Jmenování nového pražského rabína Davida Petera

DavidJe tradicí, že noví rabíni nastupují do funkcí na Nový rok – Roš hašana, v Praze tomu v důsledku okolností je jinak. Prvním šabatem, kdy rabín David Peter začne působit v nové funkci bude šabat nachamu – šabat po půstu 9. Avu, šabat útěchy. Tradiční judaismus nezná pojem náhoda, vše je řízením Božím, proto i jmenování do funkce nového pražského rabína nese v sobě určitou útěchu pro komunitu. Útěchou budiž zejména to, že do funkce nastupuje rabín, který reprezentuje třetí generaci po Šoa, jež podle architektů genocidy neměla spatřit světlo světa. Další útěchou budiž, že získal vzdělání na prestižních ješivách v Izraeli, což bylo v přímém rozporu s komunistickou ideologii v jejíž době se narodil a vyrůstal. Obě tyto skutečnosti jsou zázrakem, ale také velkým závazkem, jemuž dostát není nikterak snadné. Rabín David Peter se dostává do čela komunity, která není homogenní a kde tradice byly přerušeny. Vedle vzdělání má ještě jednu velkou posilu a tou je jeho manželka rabanit Elise , která je mu pomocnicí po jeho boku – עזר כנגדו . Bude záležet především na jeho upřímné snaze učinit židovskou komunitu místem, kam se všichni čeští židé budou rádi vracet, a stane se jim  místem z něhož načerpají duchovní sílu.

Slavnostní bohoslužba ke Dni nezávislosti Izraele v Haifě + fotoesej

007Ranní bohoslužba v Den nezávislosti se od běžných bohoslužeb liší několika výjimečnými modlitbami, které  tomuto mimořádnému dni dodávají nejen slavnostní ráz, ale i náboženský význam.  Po vzniku státu v roce 1948 rozhodl Vrchní rabinát Izraele o slavnostním pořádku modliteb. Jedná se především o modlitbu Halel, která je tvořena šesti Žalmy (113-118) a věřící se jí modlí vždy o svátcích. Další modlitbou je Modlitba za Stát Izrael . Vždy se čte také  Haftara  –  část z knihy proroka Izajáše 10,32 -12,6. Slavnostní bohoslužby v Haifě se zúčastnili nejen vrchní rabíni, ale i starosta Haify Jona Jahav a další významné osobnosti města.

Pokračovat ve čtení “Slavnostní bohoslužba ke Dni nezávislosti Izraele v Haifě + fotoesej” »