Izraelský prezident vyjádřil soustrast španělskému králi Felipe VI

Španělský král navštívil zraněné z teroristického útoku v nemocnici (Foto AFP) 

Izraelský prezident Reuven Rivlin poslal v pátek dopoledne kondolenční dopis jeho výsosti Španělskému králi Felipe VI v souvislosti s teroristickým útokem v pátek v noci. Jak známo během útoku teroristé vjeli do davu turistů a obyvatel Barcelony zabili 14 lidí a zranili desítky. Později v noci plánovali teroristé sebevražedný útok v městě Cambrils, ale dříve než svůj plán mohli uskutečnit byli zneškodněni španělskou policií.
Pokračovat ve čtení “Izraelský prezident vyjádřil soustrast španělskému králi Felipe VI” »

Španělsko zakládá v Izraeli Akademii pro studium jazyka ladino

Francisco Darío Villanueva Prieto

Akademie španělského jazyka  chce vytvořit pobočku v Izraeli, jejímž programem bude studium a uchování jazyka Ladino. Bude se jednat o dvacátou čtvrtou pobočku Španělské královské Akademie. Ředitel akademie Dario Villanueva řekl, že jazyk Ladino je výjimečný kulturní a historický fenomén, který si zaslouží vlastní akademii. Bylo vybráno devět specialistů pro jazyk Ladino, kteří zahájí činnost Akademie v Izraeli. Dalších 23 poboček, existuje po celém světě, tyto pobočky se   zabývají různými dialekty, jimiž se hovoří v Latinské Americe anebo například na Filipínách. Ladino je někdy také označováno jako židovská španělština a podle předpokladů hovoří jazykem Ladino méně než 100,000 lidí. Villanueva řekl, že smyslem akademie není smísení Ladina s moderní španělštinou, ale naopak uchování jazyka a kultury s ním spojené.
Pokračovat ve čtení “Španělsko zakládá v Izraeli Akademii pro studium jazyka ladino” »

Žebříček dolarových miliardářů Forbesu: 18 Izraelců, 6 Čechů

izraelští dolaroví miliardáři pro rok 2014 podle časopisu Forbes
izraelští dolaroví miliardáři pro rok 2014 podle časopisu Forbes

Forbes včera zveřejnil seznam dolarových miliardářů pro roku 2014 a mezi 1645. nejbohatšími lidmi světa je 18 Izraelců. Nejbohatším Izraelcem je Eyal Ofer (191. místo) s majetkem v hodnotě 7 miliard dolarů (okolo 140 miliard českých korun). Následují jej jeho bratr Idan Ofer (244. místo) s 5,7 miliardami dolarů (okolo 114 miliard korun) a Stef Wertheimer (267. místo) s 5,3 miliardami dolarů (okolo 106 miliard korun).

Pokračovat ve čtení “Žebříček dolarových miliardářů Forbesu: 18 Izraelců, 6 Čechů” »

Dnešek v historii – 20. Ševat

luach

5. února 1523, 20. ševatu 5283, bylo v Benátkách vytištěno první vydání Cror HaMor (Tzror HaMor, צרור המור), komentáře Tóry sepsaného rabim Avrahamem Sabou (Avraham Sabba resp. Saba, Seba, אברהם סבע). Saba byl v roce 1492 vyhnán ze Španělska a nešťastně se rozhodl uprchnout do Portugalska, kde byl perzekvován a byl donucen sledovat násilný křest a odebrání svých svou synů. Aby své rukopisy uchránil konfiskace a zničení, raději je sám spálil. (A bohužel už je nikdy nikdo neviděl)

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 20. Ševat” »

Dnešek v historii – 6. Ševat

luach21. ledna 1393, 6. Ševat 5153, byl po masakru Židů na Majorce, jednom z Baleárských ostrovů ve Středozemním moři, vydán edikt zaručující Židům ochranu. Během několika málo let bylo ochrana zapomenuta a v roce 1413 opět začala persekuce Židů. Do roku 1435 byla židovská komunita zcela zničena, když mnoho Židů bylo násilně donuceno ke konverzi ke křesťanství.

Tyto vynucení konvertité v soukromí dodržovali židovské zásady, ale na veřejnosti vařili ve velkých hrncích vepřové sádlo, aby budili dojem ne-Židů. Proto se jim říkalo Chuetas – vepřové sádlo.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 6. Ševat” »

Dnešek v historii – 22. Tevet

luach21. Kislev 5257, 5. prosince 1496 (podle jiných zdrojů ale až 5. ledna 1497, tedy 22. Tevet 5257), byl v Portugalsku vydán královský dekret dávající všem židům žijícím v zemi čas do 31. října 1497 na to, aby buď konvertovali ke křesťanství nebo zemi opustili.

Stalo se tak 4 roky poté, co byli židé vyhnáni ze Španělska a mnoho z nich nalezlo útočiště právě v Portugalsku, kde byli králem Janem II. (João II) přijati výměnou za poplatky. Azyl byl nicméně jen dočasný a po osmi měsících portugalská vláda rozhodla o zotročení všech židů, kteří ještě v zemi byli. V roce 1493 nechal král několik set židovských dětí deportovat do nově zřízené kolonie na ostrově Svatého Tomáše (São Tomé), kde mnoho z nich nepřežilo. Po smrti krále Jana v roce 1794 nový král Manuel I. vrátil židům svobodu, ale v roce 1497 pod tlakem nově vznikajícího španělského státu, církve i některých místních obyvatel vydal zmíněný dekret.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 22. Tevet” »

Dnešek v historii – 20. Tevet

luachDnes má výročí smrti (Jahrtzeit, járcajt) Maimonides (30. 3. 1135 – 13. 12. 1204, 20. Tevet 4965), známý také jako Rambam (רמב“ם – akronym jeho jména, rabi Moše ben Maimon, משה בן מימון). Maimonides se narodil ve Španělsku, ale byl nucen z Cordoby odejít kvůli radikálnímu muslimskému režimu, který dal Židům možnost vybrat si jen mezi konverzí k islámu a odchodem. Maimonides se přes Maroko nakonec usídlil v Káhiře, kde kromě vedení tamní židovské obce byl i špičkovým lékařem, který sloužil u dvora egyptského panovníka.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 20. Tevet” »

Dnešek v historii – 8. Chešvan

luach

Výročí rabína Jony z Gerony (1180 až 1263). Rabi Jona byl otevřeným kritikem Maimonidových prací, zejména „Průvodce zmatených“ (More nebuchim). Vládní úřady toho následně využily jako záminku ke spálení množství Maimonidových knih a výtisků Talmudu.

Rabi Jona si tuto tragédii vyložil jako znamení nesouhlasu nebes. Škodu se rozhodl napravit tím, že sepsal své známé dílo Šárej Tešuva (Shaarei Teshuva, Brány lítosti), židovský systém sebepoznání a sebevýchovy.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 8. Chešvan” »

Dnešek v historii – 4. Chešvan

luach5. října 1483, 4. chešvanu 5244, byl jmenován „Velkým inkvizitorem španělské inkvizice“ Tomás de Torquemada. Španělští Židé byli nuceni ke konverzím ke katolickému křesťanství. Torquemada věřil, že dokud budou Židé ve Španělsku, mohou mít vliv na desetitisíce Židů, kteří ke křesťanství konvertovali. Na jeho doporučení byl zbytek židovské komunity – přibližně 200 000 lidí – ze Španělska roku 1492 vypovězen. Inkvizice pátrala po těch, kdo judaismus praktikovali potají, zvaných Conversos nebo Marranos. Ti pak byli (stejně jako jiní nekatolíci) upalováni na hranici. Ti, kdo byli odhaleni jako nekatolíci, ale konvertovali, byli před upálením uškrceni. Odhaduje se , že na hranici bylo upáleno 32 000 Židů. Torquemadovo jméno se tak stalo symbolem krutosti a fanatismu ve službách náboženství. Nařízení o vyhnání Židů bylo španělskou vládou oficiálně zrušeno až roku 1968.

Dnešek v historii – 29. Tišri

luach  Výročí (Jahrtzeit, járcajt) rabiho Dona Jicchaka Abravanela (Isaac ben Judah, resp. Yitzchak ben Yehuda Abravanel, יצחק בן יהודה אברבנאל), vedoucího židovského představitele během Zlatého věku španělských Židů, státníka, filosofa, biblického komentátora a finančníka. Poté co sloužil jako pokladník portugalského krále Alfonsa V., stal se Abravanel ministrem na dvoře krále Ferdinanda II. Aragonského (Fernando de Aragón „el Católico“, také Ferdinand II. Katolický) a královny Isabely Kastilské (Isabel I. de Castilla „la Católica“, také Isabela I. Katolická). V roce 1492 vydala Isabela dekret o vypovězení všech Židů, kteří odmítli konvertovat ke křesťanství. Během následné éry inkvizice bylo na hranici upáleno odhadem 32 000 Židů a dalších 200 000 vyhnáno ze Španělska. Rabi Abravanel údajně královně Isabele nabídl astronomickou sumu, aby změnila svůj dekret. Královna nicméně odmítla a Abravanel, který nebyl schopen vyhnání zabránit, odešel do exilu se svým lidem. Většina jeho rabínských děl byly napsána v posledních letech jeho života, kdy jej netížily vládní povinnosti. Zemřel 23. září 1508, 29. tišri 5269.

Dnešek v dějinách – 28. Elul

luach28. Elul 2882, roku 880 př.o.l., byl zabit v bitvě v pohoří Gilboa král Saul a jeho tři synové. Stalo se tak čtyři měsíce pro smrti proroka Samuela.

28. Elul v roce 1485 o.l. byl zabit inkvizitor Aragonu Pedro Arbues, který se nechvalně proslavil zjišťováním prohřešků „nových křesťanů“, které pak předváděl před inkvizici a nechával upálit. Inkvizitora jmenovaného Torquemadou zabila v kostele skupina marranos (pokřtěných židů) v odplatu za skutky, které spáchal proti jejich rodinám. Pachatelé byli pozatýkáni, byly jim usekány ruce, hlava a byli rozčtvrceni. Další předáci jako Francisco de Santa Fe spáchali sebevraždu nebo uprchli do Francie. Arbues byl v roce 1867 Vatikánem kanonizován.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v dějinách – 28. Elul” »

Dnešek v historii – 12. Elul

luach19. srpna 1263, 12. Elul 5023 nařídil Jakub I. Dobyvatel, král aragonský (katalánsky: Jaume el Conqueridor, aragonsky: Chaime lo Conqueridor, španělsky: Jaime el Conquistador, 2. 2. 1208 – 27. 7. 1276), církevní cenzuru hebrejských textů. Toto bylo nešťastným tématem středověku: o 20 let dříve inicioval papež Řehoř IX. (Gregorius IX) pálení hebrejských knih a přesvědčil francouzského krále Ludvíka IX. (Louis IX, svatý Ludvík), aby v Paříži spálil 10.000 výtisků Talmudu (24 plných vozů). V roce 1592 papež Klement VIII. (Clemens VIII) odsoudil Talmud a další hebrejská písma jako „obscénní“, „rouhačská“ a „hanebná“ – a nařídil, aby všechna byla zabavena a spálena. Navzdory snahám o spálení našich knih, světlo židovské tradice jasně září dodnes.