Acharej – Kedošim (Lv 16,1-18,30 a 19,1-20,27)

1 tora16,3
בזאת יבא אהרן אל הקדש – S tímto bude Áron vcházet do svatyně.
Ve druhém verši je stojí psáno: „…ať nevstupuje v libovolné době do svatyně.“ Tento Boží výrok má mýt Áron na mysli, když bude vstupovat na nejsvětější místo, kam je zakázáno vcházet v ostatní dny roku. Nechť jej tento Hospodinův výrok vede k svaté bázni před Ním, neboť teprve tak bude Áron oprávněn vejít do velesvatyně. (Podle díla מלא העומר Arieho Leiba Cince, 1768-1833).

Pokračovat ve čtení “Acharej – Kedošim (Lv 16,1-18,30 a 19,1-20,27)” »

Speciální chléb pro první šabat po Pesachu

img414196Tento šabat, první po svátcích Pesach, je v židovské tradici znám jako šabat klíčový pro hmotné  blaho.  Nastává období, kdy ve Svaté zemi zraje obilí a proto je třeba mnoho Božího požehnání. Zvyk péct šabatový chléb zvaný „chala“ anebo ve střední Evropě také „barches“ se peče ve tvaru, který vypadá stejně jako vánočka, ale právě o tomto šabatu se v mnohých komunitách ustálil zvyk péct chalu ve tvaru klíče jako symbol, aby se nebesa otevřela a vydala požehnání.
Pokračovat ve čtení “Speciální chléb pro první šabat po Pesachu” »

Paraša ŠEMINI (Lv 9,1-11,47)

1 tora9,6

ויאמר משה זה הדבר אשר צוה ה‘ תעשו וירא אליכם כבוד ה‘.

Tu řekl Mojžíš: „Vykonejte to, co přikázal Hospodin, a ukáže se vám Hospodinova sláva.“   Všichni synové Izraele stáli jako jeden muž a byli připraveni dosáhnout vysoké duchovní úrovně. (Tradice nás učí, že pokolení, které vyšlo z Egypta, byla na tak vysoké duchovní úrovni jako byli pozdější izraelští proroci). Mojžíš jim řekl: „Chcete dosáhnout vysoké duchovní úrovně? Učiňte pouze to, co  – זה הדבר – učinit máte.  Vytěsněte zlý pud  – יצר הרע ze svých srdcí, neboť pak se vám opravdu ukáže Hospodinova sláva. (Podle Menachema Mendla Morgenszterna z Kotsku, 1787-1859).

Pokračovat ve čtení “Paraša ŠEMINI (Lv 9,1-11,47)” »

Parašat hašavua CAV (Lv 6,1-8,36) a šabat ha-gadol

1 toraTento šabat, který bezprostředně pčedchází svátku Pesach, nazýváme Šabat ha-gadol. Jeho název je odvozen z předposledního verše haftary 3,23, kterou čteme z knihy proroka Malchiáše 3,23: „Hle posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.“

Druhé vysvětlení je, že to je na památku velikého zázraku, který se stal 10. nisanu, když židovští otroci přivázali ve svých příbytcích berany (symbol jednoho z egyptských božstev) s tím, že je všechny 14. nisanu za soumraku zaříznou a obětují Hospodinu. To řekli též Egypťanům, ale ti se nezmohli na sebemenší odpor, ani ne ve formě ústního protestu vůči Izraelitům.

Pokračovat ve čtení “Parašat hašavua CAV (Lv 6,1-8,36) a šabat ha-gadol” »

Paraša TECAVE (Ex 27,20 – 30,10)

1 toraŠabat, který je bezprostředně před Purimem, nazýváme šabat zachor. V sobotu dopoledne vyzdvihujeme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního předčítáme pro sedm předvolaných mužů aktuální sobotní oddíl a pro osmého-maftíra předčítáme z druhého svitku část z Páté kn. Mojžíšovy 25,17-19: „Pomni, co ti učinil Amálek…“ Tak si před Purimem připomínáme, že Haman, který chtěl vyvraždit všechny Židy perské říše, byl potomkem amálekitského krále Agaga, kterého zajal Šaul (viz 1. Samuelova 15. kap.).

Pokračovat ve čtení “Paraša TECAVE (Ex 27,20 – 30,10)” »

Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)

1 toraRabín Juda Arie Leib Alter (1847-1905), představitel Gerských (Góra Kalwaria) chasidů vysvětloval slova z knihy proroka Chagaje (2,8)  „Mé je stříbro, mé je zlato, je výrok Hospodina zástupů“ takto: Musí se Hospodin pyšnit tím, že mu náleží stříbro a zlato? Přece Všemohoucímu patří vše, včetně stříbra a zlata. Tato otázka se dá vyvětlit prostě: Bůh tím chce říci Izraeli, že jeho posláním je předat mu  toto stříbro a zlato prostřednictvím plnění přikázání Tóry a konáním dobrých skutků.

Pokračovat ve čtení “Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)” »

Jisrael Meir Lau – Praktický judaismus v českém překladu

judap_potah_cely5. února v 18:00 bude ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze slavnostně představeno české vydání knihy rabína Jisra’ele Me’ira Laua, bývalého vrchního rabína Státu Izrael.

Kniha se zabývá praktickými záležitostmi života ortodoxních Židů jako je kašrut, manželství, modlitby, svátky atd. Nejde však jen o jakýsi „návod“ či přehled halachického práva, vše je doplněno také zdůvodněními a komentáři autora. Kniha odpovídá i na mnoho běžných laických otázek a dotýká se i současného Státu Izrael a jeho náboženských aspektů.

Pokračovat ve čtení “Jisrael Meir Lau – Praktický judaismus v českém překladu” »

Paraša BO (Ex 10,1 – 13,16)

1 toraParaša, kterou jsme četli minulý týden se nazývá וארא, první dvě písmena, jimiž název začíná, jsou „ו“ a „א“ a jejich číselná hodnota je 6 + 1 = 7. V této paraše se uvádí sedm ran, které Bůh seslal na Egypt: krev, žáby, vši, divoká zvěř, mor, vředy a krupobití.

Číselná (gematrická) hodnota názvu dnešní paraši בא je „ב“ a „א“, což odpovídá 2 + 1 = 3. Tato paraša hovoří o třech posledních Božích ranách, kterými Hospodin trestal Egypt a faraóna: kobylky, tma a smrt prvorozených.

Pokračovat ve čtení “Paraša BO (Ex 10,1 – 13,16)” »

Paraša VAERA (Ex 6,2-9,35)

1 tora6,3

וארא אל אברהם אל יצחק ואל יעקב – Ukázal jsem se Abrahamovi, Jicchakovi a Jákobovi

Komentátor Raši vysvětluje: Ukázal jsem se praotcům – וארא אל האבות.

Slovo „praotcům“ lze vysvětlit i jako „těm, kteří chtějí“. Hospodin, budiž požehnán, se ukázal jen těm, kteří chtěli, aby se jim Bůh ukázal. V tomto smyslu vysvětluje i Maimonides verš „אהיה אשר אהיה – budu ten, který budu“ (3,14). Budu s těmi, kteří chtějí, abych s nimi byl. (Podle bratislavského rabína Moše Schreibera, zvaného Chatam Sofer, 1762-1839)

Pokračovat ve čtení “Paraša VAERA (Ex 6,2-9,35)” »

Kampaň Merecu: Svatby homosexuálů, veřejná doprava o šabatu

"svatba" Merecu v Tel Avivu
„svatba“ Merecu v Tel Avivu

Izraelská krajně levicová strana Merec (Meretz, česky Energie) minulý týden přitvrdila ve své předvolební kampani, když uspořádala „svatební obřad“ pro tři páry, kdy poslanec Nican Horovic (Nitzan Horowitz) před budovou televivského rabinátu „oddal“ dvě ženy, dva muže a muže a ženu. Není to poprvé, kdy tato strana pořádá „svatby“, které jsou veřejným hanobením izraelského práva.

Pokračovat ve čtení “Kampaň Merecu: Svatby homosexuálů, veřejná doprava o šabatu” »

Paraša VAJECHÍ (Gn 47,28-50,26)

tora47,28

ויחי יעקב בארץ מצרים – Jákob žil v egyptské zemi

Mnozí komentátoři mají problém s midrašem, v němž se uvádí, že dokud žil alespoň jeden z příslušníků toho či onoho izraelského kmene, neexistovalo proto žádné otroctví. Ano, fyzicky synové Izraele nebyli zotročeni, ale začínalo se pomalu projevovat otroctví duchovní.  Skryla se totiž před nimi niterná pravda, a proto jejich srdce a oči necítily a neviděly samu hlubokou podstatu pravdy, byly schopny pouze postihnout vnější, tudíž povrchní stránku problému. Takovéto nedokonalé cítění a vidění je vlastností galutu – vyhnanství, takový je  projev galutu. (Podle  górského rebeho Jehudy Arie Leiba Altera, 1847-1905, zvaného podle svého díla Sfat Emet)

Pokračovat ve čtení “Paraša VAJECHÍ (Gn 47,28-50,26)” »

Paraša MIKEC (Gn 41,1 – 44,17) – šabat Chanuka

toraJednou jakýsi Žid přišel do jednoho štetlu a navštívil tamnější hřbitov. Když si prohlížel náhrobky, kte svému podivu zjistil, že všichni, kdo tam odpočívají, zemřeli velice mladí, dokonce mnozí v dětském věku 8, 10, 13 let atp. Nejstrarší zesnulý měl na náhrobku vytesáno, že žil 42 let. Návštěvníkovi to nedalo a chtěl se dovědět na na jakou nemoc nebo epidemii všichni tito mladí lidé zemřeli, proto zašel k tamnějšímu rabínovi a zeptal se ho na to. Rabín mu v klidu odpověděl, že nemusí mít obavy, že všichni tam pohřbení lidé se dožili požehnaného věku. Co se však týká nízkého věku vytesaného na náhrobcích těchto zesnulých, rabín objasnil svému hostu tak, že se vlastně jedná o léta, po která tito lidé se učili Tóru, modlili se a plnili Boží přikázání. Pouze tyto roky lze nazvat lety jejich života.

Pokračovat ve čtení “Paraša MIKEC (Gn 41,1 – 44,17) – šabat Chanuka” »