Papež k římské židovské obci: Křesťan nemůže být antisemita

papež František a rabín Riccardo de Segni
papež František a rabín Riccardo de Segni

Vatikán. Je nutné vykázat antisemitismus ze srdce každého muže a každé ženy, vyzval papež František dnes dopoledne při audienci pro zástupce římské židovské obce. Svatý otec nejprve mluvil mezi čtyřma očima s vrchním rabínem Riccardem Di Segnim, který jej pozval k návštěvě římské synagogy. Poté se setkal s delegací římské židovské obce a přijal pozdrav předsedy Unie italských židovských obcí, Renza Gattegni.

Pokračovat ve čtení “Papež k římské židovské obci: Křesťan nemůže být antisemita” »

Dnešek v historii – 23. Tišri

luachTohoto dne v roce 67 o. l. obsadili římští vojáci Gamlu, pevnost na izraelských Golanských výšinách, a pozabíjeli všechny její obyvatele. Starověký historik Josephus Flavius, vůdce židovské vzpoury proti Římanům, opevnil Gamlu jako hlavní středisko odporu v roce 66 o. l. Římané se pokusili do města vniknout pomocí obléhací rampy, ale byli obránci odraženi. Nicméně druhý pokus již byl úspěšný a podařilo se proniknout opevněním a město dobýt. Tisíce obyvatel byly zmasakrovány, zatímco další obyvatelé dobrovolně ukončili život skokem z vrcholu skalní stěny. Oblast starověké Gamly byla archeology objevena v 70. letech 20. století. Pozůstatky jsou chráněny jako národní park.

Papež blahopřál římskému rabínovi k Roš HaŠana, Jom Kipur a Sukot

Riccardo di Segni
Riccardo di Segni
papež František
papež František

Vatikán. Vrchní římský rabín Riccardo Di Segni zveřejnil na internetových stránkách římské židovské obce blahopřejný dopis papeže Františka ke svátkům Roš ha-šana, Jom kipur a Sukot. Svatý otec kromě srdečného přání ujišťuje svou vzpomínkou v modlitbě za to, aby Bůh Otců bohatě požehnal nastupujícímu novému roku a posílil pouť přátelství mezi židy a křesťany.

Pokračovat ve čtení “Papež blahopřál římskému rabínovi k Roš HaŠana, Jom Kipur a Sukot” »

Dnešek v historii – 15. Av

luachV tento den došlo ke čtyřem historickým událostem:

  1. Židé z generace exodu přestali umírat na poušti
  2. Poexodové generaci byly povoleny mezikmenové sňatky
  3. Kmen Benjamin byl zachráněn před vyhynutím
  4. Římané povolili pohřbení Židů zabitých při Bejtarské revoltě roku (138 o.l.)

Poté, kdy Římané zničili Druhý svatý Chrám plánoval císař Hadrián přeměnit Jeruzalém na pohanské město se svatyní Jupitera namísto Chrámu.

To vyvolalo velkou židovskou revoltu, v jejímž čele stál Šimon Bar Kosiba (Šimon Bar Kochba), jehož geurillové armádě se podařilo vytlačit Římany z Izraele a namísto nich zřídit na krátkou dobu nezávislý židovský stát. Římané k potlačení vzpoury museli povolat početné jednotky. Bar Kochba měl svůj poslední opěrný bod ve městě Bejtar, jižně od Jeruzaléma. Odhaduje se, že ve městě Bejtar žily až stovky tisíc Židů a ti všichni byli zmasakrováni „že krev tekla až do Středozemního moře.“ Římané navíc nedovolili pohřbení mrtvých židovských těl. Podle židovské tradice těla ležela nechráněna, ale nehnila, dokud o tři roky později na 15. Av nebyly nakonec pohřby povoleny. Dnes standardní „Požehnání po jídle“ zahrnuje zvláštní požehnání připomínající událost v Bejtaru.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 15. Av” »

Stolpersteine umístěny v Římě

stolpersteineŘím. V ulicích italského hlavního města bylo 14. ledna položeno 36 nových Stolpersteine – dlažebních kostek, které připomínají občany deportované do nacistických vyhlazovacích táborů v dlažbě před jejich posledním známým bydlištěm. Mezinárodní projekt německého umělce Guntera Demniga pokračuje již dvacet let a dosud bylo v jeho rámci zapuštěno na 23 tisíc dlažebních kostek v mnoha evropských státech, včetně České republiky.

Pro Vatikánský rozhlas hovořila kurátorka italské části projektu, Adachiara Zevi:

Pokračovat ve čtení “Stolpersteine umístěny v Římě” »