Parašat Berešit (Gn 1,1 – 6,8)

Tóra
Tóra

בראשית ברא אלהים את השמים ואת הארץ

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

Proč se v Tóře nepíše prostě „Bůh stvořil nebe a zemi“? Slovo בראשית je určení času. Hospodin je Bohem času. V prvních třinácti verších se 14 X vyskytuje slovo Bůh – אלהים. Číselná hodnota (gematrie) slova אלהים je 86, stejná jako u slova הטבע – příroda. Bůh stvořil přírodu, celý vesmír. Stvořil též přírodní zákony, které po stvoření již samy nezávisle působí. Mnozí agnostici či ateisté tvrdí, že zázraky neexistují, že vše jsou byť vzácné, ale přece jen přírodní jevy ( například rozdělení Rákosového moře, seslání many, zastavení Slunce v Gibeónu a Měsíce v Ajalónu – Joz 10,12-14). Tito lidé mají do určité míry pravdu. Všemohoucí tvoří zázraky v přírodě, avšak jejich načasování nemůže v žádném případě člověk určit a ani ovlivnit, to má ve své svrchované moci pouze Hospodin. Tyto Bohem načasované zázraky určují do budoucna osud celého národa synů Izraele.

Pokračovat ve čtení “Parašat Berešit (Gn 1,1 – 6,8)” »

Parašat Nicavim – Vajelech (Dt 29,9 – 30,20 a 31,1-30)

Tato paraša a komentáře mají jako vždy aktuální význam. Dnes, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude mluvit v OSN, má na čem stavět i čeho se obávat. Ať je i Vám k užitku, přeje redakce Eretz.cz.

TóraDt 29,9

אתם נצבים היום כולכם לפני האלהיכם…..

Vy všichni stojíte dnes před Hospodinem, svým Bohem….

Sobotní oddíl Nicavim čteme vždy o posledním šabatu v roce, před Roš hašana (Novým rokem). Tento šabat nežehnáme v synagógách nastupující nový měsíc – ראש חודש (tišrej), ale tento měsíc žehná Všemohoucí sám, ve své velebnosti. Toto Jeho požehnání nám pak dodává sílu nám, abychom žehnali všechny ostatní měsíce roku.

Pokračovat ve čtení “Parašat Nicavim – Vajelech (Dt 29,9 – 30,20 a 31,1-30)” »

Parašat Ki Tavo (Dt 26,1 – 29,8)

TóraDt 26,1

והיה כי תבוא אל הארץ…. – Až přijdeš do země….

Synové Izraele se nezavázali přinášet prvotiny ze své úrody dříve, než tehdy, kdy se usadí v zaslíbené zemi. Poté, kdy jim ji Bůh dal do dědictví a oni se v ní usadili. Avšak svůj slib, plnit tuto micvu, dali synové Izraele ještě před svým příchodem do Erec Jisrael. Proto se jim toto jejich rozhodnutí již počítalo jako zásluha a pomohlo jim při přechodu Jordánu a při vstupu do zaslíbené země.

Pokračovat ve čtení “Parašat Ki Tavo (Dt 26,1 – 29,8)” »

Parašat Ki Tece (Dt 21,10 – 25,19)

TóraDt 21,18

כי יהיה לאיש בן סורר ומורה…. – Má-li někdo syna nepoddajného a vzpurného, který neposlouchá otce ani matku….

Rodiče mají takového syna přivést k stařešinům (soudcům) města, říci jak se nepřístojně chová, a poté ho všichni muži města mají kamenovat.

Všichni naši učenci, včetně Maimonida, tvrdili, že ve skutečnosti se nikdy nic takového nestalo, aby rodiče přivedli byť sebedrzejšího a vzpurnějšího syna před soud, který by jej odsoudil k trestu smrti ukamenováním. Tato slova Tóry jsou čistě ve smyslu jakéhosi varování a odstrašení nepoddajných dětí.

Pokračovat ve čtení “Parašat Ki Tece (Dt 21,10 – 25,19)” »

Parašat Šoftim (Dt 16,18 – 21,9)

TóraDt 16,18

שופטים ושוטרים תתן לך….. אשר האלוקיך נתן לך.

Ustanovíš si soudce a správce ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává.

Ustanovíš si nad sebou takové soudce, kteří ti dají „Hospodina, tvého Boha“, t. j. kteří do tvého středu budou vnášet povědomí o Bohu. (z díla בוציוא דנהורא)

Jedno ze zajímavých vysvětlení verše je, že Tóra se obrací k představitelům a představeným obcí, kteří zpravidla ustanovují rabíny, aby se tito nevydělovali z pospolitosti a nemysleli si, že se nemusí k svému rabínovi chovat s úctou a nejsou povinni řídit se jeho ustanoveními, neboť oni jej přece jmenovali do funkce.

Pokračovat ve čtení “Parašat Šoftim (Dt 16,18 – 21,9)” »

Parašat Devarim (Dt 1,1 – 3,22) – Šabat chazon

TóraTento šabat, kdy začínáme číst v synagógách poslední, pátou Mojžíšovu knihu, nazýváme „שבת חזון – šabat vidění“. Šabat dostal toto jméno díky počátečním slovům Izajášovy knihy, která se tento šabat stala haftarou: „Vidění Izajáše, syna Amócova, které viděl o Judsku…“ Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak mluví Hospodin: „Syny jsem vychoval, pečoval o ně, ale vzepřeli se mi.“

Je sen – חלום, který se může, ale také nemusí vyplnit. Naopak vidění – חזון, se v blízké či vzdálenější budoucnosti naplní.

Pokračovat ve čtení “Parašat Devarim (Dt 1,1 – 3,22) – Šabat chazon” »

Parašat Masej (Nu 33,1 – 36,13)

TóraParaša začíná slovy: „ אלה מסעי בני ישראל אשר יצאו מארץ מצרים…. – Toto jsou cesty (stanoviště) synů Izraele, když vyšli z Egypta“.

Celkem je zde upomenuto 42 míst, kam přišli a odkud vytáhli do nového stanoviště, aby se tam utábořili. Tato anabáze trvala čtyřicet let.

Čtvrtou zastávkou na samém počátku jejich putování byla Mara. Místo se nazývalo tak proto, že tam byla hořká voda – מים מרים, která se nedala pít (viz Ex 15,23-25).

Pokračovat ve čtení “Parašat Masej (Nu 33,1 – 36,13)” »

Parašat Matot (Nu 30,2 – 32,42)

TóraNu 30,3

איש כי ידר נדר לה‘ – Když muž učiní slib Hospodinu…

Midraš nám říká, že člověk nikdy neví, kdy se naplní jeho čas, kdy zemře.

V talmudickém traktátu Nedarim 10a-b se učíme, že člověk, který učiní slib, toiž že přinese oběť Hospodinu, nemá při tom říkat: „Hospodinu oběť – לה‘ קרבן“, ale má říci „oběť Hospodinu – קרבן לה’“, protože se může stát, že nejdříve pronese jméno Boží a poté nezakončí slovem „oběť – קרבן“ a tak pronese Hospodinovo jméno nadarmo – מוציא שם שמים לבטלה (zákaz z Desatera, Ex 20,7).

Pokračovat ve čtení “Parašat Matot (Nu 30,2 – 32,42)” »

Parašat Pinchas (Nu 25,10 – 30,1)

TóraPinchasův příběh začíná již na konci předešlé paraši Balak (Nu 25,6-9). Jeden z předáků Šimonova kmene, Zimri ben Salu si do tábora přivedl Midjánku Kozbi bat Cur a oddával se s ní smilstvu. Můžeme se zeptat proč mu Mojžíš nic neřekl, proč ho za jeho čin nepokáral? Mojžíš to učinil, ale dostal od Zimriho velmi drzou a agresivní odpověď ve smyslu, že ten, který si sám přivedl Midjánku (Ciporu), mu nebude nic říkat. Po takové odpovědi zůstal Mojžíš zcela v šoku a nebyl schopen nic namítnout.

Pokračovat ve čtení “Parašat Pinchas (Nu 25,10 – 30,1)” »

Parašat Balak (Nu 22,2 – 25,9)

TóraDvě důležité paraši – Jitro a Balak jsou nazvány jmény dvou jinověrců. První, v níž je Desatero, podle Jitra, midjánského kněze a otce Cipory, Mojžíšovy ženy. Když Jitro uslyšel o věcech, které Hospodion udělal Izraeli, to tom, že ho vyvedl z Egypta, rozdělil před ním Rákosové moře a dal mu zvítězit nad Amalekem, přišel k Mojžíšovi na poušť a uvěřil v Hospodina, Boha Izraele a Tvůrce světa. Naši učitelé říkají, že konvertoval – התגייר.

Pokračovat ve čtení “Parašat Balak (Nu 22,2 – 25,9)” »

Parašat Chukat (Nu 19,1 – 22,1)

TóraNu 19,1

זאת חוקת התורה – Toto je nařízení zákona…

Celá Tóra je nařízením zákona a ne pouze nařízení zákona o červené krávě. Proto musíme plnit každou micvu-přikázání Tóry, neboť ji Hospodin nařídil a ne z jiných důvodů.

(Rabi Levi Jicchak z Berdičeva, 1740-1809)

Rituálně znečišťuje a rituálně očišťuje.

Nařízení o červené krávě se nazývá „nařízením zákona – חוקת התורה, protože je výjimečné: Popel červené krávy rituálně znečišťuje čisté – מטמא טהורים, ale rituálně očišťuje znečištěné – מטהר טמאים. Tak je to i s Tórou. Člověk, který si to zaslouží, pro něj je Tóra pramenem života. Avšak člověk, který jí není hoden, takového může přivést k smrti.

Pokračovat ve čtení “Parašat Chukat (Nu 19,1 – 22,1)” »

Parašat Korach (Nu 16,1 – 18,32)

TóraJiž v předešlé paraše Šlach lechá byl spor mezi většinou zvědů, kteří pohaněli zaslíbenou zemi a mezi Kálebem a Jehošuou, kteří naopak se snažili dodávat lidu víru v její dobytí a obsazení.

V dnešní paraše máme opět spor – מחלוקת, v jehož středu stojí velmi inteligentní řečník, který dovede svými slovy strhnout pozornost nemalého počtu lidí. Otázkou však je, zda jeho slova jsou upřímná, tak jak se zdají jeho přívržencům nebo tu máme co do činění s člověkem lačnícím po moci a demagogem?

Pokračovat ve čtení “Parašat Korach (Nu 16,1 – 18,32)” »