Paraša MIKEC (Gn 41,1 – 44,17) – šabat Chanuka

toraJednou jakýsi Žid přišel do jednoho štetlu a navštívil tamnější hřbitov. Když si prohlížel náhrobky, kte svému podivu zjistil, že všichni, kdo tam odpočívají, zemřeli velice mladí, dokonce mnozí v dětském věku 8, 10, 13 let atp. Nejstrarší zesnulý měl na náhrobku vytesáno, že žil 42 let. Návštěvníkovi to nedalo a chtěl se dovědět na na jakou nemoc nebo epidemii všichni tito mladí lidé zemřeli, proto zašel k tamnějšímu rabínovi a zeptal se ho na to. Rabín mu v klidu odpověděl, že nemusí mít obavy, že všichni tam pohřbení lidé se dožili požehnaného věku. Co se však týká nízkého věku vytesaného na náhrobcích těchto zesnulých, rabín objasnil svému hostu tak, že se vlastně jedná o léta, po která tito lidé se učili Tóru, modlili se a plnili Boží přikázání. Pouze tyto roky lze nazvat lety jejich života.

Pokračovat ve čtení “Paraša MIKEC (Gn 41,1 – 44,17) – šabat Chanuka” »

Paraša VAJIŠLACH (Gn 32,4-36,43)

32,4 וישלח יעקב מלאכים לפניו אל עשו אחיו

Jákob vyslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi… „Drž se dále od špatného souseda a nespolčuj se s hříšníkem“ (Pirkej avot 1:7). Neboť i ten nejdokonalejší člověk, který žije v blízkosti hříšníka je jím nakonec ovlivněn a může se učit z jeho špatných činů. Jákob se bál proto poslat k Ezauovi lidi, aby tento nemohl mít na ně špatný vliv, a tak poslal anděly – מלאכים . (Podle díla „Chomat eš“ rabi Menachema Asche – Eisenstadta, který byl předsedou rabínského soudu v Užhorodu a zemř. v listopadu 1869)

Pokračovat ve čtení “Paraša VAJIŠLACH (Gn 32,4-36,43)” »

Paraša VAJECE (Gn 28,10 – 32,3)

28,10

Proč se zde uvádí  „ ויצא יעקב – Jákob vyšel“ z Beer Ševy… a u Abrahama se neuvádělo, že „ויצא אברם – Abram vyšel“ z Charánu….?

Odchod spravedlivého z určitého místa zanechá pocit prázdnoty v onom místě. Jákob žil blízkosti Izáka a Rivky. Poté, kdy odešel, rodiče náhle pociťovali prázdnotu a Jákob jim chyběl. Kdežto Abraham, který žil v Charánu, v pohanském prostředí, tak když odtud odešel, nikdo z jeho sousedů si toho ani nevšiml. Pohané po Abrahamově odchodu neměli pocit duchovní prázdnoty a spravedlivý jim vůbec nechyběl. (Podle bratislavského rabína Chatama Sofera, 1762-1839.)

Pokračovat ve čtení “Paraša VAJECE (Gn 28,10 – 32,3)” »

Ohlédnutí za šabatem 3. kislevu 5773 (+ video)

Hamas
Hamas

Dnes se ohlédnu po šabatu z poněkud jiného úhlu, než bývá zvykem.

Arabští teroristé z pásma Gazy pokračovali v ostřelování Izraelských obcí a měst. Tradiční arzenál (od těžkých minometů po vylepšené rakety Grad) doplnili i íránskými raketami Fadžr-5. Vcelku drahé hračky. A ničivé. Ponechme stranou, kde na tyto zbraně bere chátra z Hamásu prostředky. Palba byla krom nočních hodin, kdy se i teroristé bojí po Gaze jezdit, velmi silná. Příznivci nositele Nobelovy ceny za mír Arafata nevynechali žádný ze svých oblíbených cílů, takže při sirénách znělo zejména jméno Sderot často. I Be’er Ševa již dávno není jen občasnou destinací nobelova létajícího míru.

Pokračovat ve čtení “Ohlédnutí za šabatem 3. kislevu 5773 (+ video)” »

Šabat pod palbou: Tichý kanál rozhlasu a zvláštní modlitby

modlitba
modlitba (ilustrační foto)

Zatímco pokračují raketové útoky teroristů na jižní a centrální Izrael a Izraelské obranné síly se připravují na možnou pozemní operaci v Gaze, židovské rodiny po celém Izraeli se připravují na šabat.

Izraelský veřejnoprávní rozhlas od začátku šabatu dnes večer spouští na frekvenci 531 kHz tzv. tichý kanál, který vysílá jen nezbytná naléhavá bezpečnostní oznámení a jinak ticho. Židovské rodiny dodržující šabat stanici zapnou ještě před začátkem šabatu a rozhlasový přijímač nechají zapnutý, takže se současně vyhnou nepovolenému poslechu rozhlasu o šabatu a přesto se k nim v případě potřeby dostanou životně důležitá varování.

Pokračovat ve čtení “Šabat pod palbou: Tichý kanál rozhlasu a zvláštní modlitby” »

Paraša TOLDOT (Gn 25,19 – 28,9)

25,21

ויעתר יצחק לה‘ לנוכח אשתו כי עקרה היא…

Izák prosil Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná…

Izák byl velmi skromný a co se jeho zásluh týkalo, považoval je za malé, než aby kvůli nim Hospodin jeho prosbu (modlitbu) vyslyšel. Proto se modlil za svou ženu, jejíž zásluhy v jeho očích byly mnohem větší než jeho. Tedy svou modlitbu Hospodinu podpořil Rivčinými zásluhami. Verš dále pokračuje slovy: ויעתר לו ה‘ – Hospodin jeho prosby přijal. I když výslovně Tóra uvádí pouze prosbu Izákovu, v níž prosí Hospodina za svou ženu, aby otěhotněla. Je téměř jisté, tak to vysvětluje komentátor Raši, že i Rivka se úpěnlivě modlila k Hospodinu. Izák stál v jednom rohu stanu a modlil se a Rivka stála v druhém rohu a prosila Všemohoucího o totéž. Proč Všemohoucí nevyslyšel Rivčinu prosbu (modlitbu), ale Izákovu modlitbu vyslyšel?

Pokračovat ve čtení “Paraša TOLDOT (Gn 25,19 – 28,9)” »

Paraša LECH LECHA (12,1 -17,27)

Touto parašou začíná prehistorie našeho národa. Paraša pojednává o našem praotci Abrahamovi, který ve věku 75 let opouští na Boží příkaz svou vlast, Mezopotámii a město Cháran, aby časem překročil Jordán a vstoupil do kenaánské země, kterou mu a jeho potomkům  Hospodin zaslíbil.

Abraham עובר – přechází z východního běhu Jordánu na západní,  a od této chvíle jej nazýváme אברהם העברי (Abraham ha-ivri), Abraham přešedší řeku Jordán. Odtud máme též slovo עברי (ivri) , což také přkládáme jako Hebrejec nebo v ruštině ještě bližší originálu: jevrej. Dále pak máme název pro moderní hebrejštinu: עברית (ivrit).

Pokračovat ve čtení “Paraša LECH LECHA (12,1 -17,27)” »

Paraša NOACH (Gn 6,9 – 11,32)

Naši učitelé říkali, že každý, jehož jméno je dvakrát zmíněno, viděl časem zcela nový svět (u Noema Gn. 6,9 a u Abrahama Gn. 22,11). Noe před potopou byl jiný Noe než po potopě. (Viz konec paraši Berešit, Gn 6,8 a počátek naší paraši Gn 6,9). Podobně je tomu i u Abrahama, který odešel z mezopotámského Cháranu a vstoupil do Eretz Kenaan, který se mu stal novou vlastí.  (Viz konec paraši Noach 11,31 a počátek paraši Lech lecha 12,1).

Pokračovat ve čtení “Paraša NOACH (Gn 6,9 – 11,32)” »

Paraša BEREŠIT (Gn 1,1 – 6,8)

1,2

ורוח אלקים מרחפת על פני המים

A duch Boží se vzášel nad vodami. To je duch Krále Mesiáše (midraš).

V okamžik, kdy Hospodin stvořil svět, tak jej strvořil tak, jak bude vypadat po příchodu Mesiáše, t.j. zcela prostý všeho špatného a zlého. Člověk však svými hříchy  zkazil celý svět. Proto bude muset podstoupit mnoho těžkých zkoušek, utrpení, vyhnanství a zotročení, aby se jejich prostřednictvím očistil a byl hoden přijmout Mesiáše. Z tohoto verše vidíme, že Mesiášův duch se vznášel před tváří Hospodina již při stvoření země.(Sfarim)

Pokračovat ve čtení “Paraša BEREŠIT (Gn 1,1 – 6,8)” »

Paraša VAETCHANAN (Dt 3,23 – 7,11)

3,25

אעברה נא ואראה את הארץ הטובה

Kéž smím přejít  Jordán  a spatřit tu dobrou zemi…Je přece pochopitelné, když by Mojžíš přešel Jordán, tak by viděl kenaánskou zemi. Právě proto, podobně jako Mojžíš, musí vždy člověk prosit Všemohoucího, aby mu dopřál vidět vždy dorou stránku té či oné věci.Proto Mojžíš prosil Hospodina, aby mohl „spatřit tu dobrou zemi…“, neboť chtěl vidět erec Jisrael z té dobré stránky. (Podle díla Ohel Tora)4,15
Pokračovat ve čtení “Paraša VAETCHANAN (Dt 3,23 – 7,11)” »

Prezident Izraele kvůli šabatu zrušil účast při zahájení olympiády

prezident Šimon Peres a izraelský olympijský tým
prezident Šimon Peres a izraelský olympijský tým

Respektování šabatu je pro izraelského prezidenta Šimona Perese (Shimon Peres) důležitější, než účast na slavnostním zahájení olympijských her. XXX. letní olympijské hry začnou v Londýně v pátek 27. července 2012 večer, kdy začíná šabat.

Úřad prezidenta předevčírem vydal prohlášením, v němž se uvádí: „Prezident Izraele se nezúčastní zahajovacího ceremoniálu olympijských her, který se bude konat v pátek večer. V okolí olympijského stadionu nejsou hotely ve vzdálenosti, kam by bylo možné pěšky dojít, a prezident se rozhodl zrušit svoji návštěvu, aby se vyhnut znesvěcení šabatu. Prezident přeje izraelským sportovcům úspěch a doufá se zbytkem národa, že se vrátí s medailemi.“

Pokračovat ve čtení “Prezident Izraele kvůli šabatu zrušil účast při zahájení olympiády” »

Paraša NASO (Nu 4,21-7,89)

V dnešní paraše Naso je pořadí takové: Nejdříve je část pojednávající o sota, o ženě, která se dostala na scestí (5,11-31) a po ní je část pojednávající o nazírovizasvěcenci (6,1-21).

Ve třetím oddílu Mišny „Našim-Ženy“ je pořádek traktátů obrácený. Nejdříve stojí traktát „Nazír“ a až po něm je traktát „Sota“.

Ptali se gurského (Góra Kalwaria v Polsku) rebeho  Abrahama Mordechaje Altera (1866-1948) proč je v Mišně nejdříve traktát Nazír a až poté traktát Sota, když v Tóře je tomu naopak, nehledě na to, že naši učenci říkali: „Ten, kdo vidí ženu, která se dostala na scestí ve své špatnosti (sota), nechť se zdrží – יזיר  pití vína“ (Nazír 2a).

Pokračovat ve čtení “Paraša NASO (Nu 4,21-7,89)” »