Dnešek v historii – 28. Tevet

luachVýročí (Jahrzeit, járcajt) rabiho Davida Nieta (1654 – 10. ledna 1728, 28. Tevet 5488), vůdce sefardské komunity v Londýně. Rabi Nieto přišel z Benátek a byl vysoce respektován jako rabín i jako lékař, který hojně psal pojednání k vědeckým tématům. V roce 1698 se Nieto stal duchovním vůdcem Synagogy Nevis Marks, nejstarší židovské synagogy v Londýně, která začala být uznávána jako náboženské centrum anglického židovského světa.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 28. Tevet” »

Dnešek v historii – 6. Tevet

luach26. prosince 1949, 6. Tevet 5710, bylo izraelskými silami nad izraelsko-egyptskou hranicí sestřeleno 6 vojenských letadel britské RAF, která zde měla za úkol vynucovat příměří OSN.

Během Války o nezávislost měl Izrael obrovský nedostatek lidských zdrojů a zbraní – původně armáda neměla jediné dělo nebo tank a vzdušné síly měly k dispozici jen 9 zastaralých letadel. USA uvalily na dovoz zbraní do regionu zbrojní embargo, čímž donutily Izrael zbraně pašovat, především z Československa. Mezitím Británie dodávala velká množství zbraní arabským silám: zajordánská Arabská legie byla vyzbrojena, vycvičena a vedena britskými důstojníky.

Dnešek v historii – 29. Kislev

luach17. prosince 1914, 29. Kislev 5675, byli tureckými úřady vyhnáni Židé z Tel Avivu a posláni do Egypta. O další tři roky později Turci nařídili zbývajícím 9.000 Židům odchod z Jaffy – v očekávání britské vojenské ofenzivy. Židé odešli na sever, kde trpěli nemocemi a hlady. Návrat jim byl povolen poté, kdy Britové Turky v roce 1917 vyhnali.

Silvan Šalom: Jadernou dohodu s Íránem uzavřely mocnosti kvůli snížení cen ropy

Silvan Šalom
Silvan Šalom

Ministr energetiky a infrastruktury Izraele Silvan Šalom (Silvan Shalom) dnes v rozhovoru pro web Aruc 7 (Arutz Sheva) prohlásil, že jednání světových mocností s Íránem o jeho jaderném programu směřovala k uzavření dohody, protože cílem byla snaha snížit ceny ropy.

Obě strany jednaní měly na mysli finanční souvislosti, řekl. Mocnosti skupiny 5+1 (5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN + Německo) měly obavy o své vlastní ekonomiky, protože sankce na obchod s Íránem dramaticky zvýšily ceny ropy. To vytvořilo „mohutný tlak“ na západní politiky, aby dosáhli dohody „za každou cenu,“ dodal.

Pokračovat ve čtení “Silvan Šalom: Jadernou dohodu s Íránem uzavřely mocnosti kvůli snížení cen ropy” »

Úplný text jaderné dohody mezi Íránem a skupinou mocností 5+1 (anglicky)

jaderný Írán
jaderný Írán

Přinášíme plný text dohody o utlumení íránského jaderného programu výměnou za zrušení části sankcí, která byla uzavřena mezi ministry zahraničí Íránu a 5 stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie) + Německem.

Geneva, 24 November 2013

Joint Plan of Action

Preamble

The goal for these negotiations is to reach a mutually-agreed long-term comprehensive solution that would ensure Iran’s nuclear programme will be exclusively peaceful. Iran reaffirms that under no circumstances will Iran ever seek or develop any nuclear weapons. This comprehensive solution would build on these initial measures and result in a final step for a period to be agreed upon and the resolution of concerns. This comprehensive solution would enable Iran to fully enjoy its right to nuclear energy for peaceful purposes under the relevant articles of the NPT in conformity with its obligations therein. This comprehensive solution would involve a mutually defined enrichment programme with practical limits and transparency measures to ensure the peaceful nature of the programme. This comprehensive solution would constitute an integrated whole where nothing is agreed until everything is agreed. This comprehensive solution would involve a reciprocal, step-by- step process, and would produce the comprehensive lifting of all UN Security Council sanctions, as well as multilateral and national sanctions related to Iran’s nuclear programme.
Pokračovat ve čtení “Úplný text jaderné dohody mezi Íránem a skupinou mocností 5+1 (anglicky)” »

Írán se dohodl s velmocemi o svém jaderném programu

jaderný ÍránJednání Islámské republiky Írán na straně jedné a pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, USA, Číny, Francie, Velká Británie) a Německa na straně druhé vyústila v předběžnou dohodu o utlumení íránského jaderného programu. Podle dohody Islámská republika nebude obohacovat uran na 20 %, ale jen na 5 %, umožní inspekce svého jaderného programu a dojde naopak ke zrušení některých sankcí vůči ní.

Pokračovat ve čtení “Írán se dohodl s velmocemi o svém jaderném programu” »

Mons. Nazzaro: V Sýrii řádí teroristé pocházející z 80 zemí

Abú Omar al-Čečen a bojovníci brigády Muhadžirín
Abú Omar al-Čečen a bojovníci brigády Muhadžirín

Aleppo. „V Sýrii řádí teroristé pocházející celkem z osmdesáti zemí,“ potvrdil pro italskou katolickou agenturu SIR, emeritní biskup Aleppa, mons. Giuseppe Nazzaro. „Považuji za nepřijatelné spokojit se s výmysly, které nabízejí určitá západní média, řekl dále. Skutečnost je zcela jiná. Válčí spolu dvě fronty, opozice, která žádala politické reformy, už neexistuje. V Sýrii řádí teroristé z 80 zemí.“ Mezi nimi i z Ruska, zvláště z regionů s muslimským obyvatelstvem jako Dagestán a Čečna (foto).

Pokračovat ve čtení “Mons. Nazzaro: V Sýrii řádí teroristé pocházející z 80 zemí” »

Dnešek v historii – 16. Kislev

luach9. 12. 1946, 16. Kislev 5707, se sešel v Basileji ve Švýcarsku Světový sionistický kongres. V době bezprostředně po skončení holocaustu ztratili sionističtí představitelé trpělivost s britským vykrucováním ohledně vytvoření židovského státu. Sionisté se proto rozhodli britské politice násilně vzdorovat a židovské podzemní hnutí zdvojnásobilo svoji kampaň při ničení britských zařízení jako železničních tratí, policejních stanic a vojenských základen. Během jedné noci v roce 1946 Ben Gurionova Hagana vyhodila do povětří 12 důležitých mostů. Jejich snaha byla do značné míry úspěšná a v roce 1947 Británie oznámila úmysl se stáhnout, což vedlo v listopadu 1947 ke vzniku plánu OSN na rozdělení Palestiny.

Írán a Velká Británie zlepšují diplomatické vztahy, jmenovaly charge d’affaires

Írán - Velká BritánieÍrán a Velká Británie v pátek 8. listopadu 2013 oznámily dílčí obnovení diplomatického zastoupení, když obě země jmenovaly charge d’affaires, kteří nicméně nebudou sídlit v hlavním městě druhé země.

Diplomatická přítomnost v hlavním městě druhého státu byla zrušena v reakci na události z konce listopadu 2011. Íránští poslanci nejprve 27. listopadu 2011 rozhodli o snížení úrovně diplomatických vztahů s Británií kvůli britskému rozhodnutí uvalit sankce na íránskou centrální banku pro podezření, že Írán provozuje vojenský jaderný program. Dva dny poté dav demonstrantů přepadl britské velvyslanectví v Teheránu a 30. listopadu Británie stáhla své diplomatické zaměstnance a vyhostila pracovníky íránské ambasády v Londýně.

Pokračovat ve čtení “Írán a Velká Británie zlepšují diplomatické vztahy, jmenovaly charge d’affaires” »

Dnešek v historii – 9. Kislev

luach9. Kislev v občanském roce 1940 bylo lodi Patria s 1.600 židovskými přistěhovalci, prchajícími před Hitlerovými spalovacími pecemi, odepřeno povolení ke vplutí do přístavu Haifa; Britové je deportovali na ostrov Mauritius. V tu dobu Britové akceptovali arabské požadavky a omezili židovské přistěhovalectví do Palestiny

Krizová situace evropských Židů vyvolala „ilegální“ přistěhovalecké hnutí, ale Britové důsledně odmítali vstup do Země Izrael. Některé lodi, jako Struma, se potopily a při tom zahynuly stovky cestujících.

Dnešek v historii – 20. Chešvan

luach Výročí (járcajt, Jahrtzeit) Hannah Szenes (Chana Senesh, Chana Senešová, חנה סנש), mladé židovské ženy, která ve službách britské armády dobrovolně seskočila za nacistické linie. Strávila tři měsíce v Jugoslávii, kde pracovala s partyzány, a hledala cesty, jak pomoci maďarským Židům, kteří byli deportováni do tábora smrti Auschwitz (Osvětim). Byla chycena, když se pokoušela překročit hranice do Maďarska. Byla několik měsíců mučena, ale odmítla sdělit jakékoliv informace.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 20. Chešvan” »

Aškenázští Židé jsou potomky židovských mužů z Blízkého východu a žen z Evropy

původ aškenázského mateřského genomu
původ aškenázského mateřského genomu

Původ aškenázských Židů zůstával dosud nevyřešenou záhadou i přes rozsáhlý výzkum genů židovského národa. Nová studie nyní tvrdí, že záhada byla vyřešena – více než 80 % genů aškenázských Židů po mateřské linii pochází od evropských žen, žijících v Římské říši, které se vdaly za židovské muže, kteří opustili Zemi Izrael do exilu.

O studii informuje časopis Nature Communications.

Pokračovat ve čtení “Aškenázští Židé jsou potomky židovských mužů z Blízkého východu a žen z Evropy” »