Parašat hašavua BEHAALOTCHÁ (Nu 8,1 – 12,16)

TóraNu 8,4

Na počátku se naše paraša zabývá nejen povinností Árona rozsvěcovat světla menory, ale také nám říká, jak má být sedmiramenný chrámový svícen – menora vyroben:
וזה מעשה המנורה מקשה זהב עד ירכה עד פרחה מקשה היא כמראה אשר הראה ה‘ את משה כן עשה את המנורה
Svícen byl vyroben z tepaného zlata, od podstavce až ke květům byl vytepán ze (z jednoho kusu) zlata. Mojžíš zhotovil svícen podle vzoru, který mu ukázal Hospodin.

Pokračovat ve čtení “Parašat hašavua BEHAALOTCHÁ (Nu 8,1 – 12,16)” »

Šavuot – svátek týdnů

TóraZítra, v úterý večer 7. června,zahájíme náš svátek Šavuot, který v Izraeli slavíme tak, jak to předpisuje Tóra –  jeden den (6. sivanu), ale v zemích diaspory jej slavíme dva dny (6. a 7. sivanu).

Svátek se řadí mezi tzv. tři poutní svátky – שלש רגלים, kdy v době Chrámu, kdy třikrát v roce konali Izraelci pouť do Jeruzaléma.

Svátek má také mnoho názvů:

  1. חג השבועות – svátek týdnů (Ex 34,22 a Dt 16,10). Toto je na paměť naší povinnosti odpočítat si ode dne po dni odpočinku, což חז“ל objasňují-po prvním dni Pesachu, ode dne, kdy přinesli snopek k oběti podávání – עומר התנופה plných sedm týdnů (Lv 23,15-16). Padesátý den je pak svátkem týdnů
  2. Pokračovat ve čtení “Šavuot – svátek týdnů” »

Parašat Naso (Nu 4,21 – 7,89)

TóraNu 5,12

איש איש כי תשטה אשתו

Kdyby se žena některého muže dostala na scestí

Naši učitelé, blahé paměti (חזל ) říkali, že člověk nehřeší, dokud nezhloupne. Dříve pokud byl mezi Židy člověk, který by spáchal přestupek, bylo to proto, že zhloupl, a dnes člověk plní přikázání – micvu, jedině pokud zmoudří.

(Rabi Ješajahu Horowitz, asi 1575 – 1630)

Nu 6,24

יברכך הוישמרך

Ať Hospodin ti žehná a chrání tě

Pokračovat ve čtení “Parašat Naso (Nu 4,21 – 7,89)” »

Parašat Bemidbar (Nu 1,1 – 4,20)

TóraPrvní paraša stejnojmenné čtvrté knihy Mojžíšovy nás seznamuje se sčítáním bojeschopných mužů na Sinajské poušti. Zde také vidíme, že synové Izraele byli uspořádáni do čtyř útvarů seskupených kolem kmenů Juda, Ruben, Efrajim a Dan. Každý kmen je sečten, každý kmen má svého velitele a každý kmen stojí pod svou korouhví. Můžeme zcela nepochybně říci, že uspořádání kmenů bylo přesně podle vojenského řádu. Pokud není ve vojsku řád a kázeň, pokud není strategická koordinace všech vojenských složek, je boj předem prohraný. Bylo tomu tak před více než třemi tisíci lety, je tomu tak i dnes. Armáda je složena z mnoha částí a praporů (motorizovaná pěchota, ženijní vojsko, tankisté, dělostřelci, letectvo….), pokud tato vojska mají schopné velení a jsou vzájemně strategicky koordinovány s ohledem na celkovou údernou sílu, tak i po těžkých bojích nakonec armáda jako celek zvítězí.

Pokračovat ve čtení “Parašat Bemidbar (Nu 1,1 – 4,20)” »

Parašat Behar – Bechukotaj (Lv 25,1-27,34)

S ohledem na pracovní cestu rabiho Mayera Vám tento týden přinášíme jeho komentář k týdennímu oddílu Tóry z roku 2009, který však nic neztratil na aktuálnosti.

TóraLv 25,20-21 sedmý rok odpočinutí – šmita

Snad řeknete: Co budeme jíst sedmého roku, když nebudeme sít ani sklízet žádnou úrodu? Na můj rozkaz sestoupí na vás šestého roku mé požehnání, takže vydá úrodu na tři roky.

Pokračovat ve čtení “Parašat Behar – Bechukotaj (Lv 25,1-27,34)” »

Chidon HaTaNaCh

V rámci oslav 63. výročí vzniku Izraele se uskutečnila také tradiční soutěž ve znalosti TaNaChu – Starého zákona. Celá tato soutěž se koná pod záštitou předsedy vlády a Izraelských obranných sil (IDF). Soutěž je mezinárodní a letos se jí zúčastnili zástupci 28 zemí, včetně Polska, Maďarska a Německa, bohužel nikdo z České ani Slovenské republiky. Snad se úroveň židovského vzdělání v zemích tradice Maharala a Chatam Sofera dostane v brzku na úroveň, aby mladí lidé z těchto zemí mohli soutěžit v této prestižní a krásné soutěži.

Pokračovat ve čtení “Chidon HaTaNaCh” »

Parašat Emor (Lv 21,1 – 24,23)

TóraLv 21,1

ויאמר האל משה אמור אלהכהנים בני אהרן….

A Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv ke kněžím, Áronovým synům…“

Komentátor rabi Šlomo Jicchaki-Raši zde odkazuje na pasáž z traktátu Jevamot 114a, která ukládá dospělým kněžím (כהנים) postarat se o to, aby jejich děti neporušovaly zákazy spojené s kněžskou svatostí. Kněží mají povinnost vychovávat své děti k tomu, aby v budoucnu převzaly v rituální čistotě a svatosti kněžský úřad.

V této paraše se hovoří o svatosti, jejíž nejvyšší stupeň má velekněz (כהן הגדול) a kněží.

Pokračovat ve čtení “Parašat Emor (Lv 21,1 – 24,23)” »

Parašat Kedošim (Lv 19,1 – 20,27)

TóraTato paraša je plná přikázání – מצוות. Rabi Nisim ben Jakob z Kairuwanu, který žil v 11. století uvádí, že význam slov „תהיו קדושים – buďte svatí“ je „buďte odděleni od hříchů“.

Lv 19,3

איש אמו ואביו תראו ואת שבתותי תשמרו אני יהוה אלוקיכם.

Každý měj v úctě svou matku a otce. Dbejte na mé šabaty (dny odpočinku). Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Tyto dvě micvy nalezneme v Desateru. V Desateru zní micva takto: „Cti svého otce a matku….“ Na prvním místě je otec. Většinou bývá přísnější otec, kterého se bojíme, ale matka bývá shovívavější, proto ji ctíme. Avšak bát se otce se máme podobně, jako první člověk Adam se bál Hospodina, svého stvořitele. Byla to bázeň, která však vycházela z Adamovy lásky k Bohu – יראה מפני האהבה. Vždyť Hospodin byl vlastně „rodičem“ prvních lidí – Adama a Evy. Proto také náš vztah k rodičům má být stejný jako k Bohu.

Pokračovat ve čtení “Parašat Kedošim (Lv 19,1 – 20,27)” »

Žháři na Korfu spálili o Pesachu svitky Tóry a modlitební knihy

Žháři pronikli předevčírem ráno do jediné synagogy na Korfu (Κέρκυρα) a spálili modlitební knihy a svitky Tóry.

Členové židovské obce, někteří rozrušení a plačící, se ve středu shromáždili v synagoze a truchlili nad popelem ze svitků Tóry. Židovská komunita na Korfu má méně než 100 členů.

„Je to pro nás velmi těžké,“ uvedl rabi Šlomo Naftalí (Shlomo Naftali), izraelský rabín, který do Řecka odjel k provedení pesachových obřadů. „Stáli jsme kolem knih a plakali. Nyní je musíme pohřbít.“

Pokračovat ve čtení “Žháři na Korfu spálili o Pesachu svitky Tóry a modlitební knihy” »

Šabat ha-gadol a svátek Pesach

TóraŠabat, který je bezprostředně před svátkem Pesach (letos 16. dubna), nazýváme “Šabat ha-gadol”. Jeho název se vztahuje k posledním slovům haftary, kterou čte osmý vyvolaný muž po čtení z Tóry. Haftara je z knihy proroka Malachiáše (3,23), kde se uvádí: „Hle posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.“

Podle onoho velikého dne je i název šabatu – שבת הגדול. Je odvěkou tradicí, že o tomto šabatu má rabín kázání o některých aspektech pesachové halachy nebo o pesachu všeobecně.

Pokračovat ve čtení “Šabat ha-gadol a svátek Pesach” »

Parašat Šmini (Lv 9,1 – 11,47)

TóraLv 9,1

ויהי ביום השמיני…. Bylo pak osmého dne, tu zavolal Mojžíš Árona, jeho syny…

Paraša začíná slovesem „היה – byl“. Sloveso však je ve formě budoucího času „יהי – bude“, ale před ním stojí „ו“, které nazýváme vav consecutivum, a to mění  čas slovesa z budoucího na minulý, proto: „Bylo pak osmého dne…“

Toto vav consecutivum vytváří jakousi spojnici mezi minulostí a budoucností.

V minulosti jsme měli sedm pastýřů – רועים שבעה – Abrahama, Izáka, Jákoba, Josefa, Mojžíše, Árona a Davida. Osmým pastýřem, kterého v budoucnu povolá Hospodin, bude námi očekávaný Mesiáš – משיח.

Pokračovat ve čtení “Parašat Šmini (Lv 9,1 – 11,47)” »

Parašat Cav (Lv 6,1 – 8,36), šabat zachor

TóraŠabat před Purimem nazýváme šabat Zachor. Vyndaváme z aron ha-kodeš dva svitky Tóry a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému muži-maftírovi tři verše z páté knihy Mojžíšovy 25,17-19. „Vzpomeň, co ti učinil Amálek na cestě, když jste táhli z Egypta…..“

Na jednu stranu, když každoročně před Purimem čteme tyto tři verše, tak se může zdát, že si stále Amáleka připomínáme a tím mu vlastně děláme „reklamu“. Micva je vymazat Amáleka zpod nebes a ne nezapomenout na něj. Micva je však nezapomenout na to, co nám Amálek učinil.

Pokračovat ve čtení “Parašat Cav (Lv 6,1 – 8,36), šabat zachor” »