozený běh věcí, dědové, kteří by tam vedli své vnuky a ti zase své vnuky, nejsou. Ve valné většině byli zákeřně zavražděni pouze proto, že byli židé. A mnozí přihlíželi a jiní se odvraceli a někteří i profitovali. Posláním těchto zrekonstruovaných budov budiž zcela jasnou připomínkou k tomu, aby se již nikdy a vůči nikomu nic podobného nestalo. Aby nikdo neodvracel tvář, neprofitoval, nepřihlížel, ale aby se všichni při nejmenším náznaku ozvali a nepřipustili bezpráví. Protože jinak nemá žádná rekonstrukce smysl.

Dnešek v historii – 18. Chešvan

luach12. listopadu 1938, 18. chešvanu 5699, nacistický pohlavár Hermann Göring oznámil, že za účelem „vyřešení židovského problému“ je zvažována možnost vytvořit obří ghetto pro 4 miliony evropských Židů na africkém ostrově Madagaskaru. Plán byl vážně zmíněn Hitlerem při diskusích s Mussolinim a nacistickými představiteli v květnu 1940. Hitler chtěl, aby Židé byli v postavení rukojmích jako pojistka proti vstupu USA do války.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 18. Chešvan” »