Parašat Šoftim (Dt 16,18 – 21,9)

TóraDt 16,18

שופטים ושוטרים תתן לך….. אשר האלוקיך נתן לך.

Ustanovíš si soudce a správce ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává.

Ustanovíš si nad sebou takové soudce, kteří ti dají „Hospodina, tvého Boha“, t. j. kteří do tvého středu budou vnášet povědomí o Bohu. (z díla בוציוא דנהורא)

Jedno ze zajímavých vysvětlení verše je, že Tóra se obrací k představitelům a představeným obcí, kteří zpravidla ustanovují rabíny, aby se tito nevydělovali z pospolitosti a nemysleli si, že se nemusí k svému rabínovi chovat s úctou a nejsou povinni řídit se jeho ustanoveními, neboť oni jej přece jmenovali do funkce.

Pokračovat ve čtení “Parašat Šoftim (Dt 16,18 – 21,9)” »

Parašat Devarim (Dt 1,1 – 3,22) – Šabat chazon

TóraTento šabat, kdy začínáme číst v synagógách poslední, pátou Mojžíšovu knihu, nazýváme „שבת חזון – šabat vidění“. Šabat dostal toto jméno díky počátečním slovům Izajášovy knihy, která se tento šabat stala haftarou: „Vidění Izajáše, syna Amócova, které viděl o Judsku…“ Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak mluví Hospodin: „Syny jsem vychoval, pečoval o ně, ale vzepřeli se mi.“

Je sen – חלום, který se může, ale také nemusí vyplnit. Naopak vidění – חזון, se v blízké či vzdálenější budoucnosti naplní.

Pokračovat ve čtení “Parašat Devarim (Dt 1,1 – 3,22) – Šabat chazon” »

Parašat Masej (Nu 33,1 – 36,13)

TóraParaša začíná slovy: „ אלה מסעי בני ישראל אשר יצאו מארץ מצרים…. – Toto jsou cesty (stanoviště) synů Izraele, když vyšli z Egypta“.

Celkem je zde upomenuto 42 míst, kam přišli a odkud vytáhli do nového stanoviště, aby se tam utábořili. Tato anabáze trvala čtyřicet let.

Čtvrtou zastávkou na samém počátku jejich putování byla Mara. Místo se nazývalo tak proto, že tam byla hořká voda – מים מרים, která se nedala pít (viz Ex 15,23-25).

Pokračovat ve čtení “Parašat Masej (Nu 33,1 – 36,13)” »

Parašat Matot (Nu 30,2 – 32,42)

TóraNu 30,3

איש כי ידר נדר לה‘ – Když muž učiní slib Hospodinu…

Midraš nám říká, že člověk nikdy neví, kdy se naplní jeho čas, kdy zemře.

V talmudickém traktátu Nedarim 10a-b se učíme, že člověk, který učiní slib, toiž že přinese oběť Hospodinu, nemá při tom říkat: „Hospodinu oběť – לה‘ קרבן“, ale má říci „oběť Hospodinu – קרבן לה’“, protože se může stát, že nejdříve pronese jméno Boží a poté nezakončí slovem „oběť – קרבן“ a tak pronese Hospodinovo jméno nadarmo – מוציא שם שמים לבטלה (zákaz z Desatera, Ex 20,7).

Pokračovat ve čtení “Parašat Matot (Nu 30,2 – 32,42)” »

Parašat Pinchas (Nu 25,10 – 30,1)

TóraPinchasův příběh začíná již na konci předešlé paraši Balak (Nu 25,6-9). Jeden z předáků Šimonova kmene, Zimri ben Salu si do tábora přivedl Midjánku Kozbi bat Cur a oddával se s ní smilstvu. Můžeme se zeptat proč mu Mojžíš nic neřekl, proč ho za jeho čin nepokáral? Mojžíš to učinil, ale dostal od Zimriho velmi drzou a agresivní odpověď ve smyslu, že ten, který si sám přivedl Midjánku (Ciporu), mu nebude nic říkat. Po takové odpovědi zůstal Mojžíš zcela v šoku a nebyl schopen nic namítnout.

Pokračovat ve čtení “Parašat Pinchas (Nu 25,10 – 30,1)” »

Parašat Balak (Nu 22,2 – 25,9)

TóraDvě důležité paraši – Jitro a Balak jsou nazvány jmény dvou jinověrců. První, v níž je Desatero, podle Jitra, midjánského kněze a otce Cipory, Mojžíšovy ženy. Když Jitro uslyšel o věcech, které Hospodion udělal Izraeli, to tom, že ho vyvedl z Egypta, rozdělil před ním Rákosové moře a dal mu zvítězit nad Amalekem, přišel k Mojžíšovi na poušť a uvěřil v Hospodina, Boha Izraele a Tvůrce světa. Naši učitelé říkají, že konvertoval – התגייר.

Pokračovat ve čtení “Parašat Balak (Nu 22,2 – 25,9)” »

Parašat Chukat (Nu 19,1 – 22,1)

TóraNu 19,1

זאת חוקת התורה – Toto je nařízení zákona…

Celá Tóra je nařízením zákona a ne pouze nařízení zákona o červené krávě. Proto musíme plnit každou micvu-přikázání Tóry, neboť ji Hospodin nařídil a ne z jiných důvodů.

(Rabi Levi Jicchak z Berdičeva, 1740-1809)

Rituálně znečišťuje a rituálně očišťuje.

Nařízení o červené krávě se nazývá „nařízením zákona – חוקת התורה, protože je výjimečné: Popel červené krávy rituálně znečišťuje čisté – מטמא טהורים, ale rituálně očišťuje znečištěné – מטהר טמאים. Tak je to i s Tórou. Člověk, který si to zaslouží, pro něj je Tóra pramenem života. Avšak člověk, který jí není hoden, takového může přivést k smrti.

Pokračovat ve čtení “Parašat Chukat (Nu 19,1 – 22,1)” »

Parašat Korach (Nu 16,1 – 18,32)

TóraJiž v předešlé paraše Šlach lechá byl spor mezi většinou zvědů, kteří pohaněli zaslíbenou zemi a mezi Kálebem a Jehošuou, kteří naopak se snažili dodávat lidu víru v její dobytí a obsazení.

V dnešní paraše máme opět spor – מחלוקת, v jehož středu stojí velmi inteligentní řečník, který dovede svými slovy strhnout pozornost nemalého počtu lidí. Otázkou však je, zda jeho slova jsou upřímná, tak jak se zdají jeho přívržencům nebo tu máme co do činění s člověkem lačnícím po moci a demagogem?

Pokračovat ve čtení “Parašat Korach (Nu 16,1 – 18,32)” »

Parašat Šlach lechá (Nu 13,1 – 15,41)

TóraNu 13,1

V paraše Lech lechá (Gn 12,1n) komentují naši učitelé, včetně Rašiho, Hospodinova slova k Abrahamovi „Odejdi ze své země…“ takto: A bude ti to k dobru a ku prospěchu.

Ve stejném smyslu bychom mohli komentovat první slova dnešní paraši šlach lechá. Všemohoucí říká Mojžíšovi שלח לך אנשים“: – Pošli muže….“ Pošli muže, aby prozkoumali zemi…. a bude ti to k dobru a ku prospěchu. Hospodin již dříve rozhodl, že Mojžíš zaslíbenou zemi spatří, ale nevejde do ní. Nyní tedy díky průzkumníkům, které Mojžíš poslal a kteří zemi zaslíbenou pomluvili, byl vstup izraelských kmenů do ní odložen o čtyřicet let. Tak se dostalo Mojžíšovi ještě dalších čtyřicet let života.

Pokračovat ve čtení “Parašat Šlach lechá (Nu 13,1 – 15,41)” »

Parašat hašavua BEHAALOTCHÁ (Nu 8,1 – 12,16)

TóraNu 8,4

Na počátku se naše paraša zabývá nejen povinností Árona rozsvěcovat světla menory, ale také nám říká, jak má být sedmiramenný chrámový svícen – menora vyroben:
וזה מעשה המנורה מקשה זהב עד ירכה עד פרחה מקשה היא כמראה אשר הראה ה‘ את משה כן עשה את המנורה
Svícen byl vyroben z tepaného zlata, od podstavce až ke květům byl vytepán ze (z jednoho kusu) zlata. Mojžíš zhotovil svícen podle vzoru, který mu ukázal Hospodin.

Pokračovat ve čtení “Parašat hašavua BEHAALOTCHÁ (Nu 8,1 – 12,16)” »

Parašat Naso (Nu 4,21 – 7,89)

TóraNu 5,12

איש איש כי תשטה אשתו

Kdyby se žena některého muže dostala na scestí

Naši učitelé, blahé paměti (חזל ) říkali, že člověk nehřeší, dokud nezhloupne. Dříve pokud byl mezi Židy člověk, který by spáchal přestupek, bylo to proto, že zhloupl, a dnes člověk plní přikázání – micvu, jedině pokud zmoudří.

(Rabi Ješajahu Horowitz, asi 1575 – 1630)

Nu 6,24

יברכך הוישמרך

Ať Hospodin ti žehná a chrání tě

Pokračovat ve čtení “Parašat Naso (Nu 4,21 – 7,89)” »

Parašat Bemidbar (Nu 1,1 – 4,20)

TóraPrvní paraša stejnojmenné čtvrté knihy Mojžíšovy nás seznamuje se sčítáním bojeschopných mužů na Sinajské poušti. Zde také vidíme, že synové Izraele byli uspořádáni do čtyř útvarů seskupených kolem kmenů Juda, Ruben, Efrajim a Dan. Každý kmen je sečten, každý kmen má svého velitele a každý kmen stojí pod svou korouhví. Můžeme zcela nepochybně říci, že uspořádání kmenů bylo přesně podle vojenského řádu. Pokud není ve vojsku řád a kázeň, pokud není strategická koordinace všech vojenských složek, je boj předem prohraný. Bylo tomu tak před více než třemi tisíci lety, je tomu tak i dnes. Armáda je složena z mnoha částí a praporů (motorizovaná pěchota, ženijní vojsko, tankisté, dělostřelci, letectvo….), pokud tato vojska mají schopné velení a jsou vzájemně strategicky koordinovány s ohledem na celkovou údernou sílu, tak i po těžkých bojích nakonec armáda jako celek zvítězí.

Pokračovat ve čtení “Parašat Bemidbar (Nu 1,1 – 4,20)” »