Židé a křesťané Ukrajiny žádají zastavení ruské agrese (+ video)

Rada církví a náboženských organizací Ukrajiny
Rada církví a náboženských organizací Ukrajiny

Ukrajinské křesťanské náboženské komunity a komunita židovská již předevčírem vyzvaly Rusko k zastavení agrese proti Ukrajině a stažení ruských vojsk z území Ukrajiny. Náboženské komunity také vyzvaly USA, Velkou Británii, Evropskou unii, OSN a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby „zastavily zahraniční invazi na Ukrajinu a brutální vměšování do našich vnitřních věcí.“

Pokračovat ve čtení “Židé a křesťané Ukrajiny žádají zastavení ruské agrese (+ video)” »

Dnešek v historii – 22. Tevet

luach21. Kislev 5257, 5. prosince 1496 (podle jiných zdrojů ale až 5. ledna 1497, tedy 22. Tevet 5257), byl v Portugalsku vydán královský dekret dávající všem židům žijícím v zemi čas do 31. října 1497 na to, aby buď konvertovali ke křesťanství nebo zemi opustili.

Stalo se tak 4 roky poté, co byli židé vyhnáni ze Španělska a mnoho z nich nalezlo útočiště právě v Portugalsku, kde byli králem Janem II. (João II) přijati výměnou za poplatky. Azyl byl nicméně jen dočasný a po osmi měsících portugalská vláda rozhodla o zotročení všech židů, kteří ještě v zemi byli. V roce 1493 nechal král několik set židovských dětí deportovat do nově zřízené kolonie na ostrově Svatého Tomáše (São Tomé), kde mnoho z nich nepřežilo. Po smrti krále Jana v roce 1794 nový král Manuel I. vrátil židům svobodu, ale v roce 1497 pod tlakem nově vznikajícího španělského státu, církve i některých místních obyvatel vydal zmíněný dekret.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 22. Tevet” »

Židovský příběh manželů Köcherových – část první

Svatební fotografie z 22.11.1963
Svatební fotografie z 22.11.1963

Současná atmosféra nahrává černobílému pohledu na svět, ale i ti, kteří rádi prezentují věci černobíle, v tichosti a soukromí přiznávají, že ne vše je černobílé. Zejména v srdci Evropy, kterým se za poslední století přehnala historie a pomyslně rozorala lidské osudy, nelze hodnotit nic a nikoho pouze černobíle.

V týdnu, kdy si svět připomínal padesáté výročí zavraždění amerického prezidenta Johna F. Kennedyho jsem se sešla s Karlem Köcherem, který souhlasil hovořit pro Eretz.cz o židovském aspektu svého osudu. Tehdy jsem ještě nevěděla, že datum zavraždění prezidenta Kennedyho je také datem jeho svatby s manželkou Hanou.  Dnes není mnoho párů, které by mohly oslavit zlatou svatbou a možná se naskýtá jedna otázka, jak dokázali, vydržet spolu dlouhých padesát let.

Pokračovat ve čtení “Židovský příběh manželů Köcherových – část první” »

Dnešek v historii – 28. Chešvan

luach20. listopadu 1949, 28. chešvanu 5710, dosáhl počet židovských obyvatel Izraele jednoho milionu. Během následujících let přistěhovalecké vlny (alíje) z arabských zemí, Sovětského svazu a Etiopie – spojené s vyšší než průměrnou porodností – zvýšily počet židovských obyvatel Izraele na 5 milionů. Podle izraelského Ústředního statistického úřadu tvořili ke konci roku 2006 z celkových 7 116 700 obyvatel 75,8% (5.393.400) Židé, 19,9% (1.413.000) Arabové a zbývající 4,3% (309.000) byly další národnosti, zejména nežidovští přistěhovalci ze zemí bývalého SSSR, dále pak beduíni, Drúzové a další.  Koncem roku 2012 pak z více než 8 milionů obyvatel Izraele tvořili Židé 75,4 %, Arabové 20,6%, 4% tvoří jiné národnosti a denominace i těch, kteří se Židy cítí být, ale nejsou jimi dle halachy (židovského práva). Přes 70% židovských občanů se v Izraeli již narodilo.

Dnešek v historii – 20. Chešvan

luach Výročí (járcajt, Jahrtzeit) Hannah Szenes (Chana Senesh, Chana Senešová, חנה סנש), mladé židovské ženy, která ve službách britské armády dobrovolně seskočila za nacistické linie. Strávila tři měsíce v Jugoslávii, kde pracovala s partyzány, a hledala cesty, jak pomoci maďarským Židům, kteří byli deportováni do tábora smrti Auschwitz (Osvětim). Byla chycena, když se pokoušela překročit hranice do Maďarska. Byla několik měsíců mučena, ale odmítla sdělit jakékoliv informace.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 20. Chešvan” »

Aškenázští Židé jsou potomky židovských mužů z Blízkého východu a žen z Evropy

původ aškenázského mateřského genomu
původ aškenázského mateřského genomu

Původ aškenázských Židů zůstával dosud nevyřešenou záhadou i přes rozsáhlý výzkum genů židovského národa. Nová studie nyní tvrdí, že záhada byla vyřešena – více než 80 % genů aškenázských Židů po mateřské linii pochází od evropských žen, žijících v Římské říši, které se vdaly za židovské muže, kteří opustili Zemi Izrael do exilu.

O studii informuje časopis Nature Communications.

Pokračovat ve čtení “Aškenázští Židé jsou potomky židovských mužů z Blízkého východu a žen z Evropy” »

Izraelci mají dlouhý a šťastný život

Izraelský Ústřední statistický úřad
Izraelský Ústřední statistický úřad

Izraelci žijí dlouhé a šťastné životy, i když Izrael je stále hustěji osídlen. Vyplývá to z Statistického abstraktu pro rok 2013, který vydal izraelský Ústřední statistický úřad (הלשכה המרכזית לסטטיסטיקה) a který bere v úvahu řadu aspektů života v zemi, vycházeje z údajů o obyvatelstvu, ekonomice, vzdělání a životním prostředí.

Podle studie je 88 % Izraelců spokojeno se svými životy, přičemž v roce 2002 to bylo 83 %. Přestože loni v létě Izrael zažil protesty proti sociální situaci, podle výzkumu je se svou finanční situací spokojeno 60 % Izraelců – je nicméně pravděpodobné, že se vychází z dat shromážděných před tím, než vstoupila v účinnost finanční reforma ministra financí Lapida.

Pokračovat ve čtení “Izraelci mají dlouhý a šťastný život” »

V předvečer Nového roku 5774 má Izrael 8.081.000 obyvatel

top_leftV předvečer Nového židovského roku oznámil Centrální statistický úřad Izraele, že Izrael má k dnešnímu dni 8.081,000 obyvael. Židovské obyvatelstvo tvoří 75,1%  tj, 6,066,000 osob. Arabské obyvatelstvo tvoří 20,7 % tj, 1,670,000 osob zbytek tvoří obyvatelé, kteří nejsou Arabové ani Židé, většinou křesťané, anebo u nich náboženství není uvedeno, takových izraelských občanů  je asi 345 tísíc tj. 4,2  %.

Od minulého roku vzrost počet obyvatel o 142 tisíc, to je přírůstek 1,8 %. Narodilo se 163 tisíc dětí a zemřelo 40 tisíc lidí. Počet přistěhovalců činil asi 19 tisíc.

Pokračovat ve čtení “V předvečer Nového roku 5774 má Izrael 8.081.000 obyvatel” »

Dnešek v historii – 25. Av

luach 28. července 1315, 25. avu 5075, pozval francouzský král Ludvík X. zpět do země Židy, které před desetiletími vyhnal král Ludvík IX. Židovsko-francouzské vztahy byly tímto tématem – vyhnáním a následným pozváním zpět – dlouhodobě poznamenány. Francouzská monarchie se snažila vybudovat svou zemi jako „nový Jeruzalém“ a s tímto cílem podnikla i několik křížových výprav do Izraele. V roce 1615 král Ludvík XIII. zakázal křesťanům mluvit se Židy pod hrozbou trestu smrti. Následně roku 1683 král Ludvík XIV. vysídlil Židy z francouzské kolonie Martinique.

Dnešek v historii – 24. Av

luach21. srpna 1938, 24. avu 5698, přijala italská vláda zákon zakazující Židům vyučovat ve veřejných školách. O několik měsíců později vytvořil italský vůdce Benito Mussolini Osu s Adolfem Hitlerem. Diskriminace tisíců italských Židů pokračovala, ale až v roce 1943, kdy Itálie kapitulovala a následně severní část země okupovali nacisté, začaly deportace do německých a také několika menších italských koncentračních táborů. I v současnosti je v Itálii opět k vidění antisemitismus; v roce 2003 byly zničeny archivy holocaustu ve škole ve Varese a škola pomalována graffiti jako „spalte Židy“ a podobně. Zároveň je ale třeba dodat, že italská justice nezůstala po válce zcela nečinná, a např. ještě v roce 2005 –  po neuvěřitelných 61 letech od spáchání zločinů – odsoudila k doživotí 10 bývalých příslušníků SS.

Dnešek v historii – 17. Av

luach14. srpna 1889, 17. Avu 5649, přistálo v Buenos Aires 800 Židů, což se stalo počátkem moderní židovské komunity v Argentině. Tito přistěhovalci utíkali před chudobou a pogromy v Rusku a do Argentiny přišli kvůli její imigrační politice otevřených dveří. Do roku 1920 už v Argentině žilo více než 150.000 Židů. Nástupu Juana Perona k moci v roce 1946 byl zlověstným znamením, protože byl sympatizantem s nacismem s fašistickou orientací. Peron zastavil židovskou imigraci do Argentiny, nařídil povinnou katolickou náboženskou výuku ve veřejných školách a umožnil, aby se z jeho země stal bezpečný přístav pro prchající nacisty. (V roce 1960 izraelští agenti unesli z předměstí Buenos Aires nacistického zločince Adolfa Eichmanna.)
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 17. Av” »

Dnešek v historii – 3. Av

luach29. července 1881, 3. Av 5641, připlula do New Yorku první loď s ruskými židovskými přistěhovalci. Tak začalo masové přistěhovalectví východoevropských Židů do Ameriky a během následujícího půlstoletí před ruskými pogromy a sovětským terorem uprchlo do USA více než 2 miliony Židů.

Tento příliv nesmazatelně změnil demografické složení amerického Židovstva. Podle censu USA z roku 1940, hovořilo doma jidiš 1,75 milionu amerických Židů.